V keňském Nairobi začíná konference OSN o změnách klimatu

NAIROBI (ČTK) - V pondělí začne v keňské metropoli Nairobi jedenáctidenní konference OSN o změnách klimatu, která má hledat nové způsoby boje proti globálnímu oteplování. Nepředpokládá se, že by delegáti 189 zemí světa na schůzce dospěli k zásadním závěrům či že by se jim podařilo stanovit pevný časový rozvrh pro vypracování dokumentu, který by nahradil takzvaný Kjótský protokol, jehož platnost skončí v roce 2012. Kjótský protokol nařizuje 35 vyspělým zemím světa snížit do roku 2012 emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, které mnozí experti považují za příčinu globálního oteplování, o pět procent oproti roku 1990.

Na 6000 účastníků konference se od 6. do 17. listopadu zaměří hlavně na intenzivnější zapojení zemí odmítajících Kjótský protokol, včetně rekordmana v exhalacích skleníkových plynů USA a velkých rozvojových států jako Čína a Indie, do dlouhodobých plánů OSN.

Ekologové, vlády některých zemí a řada světových podniků plánujících dlouhodobé investice do nových technologií požadují, aby dokument navazující na Kjótský protokol byl vypracován do roku 2008.

Podle některých expertů ale jakýkoli podobný širší koncept bude zřejmě muset počkat až do odchodu amerického prezidenta George Bushe z Bílého domu, který se očekává 1. ledna 2009. Bush zavrhuje Kjótský protokol mimo jiné kvůli obavám ze ztráty pracovních míst ve Spojených státech, prý nesprávnému vynětí rozvojových zemí či údajné nepodloženosti vlivu lidské činnosti na oteplování planety.

Delegáti konference budou diskutovat i o možnostech pomoci rozvojovým zemím přizpůsobit se předpokládaným změnám jako rozsáhlejší sucha, povodně či zvyšující se hladiny moří. Rozhovory v Nairobi by se tak měly mimo jiné zabývat podporou ekologických projektů v chudých zemích od větrných elektráren v Číně po hydroelektrárny v Brazílii, píše agentura Reuters.

Novou naléhavost dodává nairobské schůzce pondělní zpráva týmu vedeného hlavním ekonomem britské vlády a bývalým hlavním ekonomem Světové banky Nicholasem Sternem, podle níž může svět přijít až o pětinu světového hrubého domácího produktu ročně, pokud proti změnám klimatu nezasáhne. Britská zpráva varuje, že globální oteplování má na světové hospodářství podobný vliv jako světové války.

Konference OSN o změnách klimatu se poprvé koná v subsaharské Africe, která je zvlášť ohrožena globálním oteplováním. V druhém týdnu, od 13. listopadu, se do jednání zapojí i ministři životního prostředí účastnických zemí, včetně českého ministra Petra Kalaše.

Změny klimatu v rozvojových zemích

O vytvoření adaptačního fondu pro boj se změnami klimatu v rozvojových zemích budou světoví politici od pondělí jednat na konferenci OSN v keňské Nairobi. "Půjde o to, kolik hospodářsky vyspělé země vloží do fondu a jakým způsobem z něj budou moci rozvojové státy pomoc čerpat," řekl ČTK ředitel odboru strategií ministerstva životního prostředí Jiří Hlaváček, který doprovodí na konferenci odstupujícího ministra životního prostředí Petra Kalaše. Zúčastní se až závěru zasedání od 13. listopadu.

Konference bude hledat nové způsoby boje proti globálnímu oteplování, které s sebou nese extrémní sucha, povodně a zvedání hladin oceánů. Nepředpokládá se ale, že by delegáti 189 zemí světa na schůzce dospěli k nějakým zásadním rozhodnutím, a asi se jim ani nepodaří stanovit časový rozvrh pro vypracování dokumentu, který by nahradil takzvaný Kjótský protokol, jehož platnost končí v roce 2012.

Vyspělé státy budou podle Hlaváčka přesvědčovat některé rozvojové země, například Indii, aby začaly uvažovat o tom, že by se v roce 2012 zavážou k snižování produkce skleníkových plynů, jak to už učinili signatáři Kjótkého protokolu.

Pokud svět nezasáhne proti změnám klimatu, může podle nedávno zveřejněné britské vládní zprávy přijít o dvacetinu až pětinu světového hrubého domácího produktu každý rok. Britští odborníci poukázali na to, že má globální oteplování na světové hospodářství podobný vliv jako světové války. Podle zprávy například hrozí, že se na 200 milionů lidí v rozvojových zemích ocitne bez domova, až jejich oblasti postihne katastrofické sucho. Kjótský protokol nařizuje 35 vyspělým zemím světa snížit do roku 2012 emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, které jsou mnohými experty považovány za příčinu globálního oteplování, o pět procent oproti roku 1990. Česká republika nemá s naplněním svého závazku problémy díky propadu hospodářství v 90. letech, nyní se její emise oxidu uhličitého pohybují o 25 procent níž, než tomu bylo před šestnácti lety. S 13 tunami oxidu uhličitého na hlavu ale Češi patří mezi největší znečišťovatele Evropy.

Na konferenci zveřejní svůj závazek snížit do roku 2012 emise skleníkových plynů o pět procent oproti roku 1990 Bělorusko. Návrh Bělorusko zaslalo sekretariátu Kjótského protokolu 9. února.

Významným bodem dvanáctého zasedání úmluvy bude opět právní vymahatelnost plnění Kjótského protokolu.

Konference také prodiskutuje udělení výsad a imunit osobám pracujícím v orgánech zřízených v rámci protokolu a osobám účastnícím se expertních přezkumných týmů. Tito lidé by měli mít výsady a imunitu, které požívají experti pověření posláním pro OSN. Česká delegace bude podle zprávy ministerstva životního prostředí prosazovat udělování výsad a imunit v rozsahu nezbytně nutném, nedoporučuje udělení širších výsad, například osvobození od daní.

Probírat budou experti také spolupráci s dalšími mezinárodními environmentálními smlouvami sjednanými v rámci OSN. Jde především o spolupráci s úmluvou o biologické rozmanitosti a úmluvou o boji proti rozšiřování pouští v zemích postižených velkým suchem. Existuje sice styčná skupina mezi sekretariáty těchto úmluv, spolupráce však podle Čechů zůstává spíš formální.

Více o systému Kjótské Dohody na stránkách EkoListu.

EkoList.cz

Datum uveřejnění: 6. listopadu 2006 Poslední změna: 7. listopadu 2006 Počet shlédnutí: 209