V keňském Nairobi začala konference OSN o změnách klimatu

NAIROBI (ČTK) - V keňské metropoli Nairobi dnes začala jedenáctidenní konference OSN, která se má zabývat způsoby boje proti globálnímu oteplování. Na programu jednání je především plán ochrany životního prostředí planety po roce 2012, kdy vyprší platnost Kjótského protokolu omezujícího exhalace skleníkových plynů, a pomoc chudým zemím čelícím klimatickým změnám. "Sešli jsme se, protože přiznáváme, že změny klimatu se rychle stávají jednou z největších hrozeb pro lidstvo," prohlásil v úvodním projevu keňský viceprezident Moody Awori.

Na 6000 delegátů ze 189 zemí světa se na konferenci zaměří především na možnosti, jak zapojit do dlouhodobých ekologických plánů OSN země, které Kjótský protokol odmítají. Protokol zavazuje 35 vyspělých zemí světa snížit do roku 2012 exhalace oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů o pět procent oproti roku 1990.

Dokument ovšem neratifikovaly mimo jiné Spojené státy, které jsou zodpovědné za vypouštění 21 procent skleníkových plynů do ovzduší planety. Americký prezident George Bush jako jeden z důvodů odmítání Kjótského protokolu uváděl údajnou nepodloženost vlivu lidské činnosti na oteplování planety. Dnes však "není o vědeckých důkazech sporu", prohlásil jeden z účastníků konference, výkonný ředitel Programu OSN pro životní prostředí Achim Steiner.

Většina expertů nicméně nedoufá v ústupek USA do odchodu Bushe, který s Kjótským protokolem nesouhlasí rovněž kvůli obavám z omezení amerického hospodářského růstu a kvůli údajně nespravedlivému omilostnění rozvojových zemí, mezi nimiž jsou i prudce se rozvíjející velmoci typu Indie a Číny.

Nairobská konference bude rovněž věnována technickým otázkám jako vytvoření adaptačního fondu na pomoc chudým zemím v reakci na dopady klimatických změn. Z fondu by měly být financovány různé projekty: například budování zdí na obranu proti stoupajícím hladinám moří či přechod k pěstování plodin odolnějších vůči suchu.

Konference se poprvé koná v subsaharské Africe, která je zvlášť citlivá na klimatické změny. "Subsaharské hospodářství je nejhůře zasaženo... Více než sedmdesát procent naší populace žije na venkově a věnuje se zemědělství," připomněl v projevu keňský viceprezident.

Keňský ministr životního prostředí Kivutha Kibwana poukázal na riziko, které globální oteplování představuje pro miliardy nejchudších lidí světa. "Čelíme nebezpečí, že nedávné úspěchy při odstraňování chudoby budou v nadcházejících desetiletích zmařeny, což se dotkne nejchudších lidí světa, hlavně v Africe," podotkl Kibwana, podle něhož některé pětileté děti v jeho rodné vesnici kvůli opakovaným vlnám sucha ještě nezažily sklizeň kukuřice, která je v Keni tradičně hlavním zdrojem obživy.

Delegáti budou na konferenci rovněž debatovat o nejnovějších vědeckých poznatcích o oteplování naší planety, které budou příští rok zveřejněny v obsáhlé zprávě OSN.
Mezi tyto poznatky mimo jiné patří:

- Teploty na planetě jsou kvůli silnému oteplení v posledních třech desetiletích nejvyšší za posledních 12.000 let, informovali v září američtí experti.

- Pokud nebudou klimatické změny zpomaleny, hrozí extrémní sucho třetině planety, sdělilo v říjnu britské Hadleyovo centrum pro předpovídání klimatu a výzkum.

- Grónské ledovce tají tempem 170 kilometrů krychlových ročně, což je násobkem nárůstu jejich hmoty o 58 kilometrů krychlových ročně díky sněhovým srážkám, uvedl minulý měsíc NASA.

- Sedmdesát milionů lidí světa žijících na pobřeží čelí záplavám, jež může do roku 2080 vyvolat zvyšující se hladina oceánů. V roce 1990 se hovořilo o ohrožení "pouhého" milionu lidí.

Ekolist.cz

Datum uveřejnění: 6. listopadu 2006 Poslední změna: 7. listopadu 2006 Počet shlédnutí: 211