Státní energetická koncepce ČR a její možná rizika v příštím období

Státní energetická koncepce ČR (dále jen SEK), kterou schválila vláda 10. 3. 2004, patří k základním součástem hospodářské politiky ČR. Je výrazem státní odpovědnosti na vytváření podmínek pro spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky energie za přijatelné ceny a za vytváření podmínek pro její efektivní využití, jež nebudou ohrožovat životní prostředí a budou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Tuto zákonnou povinnost a odpovědnost stát naplňuje stanovením legislativního rámce a pravidel pro fungování a rozvoj energetického hospodářství. SEK ve své vizi konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce stát dosáhnout při ovlivňování vývoje energetického hospodářství ve výhledu příštích 30 let, v podmínkách tržně orientované ekonomiky.

SEK byla zpracována na základě analýz vývoje a stavu energetického hospodářství ČR, vyhodnocení plnění cílů energetické politiky z roku 2000, s přihlédnutím k zahraničním zkušenostem, postupům a standardům EU, k závazkům ČR z mezinárodních smluv v oblasti energetického hospodářství a životního prostředí a po zpracování a vyhodnocení souboru energetických scénářů možného budoucího vývoje do roku 2030. Byl stanoven komplexnější soubor priorit a dlouhodobých cílů, které bude ČR v energetickém hospodářství sledovat v rámci udržitelného rozvoje. K jejich naplnění budou použity vhodné a účinné nástroje a opatření. Při volbě priorit, cílů a souboru nástrojů SEK byla respektována (v souladu se zásadou udržitelného rozvoje) rovnoprávnost energetických, ekologických, ekonomických a sociálních hledisek. Vyhodnocováním naplňování priorit a cílů SEK je pověřeno MPO ČR. O jeho výsledcích musí být informována vláda ČR a v případě potřeby jí budou předkládány návrhy na změny SEK.

VIZE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE

Vize SEK definuje základní priority, vytvářející rámec pro dlouhodobý vývoj energetického hospodářství ČR. Jsou to:

. maximální bezpečnost
. maximální nezávislost
. maximální udržitelný rozvoj.

Cíle SEK směřují ke splnění vizí a rozpracovávají základní priority do konkrétnější podoby. Hlavní cíle jsou definovány čtyři, přičemž každý z nich obsahuje několik dílčích cílů.

MAXIMALIZACE ENERGETICKÉ EFEKTIVNOSTI

. maximalizace zhodnocování energie
. maximalizace efektivnosti při získávání a přeměnách energetických zdrojů
. maximalizace úspor tepla
. maximalizace efektivnosti spotřebičů energie a
. maximalizace efektivnosti rozvodných soustav.

ZAJIŠTĚNÍ EFEKTIVNÍ VÝŠE A STRUKTURY SPOTŘEBY PRVOTNÍCH ENERGETICKÝCH ZDROJŮ

. podpora výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů
. optimalizace využití domácích energetických zdrojů a
. optimalizace využití jaderné energie.

ZAJIŠTĚNÍ MAXIMÁLNÍ ŠETRNOSTI K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ

. minimalizace emisí poškozujících životní prostředí
. minimalizace emisí sklen. plynů
. minimalizace ekologického zatížení budoucích generací a
. minimalizace ekologické zátěže z minulých let.

DOKONČENÍ TRANSFORMACE A LIBERALIZACE ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

. dokončení transformačních opatření
. minimalizace cenové hladiny všech druhů energie a
. optimalizace zálohování zdrojů.

SEK má ve své vizi kromě bezpečnosti a udržitelného rozvoje také pojem nezávislost. Ten předpokládá udržování co nejnižší závislosti na dovozech paliv a energií, které jsou realizovány mnohdy z politicky nestabilních oblastí a jejich ceny není možno z našeho hlediska prakticky vůbec ovlivnit. Nezávislost je navržena dosažením maximálního využití domácích zásob fosilních paliv, především hnědého uhlí bez omezení limity a výstavbou jaderných bloků pro výrobu elektřiny. V současné době se v ČR pro výrobu elektřiny prakticky nepoužívá ropa a ve velmi omezené míře zemní plyn. Domácí potřeba elektřiny je plně zabezpečena její výrobou z uhlí, jádra a obnovitelných zdrojů. SEK obsahuje řadu tabulek a grafů, které predikují trendy rozvoje energetického hospodářství v příštím období do roku 2030. Některé lze rozebrat detailněji. Třeba podle tabulky Pravděpodobná výše a struktura spotřeby prvotních zdrojů energie jsou možné tyto zásadní tendence (viz. tab. 1):

. spotřeba primárních zdrojů by měla v celém období stagnovat a její přírůstky pro růst HDP by měly být plně kompenzovány úsporou paliv a energie
. produkce hnědého uhlí bude v daném období postupně klesat, přesto až do cílového roku zůstane dominantní energetickou surovinou
. spotřeba zemního plynu by měla růst, jeho využití se předpokládá především pro průmyslové účely a pro výrobu tepla
. vývoz elektrické energie by měl z titulu rekonstrukce uhelných elektráren do roku 2015 skončit. V období 2015- 30 se předpokládá dokonce mírný dovoz elektřiny
. po roce 2020 se předpokládá výstavba dvou nových jaderných bloků a
. spotřeba obnovitelných zdrojů energie by měla trvale růst. V tab. č. 2 Pravděpodobná výše a struktura výroby elektřiny jsou zajímavé následující předpoklady:
. v roce 2015 by měl skončit vývoz elektřiny, a tudíž výroba se vyrovná se spotřebou
. zdroje pro výrobu elektřiny - uhlí, jádro a obnovitelné zdroje jsou po celé období dominantní a tvoří základ energetického mixu.

Základní změny v průběhu let 2000 až 2030 jsou obsaženy v tab. č. 3: Rekapitulace struktury spotřeby primárních zdrojů energie a výroby elektřiny:

Z celkové rekapitulace struktury spotřeby primárních zdrojů energie a výroby elektřiny podle vládou schváleného Zeleného scénáře vyplývá, že v energetickém mixu dojde do roku 2030 k těmto významným změnám:

. k výraznému poklesu těžby i spotřeby jediné domácí energetické suroviny, a to hnědého a černého uhlí. Uhlí přesto zůstane naším základním energetickým zdrojem
. spotřeba zemního plynu bude po celé období stagnovat, přičemž jeho využití pro výrobu elektřiny bude především v kogeneračních jednotkách
. kapalná paliva se prakticky nepoužívají pro výrobu elektřiny, ale především v dopravě
. předpokládá se další rozvoj jaderné energetiky. Výstavba nových 2 bloků se plánuje po roce 2020

. předpokládá se rozvoj obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny i tepla a jejich význam spolu s úsporami energie v budoucnosti trvale poroste, zejména v regionech.

Pro masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie ČR nemá ideální podmínky. Využití vodní energie je v současné době prakticky vyčerpáno, vítr u nás moc nefouká a limitované jsou také podmínky pro využití slunečního záření. Jediným významným obnovitelným zdrojem zůstává biomasa - dřevo, sláma a energetické rostliny. S tím je zapotřebí počítat především na regionální úrovni a dominantně pro výrobu tepla. Pro využití biomasy při výrobě elektřiny existuje možnost jejího společného spalování s uhlím, nebo využití bioplynu. Avšak: pro výrobu 1 TWh elektřiny, což je cca 1, 5 % hrubé domácí spotřeby (70 TWh v ČR v roce 2005) je třeba získat přibližně 1 mil. t biomasy. To při výnosu kolem 5 t energetických rostlin na 1 ha znamená osít cca 200 000 ha (2000 km2) území republiky, což je čtyřnásobek rozlohy velké Prahy). Při úvahách, že v ČR leží ladem 900 000 - 1 500 000 ha půdy, to představuje hodnotu max. 10 % tuzemské hrubé spotřeby elektřiny a pro rozvoj výroby biopaliv by nezůstalo k dispozici prakticky nic. Obnovitelné zdroje energie proto vygenerují (minimálně do roku 2050) v rámci energetického sektoru nanejvýš 20 %.
V prosinci 2005 bylo vládě ČR předloženo první vyhodnocení plnění Státní energetické koncepce. Prozatím dosažené výsledky ukazují, že hlavní priority jsou nastaveny správně a v současné době není důvod k jejich úpravě. To se potvrdilo i v souvislosti s bezpečným zásobováním energetickými zdroji počátkem letošního roku. Zároveň je nespouštět ze zřetele dlouhodobý trend růstu cen nerostných, a tedy i energetických surovin na světových trzích a přizpůsobení racionálního využití reálného potenciálu obnovitelných zdrojů energie, respektujícího geografickou polohu ČR.
Ve zprávě vládě byly akcentovány dva okruhy problémů: prvním je prozatímní nedořešení disponibility hnědého uhlí, kde SEK předpokládá jeho využití za územními ekologickými limity. Druhý představuje neplnění cíle v růstu obnovitelných zdrojů energie, především pro výrobu elektřiny. K tomu se v současnosti připojuje další problém, a to je vysoký růst tuzemské spotřeby elektřiny oproti stávajícím předpokladům.
Další informace pro vládu ČR o vyhodnocení plnění SEK by měla být předložena do konce roku 2008. Předpokládá se prodloužení cílového roku do 2050. Měla by obsahovat zohlednění reálné výše obnovitelných zdrojů energie a zvýšený růst domácí spotřeby energie při dořešení maximálního využití hnědého uhlí. To je (spolu s rozvojem jaderné energetiky) zásadní předpoklad pro zajištění potřeb elektrické energie v ČR.
ČR ve své Státní energetické koncepci předpokládá především využití domácích zdrojů uhlí a rozvoj jaderné energetiky za účelem zajištění bezpečnosti, nezávislosti a stability dodávek energie a co nejnižší závislosti na zemním plynu a ropě v energetice. Toto řešení by si podle našeho názoru zasloužilo větší propagaci.
Na základě Zelené knihy, vydané 8. 3. 2006 Evropskou Komisí pod názvem Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii,
Evropská rada navrhuje vytvoření nové energetické politiky pro Evropu, zaměřenou na účinnou politiku Společenství, soudržnost mezi členskými státy, soulad mezi opatřeními v různých oblastech politiky a vyvážené plnění tří cílů:

. bezpečnosti dodávek
. konkurenceschopnosti a
. environmentální udržitelnosti.

Státní energetická koncepce volila podobný přístup a ve třech základních prioritách - vizích a ve čtyřech základních cílech vyjádřila v podstatě identické priority. Pokud by nedošlo k prolomení územních ekologických limitů a pokračování těžby uhlí na lomech ČSA a Bílina za územní ekologické limity, vyvstaly by následující rizika:

. neprodloužení těžby na lomu ČSA by způsobilo zastavení dodávek uhlí zejména pro teplárny, nezávislé výrobce, průmyslové podniky, obyvatelstvo a možné problémy s dodávkou tepla pro lokality především v severních a východních
Čechách, v Praze a na střední Moravě. Řešení těchto výpadků kupř. biomasou by bylo možné pouze částečně

. neprodloužení těžby na lomu Bílina by kromě snížení výroby elektřiny znemožnilo výstavbu nových elektrárenských bloků s vyšší účinností a nižší spotřebou paliva, které potřebují mít deklarovanou zásobu paliva na minimálně 40 let. Jejich náhrada by musela být provedena pouze retrofity, tedy rekonstrukcí stávajících zařízení.

Oba tyto problémy spojené s předčasným odstavováním stávajících, resp. zastavením výstavby nových jaderných bloků, by způsobily vážné propady zejména ve výrobě elektřiny. To by se mohlo projevit deficitem až 25 % potřeby elektřiny kolem roku 2020, přičemž kolem roku 2050 by mohl narůst až na 80 %. Jeho řešením je buďto masivní dovoz černého uhlí, resp. zemního plynu v řádech desítek miliard kubíků, resp. desítek milionů tun, nebo dovoz elektřiny ze zahraničí.
Obě taková řešení jsou velmi riziková: z hlediska množství, tranzitu, ceny i možností dovozu. Proto se jako optimální jeví způsob řešení v rámci platné Státní energetické koncepce - maximální využití domácích zdrojů v kombinaci s jadernými a obnovitelnými zdroji.

ING. JIŘÍ MOHELNÍK, ING. DRAHOMÍR ŠELONG ODDĚLENÍ ENERGETICKÉ POLITIKY MPO ČR

Datum uveřejnění: 6. prosince 2006 Poslední změna: 6. prosince 2006 Počet shlédnutí: 298