Rusko se zvolna připojuje k šetrnému lesnictví – alespoň na západě
Rusko má světově nejrozsáhlejší plochu starých lesů. Jejich kácení však probíhá prakticky nepřetržitě od dob cara Petra Velikého. V současnosti navíc způsobem holoseče a ilegální těžby, které významně zredukovaly šíři a ekologický význam těchto lesů.
Když vláda postsovětského Ruska začala v 90. letech s privatizací lesnického průmyslu, Světový fond na ochranu přírody (WWF) skočil po příležitosti, aby pomohl pozvolna se vytvářejícímu volnému ruskému trhu k ekologicky odpovědnému modelu lesnictví. Prostřednictvím Globální sítě pro lesy a obchod (GFTN) začal fond spolupracovat s novými lesnickými společnostmi a jejich vlastníky - především v Evropě -, a snažil se eliminovat nezákonně získané a obchodované lesní produkty.
V duchu filozofie využívající tržní mechanismy pomáhala GFTN v Evropě organizovat stále rostoucí poptávku po "eko-dřevu" tím, že zakládala skupiny firem, které se zavázaly k nákupu produktů ze dřeva s ekologickým certifikátem.
"Tím, že zajistíme obchodní spojení mezi firmami, které se zavázaly k odpovědnému lesnictví, vytváříme tržní podmínky, které pomohou ušetřit lesy a zároveň poskytnou ekonomické a sociální výhody obchodu a lidem, kteří na něm jsou závislí," řekl Duncan Pollard, ředitel globálního programu WWF pro lesy.Dosavadní výsledky programu: území s certifikátem nezávislého sdružení FSC (Forest Stewardship Council), které stanoví pravidla pro ekologicky udržitelné lesnictví, se rozšířilo exponenciálně. Od roku 2003 vzrostlo z 350 000 hektarů na 7,36 milionů hektarů na konci roku 2005. Z toho 1,6 milionu hektarů certifikovaných lesů leží na Sibiři. V listopadu 2006 už dostalo eko značku 12,8 milionu hektarů.
"Ještě koncem 90. let téměř nikdo v Rusku netušil, co to je certifikované řezivo a neznal zkratku FSC," vysvětluje Elena Kulivovová, koordinátorka ruského programu WWF pro lesnictví. Aby firmy porozuměly, založila WWF v roce 1999 Ruskou síť pro les a obchod, která měla propagovat ekologickou správu lesů a dobrovolnou certifikaci. Připojené firmy se zavázaly vyloučit použití dřeva z neznámých, ilegálních a nekontrolovaných zdrojů. Certifikační střediska WWF také vznikla v několika ruských velkoměstech, poskytují členům FTN konzultace a tzv. audity lesa. Další iniciativou pro asistenci členům FTN je modelový les s certifikátem FSC nedaleko Sankt Petěrburgu.Modelový les využívá skandinávské metody, které jsou efektivnější z hlediska nákladů a přitom nelikvidují les, snaží se o zachování biologické rozmanitosti, ponechávají staré stojící stromy jako hnízda pro ptáky a vymezují území "s vysokou hodnotou", které vyžadují zvláštní ochranu.
Dojem z tohoto modelového lesa zapůsobil v roce 2004 na správce Čerepoveclesa, jedné z největších dřevařských firem v severozápadním Rusku, natolik, že se připojila k Ruské síti pro les a obchod. Firma aktivně zavedla moderní metody lesnictví na 580 000 ha svých koncesovaných lesů - nyní mají všechny certifikát FSC.
Evropští obchodníci, dovozci a distributoři se díky rostoucí poptávce spojili a založili novou asociaci - Národní sítě pro les a obchod (FTN). Aby se mohli stát součástí této sítě, musí účastníci orientovaní na nákup souhlasit s tím, že budou analyzovány jejich zdroje dřeva a s tím, že zvýší množství, které vykupují od legálních a certifikovaných dodavatelů. Účastníci zaměření na produkci musí souhlasit s naprosto zákonnou správou lesů i výrobních zařízení.
Evropskými členy sítě jsou dnes velké firmy jako IKEA, britští dodavatelé St Gobain a Travis Perkins. Členství v Německu náleží hlavním řetězcům tzv. hobby-marketů, Hornbachu a Bahr Baumarktu. Ruští dodavatelé firmy IKEA s 51 000 ha se v roce 2004 také připojili k FTN. "Severozápadní Rusko a Sibiř jsou pro švédskou společnost velmi důležitými zdroji borovice a břízy," říká Alexej Naumov, lesnický manažer IKEA v Rusku. "Náš dlouhodobý cíl je mít veškeré dřevo z dobře spravovaných lesů a s certifikátem FSC. "Tím, že jsme ve skupině WWF znamená, že naši dodavatelé mohou dostat podporu při přípravě na certifikaci FSC."
Síť GFTN se nyní soustředí hlavně na ruský Dálný Východ a smíšené a listnaté lesy v údolí řeky Amur a Heilong. Ty totiž WWF určila za biologicky nejvíce důležité, protože jsou domovem ohroženého druhu tygra sibiřského a levharta amurského. Tyto dvě kočkovité šelmy jsou vážně ohroženy ilegálním a neudržitelným kácením, jež ničí jejich nedotčená stanoviště."Dřevařské firmy dnes v tomto kraji nemají pochopení pro těžbu ekologicky citlivým způsobem," říká George White z GFTN. "Číňané jsou doslova hladoví po dřevě a na nic se neptají, certifikace je nezajímá. Stejně jako Japonci nebo Korejci, kteří obchodují na ruském Dálném Východě." Přitom asi 70 procent dřeva z této oblasti míří právě do sousední Číny, čínské dřevozpracující závody jsou dokonce hned u hranic s Ruskem v oblasti Amur-Heilong.
GFTN v současnosti založilo pobočky své sítě v Japonsku a Číně ve snaze zlepšit povědomí zákazníků v Asii. "Většina čínských členů je zaměřena na trhy v Evropě a Severní Americe, kde jsou silné signály poptávky po legálně těženém dřevu a dobrá poptávka po FSC," vysvětluje White. "Japonský trh je spotřební trh sám o sobě a jsou tu náznaky zvýšení poptávky po certifikovaných produktech."Iva Nachtmannová
Zdroj: EkoList
Datum uveřejnění: 3. března 2007 Poslední změna: 3. března 2007 Počet shlédnutí: 738