Proti kůrovci je třeba postupovat společně

Větrná kalamita z 18. a 19. ledna postihla především II. zóny Národního parku Šumava a z nich zejména ty, které byly narušeny dřívějšími zásahy proti kůr ovci. Jak pokračuje odstraňování následků vichřice?

Faktem je, že území, ponechaná přírodnímu vývoji, vítr významně neponičil. Kalamita byla rozptýlená, její likvidací tedy nevzniknou tak obrovské holiny jako po bořivé větrné smršti v Tatrách. Vlastní těžiště polomů na Šumavě je především na Prášilsku a Stožecku.

Ve II. zónách Národního parku Šumava bylo k 25. únoru zpracováno 62 500 krychlových metrů polomů a vývratů, to je zhruba deset procent z celkového objemu polomů. Týdenní množství tak činí 15-20 000 m3. Hmota je řádně tříděna na kvalitní a ostatní sortimenty tak, aby se dřevo v majetku státu dobře zpeněžilo.

Kdo na odstraňování polomů pracuje a kdo vytěžené dřevo prodává?

Prodej dřeva je plně v režii Správy NP a CHKO Šumava. V parku pracuje zhruba osmdesát dodavatelských firem, které pomocí techniky těží a odvážejí kalamitní dřevo, přičemž ve II. zónách se ponechává na místě pět až dvacet procent dřevní hmoty k zetlení kvůli lepší obnově lesních ekosystémů. V I. zónách zůstává na místě všechna dřevní hmota.

Jak postupujete proti možnému napadení polomů kůrovcem?

Proti kůrovci se postupuje podle konkrétních lokalit. V hraničních oblastech, sousedícících s Národním parkem Bavorský les, by měl být zvolen postup v dohodě se správou sousedního parku schválený ministerstvy na české i bavorské straně. Jinak by to nemělo logiku.

Jsou vytipovány lokality, které vyžadují zvláštní řešení?

Ano, jsou vybrána místa, vyžadující speciální opatření, nebo jichž se týkají mezinárodní úmluvy, a kde bude nutné postupovat zvlášť citlivě. Je to například oblast Černé hory, Modravských slatí, Ždánidel, Plesné nebo Polomu. Pro tyto oblasti zpracovává náš odbor výzkumu a ochrany přírody zvláštní postup v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a lesním zákonem. Současně se připravují podmínky pro zalesnění ploch vzniklých po těžební činnosti.

Jaro ale letos zřejmě přijde poněkud dříve než například vloni.

Připravujeme již nyní razantnější opatření proti kůrovci, jako například instalace feromonových lapačů nebo otrávených lapáků z vývratů.

Jak pomáhá stát při odstraňování následků kalamity?

Bezprostřední finanční pomoc státu ve výši 90 milionů korun je využívána pro šetrnou těžbu polomů, protože při jejich zpracování je nutné dbát na důslednou ochranu ekosystémů a živočichů. Nelze například rušit noční klid v tetřevích oblastech. Tato pomoc je ale vlastně půjčkou do budoucnosti, protože Národní park Šumava bude v dalších letech o tyto finance státu krácen.

Probíhá odvoz vytěženého dřeva hladce?

Problémem odvozu dřeva zatím stále zůstává včasná dodávka vagonů od Českých drah na zpracovanou dřevní hmotu.

Josef CÍSLER

Datum uveřejnění: 5. března 2007 Poslední změna: 5. března 2007 Počet shlédnutí: 147