Pralesy pustoší "skryté" kácení

Zalesnění Amazonie mizí přibližně dvakrát rychleji, než se dříve soudilo. Vědci výrazně zvýšili odhady rozsahu kácení amazonského pralesa. Starší odhady pro les neviděly stromy.

Při pohledu ze vzduchu či z vesmíru připomíná amazonský prales zelené moře, ve kterém na jednotlivém stromě nezáleží. Na pralese jsou dobře patrné velké rány: oblasti systematického kácení a vypalování. Odhaluje se při něm půda pralesního dna a vznikají ohromné, jasně viditelné holiny. Ty jsou dobře rozpoznatelné i ze satelitu, a proto na základě odhadu plochy takových míst vědci určovali, jak rychle prales podléhá lidským pilám a sekyrám.

Taktiku "spálené země" používají spíše farmáři, kteří mění prales na pastviny nebo pole. Dřevaři jsou vybíravější. Prales tvoří stovky druhů stromů, z nichž jenom část je pro dřevozpracující průmysl cenná. Dřevorubci "jdou" tedy pouze po nich a ostatní nechávají stát. Prales tak při pohledu zvenčí (především ze vzduchu) vypadá téměř nedotčený.

To velmi komplikuje sledování rozsahu kácení: k pěšímu průzkumu Amazonie by nestačili ani všichni biologové a ekologové světa . Nejpřesnější údaje poskytovaly záznamy z dřevařských pil v Amazonii. Ty ale nedokázaly vědcům říct, kde a jak přesně kácení probíhá. Ani satelity nedokázaly malé "jizvy" po jednotlivých stromech odhalit. Dokud se neukázalo, že musíte jen vědět, jak na ně.

Gregory Asner z Carnegieho institutu kalifornském Stanfordu a jeho kolegové na snímky z družice Landsat použili novou vyhodnocovací techniku. Díky softwarové úpravě dokáží zachytit malé mezery po jednotlivých stromech, mrtvou vegetaci a holou půdu, a tak identifikovat místo, kde dřevorubci porazili jednotlivý strom. Nový software otevřel na Amazonii nový pohled, nový a neradostný.

Prales na snímcích vyhodnocených novou metodou (viz. grafika) vypadá jako propíchaný špendlíkem. Rozsah "výběrového" kácení (pro lidi) nejhodnotnějších stromů je ohromný: například v roce 1999 plošným kácením vzalo za své 16 100 čtverečních kilometrů. Plocha vzniklá kácením jednotlivým stromů je ale vyšší - celkem 19 800 čtverečních kilometrů, tvrdí studie uveřejněná v nejnovějším čísle časopisu Science.

Vědci novým způsobem "zkontrolovali" jenom snímky z let 1999 až 2002. Výpočty ukázaly, že předchozí oficiální odhady plochy zasažené odlesňováním a kácením "podstřelily" o 60 až 120 procent. Tato čísla se ve starších odhadech škod napáchaných na pralese člověkem, vůbec neobjevovala.

Dopady takto rozsáhlého selektivního kácení nejsou přesně určeny, ale některé trendy jsou jasné, říkají výzkumníci: vznik mýtin činí prales zranitelnější a mění ekologickou rovnováhu, protože dřevorubci dávají přednost jenom některým druhům.

Neviditelné kácení

Amazonské pralesy mizí dvakrát rychleji, než říkaly starší odhady.

K výsledku dospěli vědci z amerického Carneigeho institutu v Kalifornii na základě již známých satelitních snímků. Vyvinuli totiž novou metodu vyhodnocování, která dokáže rozpoznat i důsledky takzvaného "výběrového kácení". Při něm dřevorubci nekácí prales plošně, ale vybírají si jenom určité druhy stromů, především ty s ušlechtilými dřevem.

Srovnání staršího a nového způsobu sledování a vyhodnocení důsledků kácení stromů na příkladu malého území na snímcích z roku 2002: Zpřesněný odhad systému CLAS ukazuje, že kácení zasáhlo i tu část pralesa, kterou vědci považovali za nedotčenou.

Zdroj: Lidové noviny
Datum: 24.10.2005
Autor: MATOUŠ LÁZŇOVSKÝ

Datum uveřejnění: 24. října 2005 Poslední změna: 24. října 2005 Počet shlédnutí: 418