Oxid uhličitý se mstí za uvěznění

Vědci napumpovali v říjnu 2004 do pískovcové formace vzdálené asi 50 kilometrů od Houstonu 1600 tun CO2, a to do hloubky přes 1500 metrů (tzv. Frio Brine Pilot Experiment). Výsledky sledování vrtu nyní zveřejňují v časopise Geology. Podle nich CO2 zůstal způsobně na svém místě, ale jeho vliv na okolí byl vysloveně „rozkladný“.

Někteří geologové navrhují zamést globální oteplování „pod koberec“. Totiž uklidit „skleníkový“ oxid uhličitý pod zemský povrch.

S jeho „pohřbíváním“ máme jisté zkušenosti. Především díky tomu, že se snažíme ze země vydobýt stále více ropy. CO2 se používá k „natlakování“ ropných vrtů, aby se zvýšil jejich výnos.

Předběžné odhady uvádí, že „pohřbívání“ CO2 do vrtů by výrobu energie ve velkých spalovnách fosilních paliv (třeba elektrárny) prodražilo o 50 až 80 procent. Některé obnovitelné zdroje energie vyžadují vyšší dotace, aby se staly konkurenceschopnými. Jde o technologické řešení problému „skleníkového efektu“, které slibuje nápravu bez razantních změn v ekonomice a životním stylu. Což má své výhody, a tak požehnání (a peníze) pokusu s „pohřbíváním“ CO2 dalo i ministerstvo energetiky Spojených států.

Vědci napumpovali v říjnu 2004 do pískovcové formace vzdálené asi 50 kilometrů od Houstonu 1600 tun CO2, a to do hloubky přes 1500 metrů (tzv. Frio Brine Pilot Experiment). Výsledky sledování vrtu nyní zveřejňují v časopise Geology. Podle nich CO2 zůstal způsobně na svém místě, ale jeho vliv na okolí byl vysloveně „rozkladný“.

Plyn snížil pH slané vody, která je v pískovci přítomna, z 6,5 na 3,0 (jako vinný ocet). Roztok začal rozpouštět některé okolní horniny, ze kterých se uvolnilo třeba železo nebo mangan.

Kapalina také rozpouštěla velké množství uhličitanů. To zneklidňuje účastníka prací Yousifa Kharakaeho z US Geological Survey. Podle něj tyto sloučeniny často slouží jako „zátky“ v horninách. Kdyby došlo k jejich rozpuštění, CO2 a agresivní roztok by mohly znehodnotit výše položené vrstvy podzemní vody.

Podle jiných odborníků ale zkušenosti z vrtů „napumpovaných“ CO2 nedávají důvod k pesimismu. K žádnému velkému úniku totiž nikdy nedošlo.

Přesto jsou nové výsledky znepokojivé. Geochemik Julio Friedman časopisu Science řekl, že „ukazují na riziko, které jsme nikdy nezvažovali“. Kdyby se CO2 dostal do spodní vody, mohl by podle něj způsobit velké problémy.

I když tedy myšlenka „pohřbívání“ CO2 není kvůli pokusu mrtvá, ukazuje se, že ani tohle řešení nebude zadarmo. Vyžádá si minimálně další náročné ověřování.

Datum uveřejnění: 1. července 2006 Poslední změna: 1. července 2006 Počet shlédnutí: 199