Modříny mizí z našich lesů

Lesy na území regionu pomalu ztrácejí modříny. Jejich umělou obnovu omezuje legislativa, neboť modřín je nepůvodní dřevina a nezapadá do našeho ekosystému. Během pěti let snížili lesníci výsadbu téměř o dvě třetiny, na Vysočině se tak ročně obnoví pouhých třináct hektarů. Přitom smrků se každý rok vysází asi 500 hektarů.

Žďárské vrchy mají modřínů jedno procento

Počet našich jediných opadavých jehličnanů se nejrychleji snižuje v přírodních rezervacích, tam je totiž jeho sázení přímo zakázáno. Na ostatních místech, jako je například chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy, probíhá výsadba pouze na výjimku. " Získat povolení většinou není problém, majitel pozemku to však musí řádně odůvodnit," informoval pracovník CHKO Žďárské vrchy Jan Staněk. Podle jeho slov je celkové zastoupení modřínů v této oblasti 1,2 procenta a tuto hranici chce správa udržet. " Největšín problémem těchto stromů je skutečnost, že v jejich monokulturách najdeme minimum ptáků, hmyzu a rostlin. Pokud by modříny zmizely ze dne na den, nemělo by to na ekosystém lesa znatelný vliv," dodal Staněk.

Lidem se líbí zimní opadání

Opadavý jehličnan má však své nepopiratelné výhody. Zpevňuje půdu a pokud odumře například ve smrkové školce stromek, na jeho místo zasazený modřín ostatní stihne dorůst. Jeho kvalitní dřevo s typicky červenou barvou je také žádanou surovinou ve dřevozpracujícím průmyslu, i když poptávka je nejistá. Smrkové dřevo totiž vede na celé čáře, a to se v příštích letech nezmění. Modřín je také oblíbeným stromkem mezi chataři, kteří si ho rádi vysazují na zahrádkách. " Když se nad tím zamyslím, je to opravdu zvláštní strom. Ani jsem nevěděla, že sem nepatří," řekla jedna žďárská chatařka. " Osobně nejsem pro úplné vymizení tohoto stromu, už jen pro jeho estetický význam v lese. Zvláště na podzim hraje modřín všemi barvami," dodal Staněk.


Zdroj: Noviny Žďárska - Vysočina
Datum: 23.07.2005
Autor: Daniel Burda

Datum uveřejnění: 23. července 2005 Poslední změna: 24. července 2005 Počet shlédnutí: 241