Matematici se věnují kůrovci

VYSOKÉ ŠKOLY. Doktorandi z fakulty aplikovaných věd vytvořili počítačový model lesa, napadeného lýkožroutem. Plzeňská strojírna opět hledá autory výborných diplomových prací z oboru. Absolventkou ZČU je respektovaná učitelka matematiky Martina Ernestová.

Plzeň - Počítačový model toho, jak by mohl za několik let po řádění kůrovce vypadat smrkový les na osmdesátihektarovém území v okolí šumavské Modravy, dokončili v lednu odborníci z katedry matematiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni.
Na projektu, který trval od září 2005, spolupracovali Karel Janečka a Jan Pacina se správou šumavského parku i firmou Georeal, která pořizuje letecké snímky dané oblasti. "Hlavním cílem je zachytit časový vývoj ploch napadených kůrovcem a vytvořit představu, jak bude vypadat porostní situace v budoucnu," vysvětluje Karel Janečka.

Kácet či nekácet?

Otázka se stala impulsem projektu Impulsem pro vznik projektu jsou neustálé diskuse, zda les napadený kůrovcem neboli lýkožroutem smrkovým vykácet, aby se tak předešlo dalšímu šíření brouka, nebo ponechat přirozenému vývoji. Jakýkoliv zásah odmítají hlavně ekologičtí aktivisté. "Vytvoření modelu je tak jednou z cest, jak popsat rizika, plynoucí z těchto různých přístupů. Pomocí vizualizace bychom chtěli ukázat, jak se chovají lesní ekosystémy," doplňuje Jan Pacina.
Mezi faktory, které ovlivňují šíření kůrovce, patří stáří porostů, druhy dřevin, směr a šíření větru, reliéf terénu, srážky, teploty. Základní kritéria pomáhali tvůrcům projektu stanovit například i lesníci, kteří mají s oblastí na Modravě zkušenost.
Podle Lubomíra Dvořáka z odboru informatiky šumavského parku je model zatím jen podpůrným nástrojem. V budoucnu by ale mohl sloužit jako podklad pro to, aby se vedení parku i další instituce dokázaly rozhodnout, jak v boji proti kůrovci postupovat.
"Na konci roku jsme projekt představili managementu. Pilotní projekt se vztáhl konkrétně k bezzásahové zóně na Modravě. Naše představa je však taková, že bychom chtěli model zobecnit na celé území parku," vysvětluje Dvořák.
Teoreticky jsou odborníci z univerzity schopni vypočítat vývoj i šíření kůrovce i na třicet let dopředu. "Vzhledem k obrovskému množství vlivů by to ale špatně odpovídalo skutečnosti. Reálná je predikce tak deseti let," dodává Pacina.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Datum uveřejnění: 15. února 2007 Poslední změna: 15. února 2007 Počet shlédnutí: 205