Kalamita: v lesích leží tisíce stromů
Sníh a vítr polámaly stromy v Jizerských horách i v Krkonoších, problémy budou i na jaře
Liberecký kraj - Tisíce kubíků větrem a těžkým sněhem polámaných stromů leží v lesích v Libereckém kraji. Kalamita za posledních deset dní nejvíce postihla Jizerské hory. A situace se ještě více zhoršuje. Stromy začaly pod tíhou mokrého těžkého sněhu znovu padat. Problémy s polomy budou mít lesáci největší na jaře. Jakmile roztaje sníh, musí je z kopců odvézt, aby porost nenapadl kůrovec.
Největší škody počítají Lesy České republiky na Jablonecku. "Vítr polámal šest až sedm tisíc kubíků dřeva. Další stromy spadly pod tíhou sněhu. Tyto škody budeme do konce týdne sčítat," uvedl jablonecký lesní správce Miroslav Kortan. Kolik dřevin zlámal sníh včera, Kortan ještě nemohl odhadnout.
Poškozený je pás lesů od Oldřichova, přes Bedřichov, Maxov po Tanvald. "Stromy nebo jejich vršky hodně popadaly v revírech Rudolfov, Bramberk, Peklo nebo Fojtka," dodal Kortan. Vítr vyvrátil celé kmeny a pod těžkými závějemi sněhu se ulámaly dvou až třímetrové vršky stromů. "Padaly nejen smrky, ale také modříny, břízy a dokonce i některé buky," dodal správce.
Na jaře musí lesníci popadané stromy odvézt
Jakmile roztaje sníh, musí lesníci začít stromy odvážet, aby polomy nenapadl kůrovec. "Budeme pracovat rychle a všichni budou v zápřahu. Věřím však, že se nám kalamitu podaří zvládnout," zmínil Kortan. "Nebezpečí kůrovce hrozí. Naštěstí jsme od něj lesy měli vyčištěné, takže by se ho v první generaci mohlo vylíhnout málo a tím pádem by škody nebyly velké." Kůrovcová kalamita by lesy mohla postihnout až v době, kdy by bylo teplo a stihlo by se vylíhnout více generací parazitů. Čištění lesů od polomů bude obtížné, protože stromy jsou popadané v různých částech a ne na jednom místě, odkud by se odvážely mnohem rychleji.
Lesníci se báli, že začne znovu sněžit nebo pršet. Ve vrcholových partiích lesů totiž ještě stojí stromy s přimrzlou silnou vrstvou sněhu na větvích. Jejich obavy se naplnily. V Jizerských horách v pondělí začaly padat další stromy. "Polomy pokračují. Snažíme se postranní cesty čistit, aby se běžkaři nezranili," upozornil na aktuální situaci náčelník Horské služby Jizerské hory René Mašín. Z běžkařské magistrály odstraňuje polomy Jizerská o.p.s. Jejich cesty v posledních dnech zatarasila asi stovka stromů.
Také v Krkonoších pracovníci národního parku teprve sčítají škody. "Musíme postupně projít všechny revíry, protože stromy popadaly na různých místech. Likvidace této roztroušené kalamity se tak jednak protáhne a hlavně prodraží," uvedl mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný. "Podle prozatímních odhadů jsme mohli přijít tak o sedm tisíc kubíků dřeva, což je asi osm procent plánované roční těžby. Jen na Harrachovsku popadalo pět tisíc kubíků dřeva. Převážně šlo o vrcholové zlomy. Škoda se těžko vyčísluje na peníze," dodal mluvčí.
Nejvíce jsou postižené smrky
Nejvíce postižené jsou šedesátileté smrkové monokultury. "Smrkové monokultury jsou velmi citlivé na polomy, protože půdu nezpevňují listnáče. Navíc jsou náchylnější na napadení kůrovcem a lýkožroutem," informoval Drahný. Park bude polomy likvidovat podle toho, kde k nim došlo. Ochranáři do první a druhé zóny téměř nezasahují, a tak tam většina zlámaných stromů zůstane. "Kůrovec napadne kmeny na zemi a zdravé stojící nechá. Pak stačí oloupat kůru a larvy zahynou," vysvětlil Drahný, jak správa parku s parazitem bojuje. "Ve třetí zóně, kde leží třeba většina nejvíce postiženého Harrachovska, pravděpodobně budeme popadané kmeny odvážet," dodal mluvčí. O tom, jaké stromy budou muset pokácet, a které budou schopné přežít, rozhodnou lesníci parku na jaře. O dvanáct set kubíků převážně čtyřicetiletých stromů přišla i Lesní správa Frýdlant. "Nejhorší je situace ve výšce šesti až sedmi set metrů nad mořem. Jedná se o oblast Smědavy, Smědavské hory a Paličníku," uvedl frýdlantský lesní správce Otto Kučera. "Škody ještě nemáme definitivně sečtené. To budeme moci říci až na jaře," dodal.
Stromy, jimž se ulámaly vršky a které jsou schopné přežít, zůstanou stát, aby les příliš neprořídl. "Přežít by tak mohly smrky, jimž zůstalo alespoň čtyři nebo pět pater zelených větví," vysvětlil Kučera.
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 05.01.2006
Autor: KATEŘINA FROUZOVÁ
Datum uveřejnění: 5. ledna 2006 Poslední změna: 5. ledna 2006 Počet shlédnutí: 216