Česko pošle plán na energetické úspory do Bruselu se zpožděním

Česká republika dosud nepředložila Evropské komisi Národní akční plán energetické účinnosti, ačkoli termín pro jeho podání vypršel už před měsícem.

"Akční plán je připravený. Jakmile se vrátí ministři z dovolené, půjde do vlády a pak bude zaslán do Bruselu," řekl dnes ČTK mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský. Dokument, v němž mají členské státy nastínit strategii, jak chtějí energetickými úsporami snížit do roku 2016 spotřebu energie o devět procent, neodevzdalo v termínu dalších 18 zemí EU.

Zřejmě nejvýznamnějším opatřením, které dokument zavede, bude v Česku povinná certifikace všech nových a velkých rekonstruovaných budov nad 1000 m2 od roku 2009. "Dále postupné rozšiřování a vylepšování systému štítkování domácích spotřebičů, v průmyslu potom programy podpory procesních úspor," uvedl Bartovský s tím, že povinností a podpor v oblasti úspor energie už dnes funguje celá řada.

MPO pracuje na akčním plánu už zhruba půl roku, ministerská analýza obsahuje 82 opatření v sektorech domácností, průmyslu, dopravy a služeb.

Komise, jež představila celoevropský plán loni v říjnu, navrhuje dvacetiprocentní snížení spotřeby energie do roku 2020. Materiál obsahuje balíček více než 70 nákladově hospodárných opatření, mezi něž patří mj. opatření na zvýšení účinnosti elektrických spotřebičů nebo kvalitnější tepelná izolace budov.

Dokument rovněž uvádí potenciál úspor v různých oblastech. Například v oblasti bydlení je to 27 procent, u obchodních budov 30, v dopravě 26 a v průmyslové výrobě 25 procent.

"Naše čísla jsou v podstatě stejná, více než polovina úspor připadá na bytové a komerční budovy, čtvrtina na průmysl a zbytek tvoří doprava a zemědělství," doplnil Bartovský.

"Ekonomický potenciál v nerealizovaných energetických úsporách je značný, jen plýtvání energií v budovách představuje 30 procent celkových ztrát," odhaduje například Pavla Porubová z výrobce tepelné izolace Knauf Insulation.

"Evropané musí šetřit energií. Evropa vyplýtvá nejméně 20 procent celkového objemu využívané energie. Úsporou energie pomůže Evropa řešit otázku změny klimatu, jakož i svou narůstající spotřebu, a svou závislost na fosilních palivech dovážených z oblastí mimo Unii," zdůvodňuje vznik evropského plánu komisař odpovědný za energii Andris Piebalgs.

Příkladem v úsporách má jít podle plánů komise veřejný sektor. S tím však MPO nesouhlasí. "Pokud by například všechny státní instituce chtěly postavit nová a úspornější sídla a nakoupit finančně nákladné automobily s hybridním pohonem, byla by to značná zátěž pro státní rozpočet," upozornil Bartovský.

Materiál odevzdalo jako první Finsko, do konce června to stihly také například Velká Británie, Kypr, Maďarsko či Rumunsko.

Evropská unie vedle snahy o dosažení energetických úspor usiluje také prostřednictvím systému povolenek o redukci emisí oxidu uhličitého, který do ovzduší vypouštějí průmyslové podniky. Komise hodlá rovněž stanovit přísnější normy na emise škodlivých plynů u automobilů.

Martin Petříček

Zdroj: EkoList

Datum uveřejnění: 1. srpna 2007 Poslední změna: 1. srpna 2007 Počet shlédnutí: 84