Bystřičtí sklízejí biomasu, mají jí nejvíce v republice

Bystřice nad Pernštejnem/Tři a půl hektaru biomasy bylo v rámci pokusného pěstování sklizeno v okolí města na Žďársku. Stejné množství bude ořezáno letos.

V Bystřici a okolí je od roku 2001 zasazeno asi 28 hektarů rychlerostoucích dřevin, což je patrně nejvíce v celé republice.
"Zkouškami ve stanici Zemservis bylo zatím zjištěno, že pro oblast Bystřicka se nejvíce hodí topol, avšak musí obrůstat šest až sedm let. Výnosnost na hektar by měla být osm až deset tisíc rostlin, výnosnost sušiny asi 120 tun na hektar," informoval bystřický místostarosta Josef Vojta.
Na pozemku o výměře půldruhého hektaru se nyní pěstují takzvané matečnice. Z nich se získávají řízky, které je možné použít rovněž pro komerční činnost.
"Na výzkumu chce spolupracovat také fakulta agronomie z brněnské Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity," uvedl místostarosta. Bystřice od roku 2001 dala na výzkum rychlerostoucích dřevin dva miliony a 136 tisíc korun. K tomu obdržela dotaci 900 tisíc z ministerstva zemědělství. Letos je v kase připraveno 200 tisíc korun na udržovací a sklizňové práce.
"Potřebujeme ekonomické vyhodnocení od Zemservisu a z biomasové kotelny - za kolik bude možné dřeviny vypěstovat a jestli to bude levnější, než kupovat štěpku," vysvětlil bystřický starosta Karel Pačiska.
Také zemědělci, kteří o pěstování rychlerostoucích dřevin uvažují, chtějí znát konkrétní výsledky. Pozemky pro plantáže už nebude nutné vyjímat ze zemědělského půdního fondu.
"Nová vyhláška to zaručuje, zemědělci tedy nepřijdou o dotace na půdu," sdělil senátor Josef Novotný, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá.
"Chodí se ptát nejenom zemědělci z okolí. Někteří si kupují řízky. Zatím jim však nemůžeme nabídnout konkrétní čísla, aby viděli, jestli se jim pěstování biomasy vyplatí například před pěstováním obilovin," dodal starosta.

LENKA MAŠOVÁ

Zdroj: Havlíčskobrodský deník

Datum uveřejnění: 11. června 2007 Poslední změna: 11. června 2007 Počet shlédnutí: 140