Zprávy z tisku
Zemědělci na Frýdlantsku rozšířili plantáže japonského topolu
Na více než 25 hektarech již pěstují zemědělci na Frýdlantsku rychlerostoucí japonský topol. Jeden hektar produkčního porostu přitom stačí na roční vytápění rodinného domu. Pěstitel Petr Stříbrný dnes ČTK řekl, že tato energetický výhodná dřevina přispěje k tomu, aby se lidé odpoutali od závislosti dodávkách elektrické energii a plynu.
Habartice (Liberecko) 22. února (ČTK) - Na více než 25 hektarech již pěstují zemědělci na Frýdlantsku rychlerostoucí japonský topol. Jeden hektar produkčního porostu přitom stačí na roční vytápění rodinného domu. Pěstitel Petr Stříbrný dnes ČTK řekl, že tato energetický výhodná dřevina přispěje k tomu, aby se lidé odpoutali od závislosti dodávkách elektrické energii a plynu.
Energie obsažená v biomase je podle něj srovnatelná se severočeským hnědým uhlím. Výhřevnost dřevin, jako je topol, olše, vrba nebo akát, je sice výrazně nižší než třeba buku či borovice. Kompenzuje se to ale právě tím, že dřevní hmota narůstá mnohem rychleji - za tři až pět let.
Stát poskytuje zemědělcům na výsadbu energeticky výhodných rostlin dotaci 60.000 korun na hektar. Stříbrný od něj vloni získal 55.000 korun, hektarů ale osadil hned pět. Topoly má nyní celkem na 15 hektarech, teplem z nich chce zásobovat svou zemědělskou farmu a Zámecký dvůr v Habarticích, který slouží jako restaurace s ubytováním.
Zvláštní péči přitom biomasa nepotřebuje. Klony topolů navíc nemusí pěstitelé v zimě chránit před zvěří, ta se jim vyhýbá, protože jsou smolnaté. Dřevo na palivo se těží jednou za tři až šest let. Topol na jaře vyrazí z kořenů znovu, není třeba ho vysazovat nově.
Využití alternativních zdrojů energie a především biomasy patří k prioritám Libereckého kraje. V regionu jsou totiž velké plochy neobdělávané půdy, která se díky biomase může znovu využít. Od roku 2005 je dokonce možné získat na projekty zpracování biomasy krajskou dotaci z programu rozvoje venkova, v roce 2007 měl k dispozici 15 milionů korun.
Na Frýdlantsku je také nejvzrostlejší les japonských topolů. Loni tam pokáceli ve Višňové na Liberecku první plantáž o rozloze 2000 metrů čtverečních. Za pět let vyrostly stromy do výšky 11 metrů. Dřevinu vysadila na zkoušku obec, aby zjistila, jestli se hodí jako biomasa, a osvědčily se. Pěstitelé biomasy založili v lednu v Praze komoru pěstitelů biomasy. Ta se chce zasadit o osvětu a rozšíření pěstování japonského topolu.
Datum: 22.02.2008 12:26
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 22.2.08
Poslední změna: 22.2.2008
Počet shlédnutí: 1361
Zemědělci na Frýdlantsku rozšířili plantáže japonského topolu
Na více než 25 hektarech již pěstují zemědělci na Frýdlantsku rychlerostoucí japonský topol. Jeden hektar produkčního porostu přitom stačí na roční vytápění rodinného domu. Pěstitel Petr Stříbrný dnes ČTK řekl, že tato energetický výhodná dřevina přispěje k tomu, aby se lidé odpoutali od závislosti dodávkách elektrické energii a plynu.
Habartice (Liberecko) 22. února (ČTK) - Na více než 25 hektarech již pěstují zemědělci na Frýdlantsku rychlerostoucí japonský topol. Jeden hektar produkčního porostu přitom stačí na roční vytápění rodinného domu. Pěstitel Petr Stříbrný dnes ČTK řekl, že tato energetický výhodná dřevina přispěje k tomu, aby se lidé odpoutali od závislosti dodávkách elektrické energii a plynu.
Energie obsažená v biomase je podle něj srovnatelná se severočeským hnědým uhlím. Výhřevnost dřevin, jako je topol, olše, vrba nebo akát, je sice výrazně nižší než třeba buku či borovice. Kompenzuje se to ale právě tím, že dřevní hmota narůstá mnohem rychleji - za tři až pět let.
Stát poskytuje zemědělcům na výsadbu energeticky výhodných rostlin dotaci 60.000 korun na hektar. Stříbrný od něj vloni získal 55.000 korun, hektarů ale osadil hned pět. Topoly má nyní celkem na 15 hektarech, teplem z nich chce zásobovat svou zemědělskou farmu a Zámecký dvůr v Habarticích, který slouží jako restaurace s ubytováním.
Zvláštní péči přitom biomasa nepotřebuje. Klony topolů navíc nemusí pěstitelé v zimě chránit před zvěří, ta se jim vyhýbá, protože jsou smolnaté. Dřevo na palivo se těží jednou za tři až šest let. Topol na jaře vyrazí z kořenů znovu, není třeba ho vysazovat nově.
Využití alternativních zdrojů energie a především biomasy patří k prioritám Libereckého kraje. V regionu jsou totiž velké plochy neobdělávané půdy, která se díky biomase může znovu využít. Od roku 2005 je dokonce možné získat na projekty zpracování biomasy krajskou dotaci z programu rozvoje venkova, v roce 2007 měl k dispozici 15 milionů korun.
Na Frýdlantsku je také nejvzrostlejší les japonských topolů. Loni tam pokáceli ve Višňové na Liberecku první plantáž o rozloze 2000 metrů čtverečních. Za pět let vyrostly stromy do výšky 11 metrů. Dřevinu vysadila na zkoušku obec, aby zjistila, jestli se hodí jako biomasa, a osvědčily se. Pěstitelé biomasy založili v lednu v Praze komoru pěstitelů biomasy. Ta se chce zasadit o osvětu a rozšíření pěstování japonského topolu.
Datum: 22.02.2008 12:26
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 22.2.08
Poslední změna: 22.2.2008
Počet shlédnutí: 1361