Zprávy z tisku

Více než 300 miliard korun investic přinese rozvoj čisté energetiky v ČR do 2030

Celkem 327,5 miliard korun přinesou investice pro dosažení cíle rozvoje obnovitelných zdrojů, který stanovilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, spočítali experti ČVUT a Komory obnovitelných zdrojů energie. K vyvolání těchto investic bude zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory, spočítala Komora obnovitelných zdrojů energie. Klíčový bude zejména Modernizační Fond, jehož podmínky právě dokončuje Ministerstvo životního prostředí.

 
Zdroj: CZ Biom
 

První část analýzy se zabývá skutečnými investicemi do obnovitelných zdrojů energie (OZE) v roce 2017. Výpočet zahrnuje jak „malé” obnovitelné zdroje určené pro výrobu energie v budovách, tak zdroje určené pro dodávku elektřiny a tepla do sítě, tzv. „velké” zdroje. Podle zjištění ČVUT bylo v roce 2017 do obnovitelných zdrojů v Česku investováno celkem přibližně 5,1 miliard korun. [1]

„Spočítali jsme, že pro dosažení cíle, který si MPO vytyčilo, je potřeba, aby se průměrné roční investice v porovnání s rokem 2017 zhruba zšestinásobily,” uvedla Michaela Valentová, vedoucí výzkumného týmu z elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického (ČVUT).

Druhá část analýzy totiž počítala potřebné investiční náklady na rozvoj OZE do roku 2030 tak, jak předpokládá poslední verze tzv. Vnitrostátního plánu, kterou v lednu předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Plán předpokládá zvýšení hrubé spotřeby čisté energie do roku 2030 na 22 % (ze současných zhruba 16 %). [2] Celkové náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů mezi lety 2021 a 2030 podle výpočtů studie představují 327,5 miliard korun (tedy zhruba 32,8 miliard ročně). [3] Tato částka zahrnuje:

  • 141,6 miliard korun pro zdroje na výrobu tepla. Zhruba polovina (51 %) z toho připadá na rozvoj biomasových zdrojů, 24 % na sektor tepelných čerpadel. Zbytek jsou investice do solárních kolektorů a bioplynových a geotermálních zdrojů.
  • 135,7 miliard pro zdroje na výrobu elektřiny. Největší část připadá na investice do fotovoltaiky (64 %) a větrných elektráren (21 %). Zbytek představují investice do bioplynových, biomasových, malých vodních a geotermálních elektráren.
  • 50,3 miliard pro zdroje na výrobu biometanu.

Součástí obou analýz je i vyčíslení investic do zvyšování energetické efektivity a úspor v budovách. „Podpora úspor energie a rozvoje OZE by měly jít ruku v ruce,” uvedl Jaroslav Knápek z ČVUT, který na výzkumu rovněž pracoval.

Podle Komory OZE, která se na přípravě dnes zveřejněných analýz podílela, je zásadní slabinou Vnitrostátního plánu zbytečně nízká ambice, přílišný důraz na spalování biomasy ve velkých elektrárnách a naopak hrubé podcenění větrné a solární energetiky. [4]

„Jde o nevyužitou příležitost a zbytečný risk, že lesní biomasa bude neudržitelně drancována. Spočítali jsme, že Vnitrostátní plán nechá ležet ladem asi 1 400 megawattů větrných turbín a 3 300 MW fotovoltaiky, mám-li uvést jen dvě největší disproporce. Přitom fotovoltaické a větrné elektrárny jsou dnes nejlevnější ze všech nově stavěných zdrojů elektřiny,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

7 miliard korun veřejné podpory ročně

Komora OZE již dříve přinesla výpočet, na kolik by přišel rozvoj OZE podle scénáře navrženého Evropskou komisí, na veřejné finanční podpoře. „Po přepočtu na to, s kolika obnovitelnými zdroji počítá na konci dekády ministr Havlíček (v roce 2030 spotřebovávat 22 % čisté energie; pozn. redakce), vychází částka potřebné veřejné podpory na přibližně sedm miliard ročně,” zakončil Chalupa.

Zdroj: Tisková zpráva Komory OZE 20.5.2020

 


Zdroje

[1] Obě analýzy, tedy Mapa klimaticko-energetických investic ČR a Investiční potřeba pro naplnění klimaticko-energetických cílů k roku 2030 v ČR, jsou ke stažení zde včetně shrnutí v anglickém jazyce. Obě zprávy byly připraveny v rámci projektu Climate Investment Capacity podpořeného Evropskou klimatickou iniciativou německého Spolkového ministerstva životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti.

[2] Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a ochrany klimatu. Dostupný zde.

[3] Kalkulované investiční náklady zahrnují náklady na technologii i výstavbu zdroje. Výpočet byl proveden v cenách roku 2019 upravených pro každý rok indexem očekávaného vývoje ceny (náklady na technologie i výstavbu zvlášť). Ceny technologií určených pro dodávku do sítě neobsahují DPH, kdežto ceny pro domácnosti DPH zahrnují. U zdrojů vyrábějících teplo i elektřinu byly náklady přiřazeny jednotlivým pod-sektorům podle jejich investiční náročnosti z celkové ceny. Druhy OZE jsou řazeny podle velikosti potřebných investic od nejvyšších po nejnižší. Rozdíl 0,1 mld korun v součtu je výsledkem zaokrouhlování.

[4] Detaily kritiky vládního Plánu ze strany Komory OZE viz naše dřívější analýzy dostupné zde.


O Komoře OZE

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

 

 

 


Datum uveřejnění: 20. května 2020
Poslední změna: 25. května 2020
Počet shlédnutí: 315