Zprávy z tisku
V popředí je biomasa
O biomase v posledních letech slyšíme docela často. A kvůli zvyšujícím se nákladům za teplo o ní uslyšíme ještě častěji, protože o ní uvažuje stále více lidí. Co však přesně ta biomasa je?
Je to nejstarší lidmi využívaný zdroj. Encyklopedicky řečeno - jde o organickou hmotu rostlinného nebo živočišného původu, která je získávána jako odpad ze zemědělské či průmyslové činnosti nebo jako komunální odpad. Získat ji lze však i záměrným pěstováním energetických plodin nebo rychle rostoucích dřevin. V oblibě ji mají především ekologicky zaměření lidé, protože díky obnovitelnému charakteru má její využívání minimální dopad na životní prostředí.
Rozdělení biomasy
Energetické rostliny pěstované pro biomasu můžeme rozdělit na jednoleté a víceleté. V rámci jednoletých rostlin jsou v oblibě obilniny a olejniny, tedy řepková a obilná sláma. Osvědčil se také čirok cukrový i zrnový, súdánská tráva, Hyso (kříženec súdánské trávy a čiroku), proso (krátká vegetační doba) a seté konopí. Pěstování jednoletých rostlin pro biomasu má tu výhodu, že většinou jde o tradiční zemědělské plodiny pro jiné účely, a proto jsou známy technologie jejich pěstování. Jednoleté rostliny jsou určeny pro rychlou produkci, jejich setí a sklizeň se provádí pomocí běžné zemědělské techniky. Z hlediska biomasy jsou zajímavější víceleté rostliny, které mají větší energetickou perspektivu. Jde většinou o netradiční druhy, které vytvářejí kořeny nebo oddenky v půdě, a tak produkují velké množství biomasy každým rokem. Tak jsou vyšší náklady pouze v prvním roce při založení porostů, v ostatních letech jsou náklady jen minimální (peníze stojí především sklizeň, případně průběžná ošetření, dohnojení atp.). Efektivita pěstování vytrvalých energetických a technických plodin je asi čtyřikrát až desetkrát větší než v případě pěstování jednoletých rostlin. Odpadní biomasou pak mohou být například rostlinné i živočišné zbytky ze zemědělské výroby, lesní odpady, komunální organické odpady, odpady z potravinářské a průmyslové výroby apod.
Resumé
Jaké jsou výhody a nevýhody biomasy? Výhodou bezesporu je, že se tyto energetické plodiny dají pěstovat na zemědělské půdě, která zrovna není využita, či se nehodí pro pěstování potravin. Nevadí jim ani devastovaná či kontaminovaná půda. Slouží také pro likvidaci odpadů, jejich zbytek se dá navíc využít i jako hnojivo. Nevýhodou pak je, že v sobě obsahují větší množství vody, tudíž mají o něco nižší výhřevnost, než klasická paliva. Z toho vyplývá, že na vytápění objektu je nutný větší objem biomasy, než klasického paliva. Její výroba také probíhá pomocí speciálních zařízení, která vyžadují investice.
Zdroj: Silvarium, 1.3.2008
Datum uveřejnění: 1.3.08
Poslední změna: 5.3.2008
Počet shlédnutí: 116
V popředí je biomasa
O biomase v posledních letech slyšíme docela často. A kvůli zvyšujícím se nákladům za teplo o ní uslyšíme ještě častěji, protože o ní uvažuje stále více lidí. Co však přesně ta biomasa je?
Je to nejstarší lidmi využívaný zdroj. Encyklopedicky řečeno - jde o organickou hmotu rostlinného nebo živočišného původu, která je získávána jako odpad ze zemědělské či průmyslové činnosti nebo jako komunální odpad. Získat ji lze však i záměrným pěstováním energetických plodin nebo rychle rostoucích dřevin. V oblibě ji mají především ekologicky zaměření lidé, protože díky obnovitelnému charakteru má její využívání minimální dopad na životní prostředí.
Rozdělení biomasy
Energetické rostliny pěstované pro biomasu můžeme rozdělit na jednoleté a víceleté. V rámci jednoletých rostlin jsou v oblibě obilniny a olejniny, tedy řepková a obilná sláma. Osvědčil se také čirok cukrový i zrnový, súdánská tráva, Hyso (kříženec súdánské trávy a čiroku), proso (krátká vegetační doba) a seté konopí. Pěstování jednoletých rostlin pro biomasu má tu výhodu, že většinou jde o tradiční zemědělské plodiny pro jiné účely, a proto jsou známy technologie jejich pěstování. Jednoleté rostliny jsou určeny pro rychlou produkci, jejich setí a sklizeň se provádí pomocí běžné zemědělské techniky. Z hlediska biomasy jsou zajímavější víceleté rostliny, které mají větší energetickou perspektivu. Jde většinou o netradiční druhy, které vytvářejí kořeny nebo oddenky v půdě, a tak produkují velké množství biomasy každým rokem. Tak jsou vyšší náklady pouze v prvním roce při založení porostů, v ostatních letech jsou náklady jen minimální (peníze stojí především sklizeň, případně průběžná ošetření, dohnojení atp.). Efektivita pěstování vytrvalých energetických a technických plodin je asi čtyřikrát až desetkrát větší než v případě pěstování jednoletých rostlin. Odpadní biomasou pak mohou být například rostlinné i živočišné zbytky ze zemědělské výroby, lesní odpady, komunální organické odpady, odpady z potravinářské a průmyslové výroby apod.
Resumé
Jaké jsou výhody a nevýhody biomasy? Výhodou bezesporu je, že se tyto energetické plodiny dají pěstovat na zemědělské půdě, která zrovna není využita, či se nehodí pro pěstování potravin. Nevadí jim ani devastovaná či kontaminovaná půda. Slouží také pro likvidaci odpadů, jejich zbytek se dá navíc využít i jako hnojivo. Nevýhodou pak je, že v sobě obsahují větší množství vody, tudíž mají o něco nižší výhřevnost, než klasická paliva. Z toho vyplývá, že na vytápění objektu je nutný větší objem biomasy, než klasického paliva. Její výroba také probíhá pomocí speciálních zařízení, která vyžadují investice.
Zdroj: Silvarium, 1.3.2008
Datum uveřejnění: 1.3.08
Poslední změna: 5.3.2008
Počet shlédnutí: 116