Topte pofinsku. Vyplatí se to

Vloni v létě dala svůj dům všanc skupině nadšenců z tuzemska i ze zahraničí, a ti jí tam za týden na oplátku vybudovali pět ekologických pecí na dřevo. Dana Kellnerová je profesí ekopedagožka, přesto přiznává, že byla zvědavá, zda nebude ve vlastním domě mrznout. Dnes si v bývalé Prádelně v údolí říčky Veverky v Brně podávají ruce zejména ti, kterým se elektrické či plynové vytápění zdá příliš drahé. Finské pece vytvořené podle skandinávských tradic jsou podle odborníků jedinečné.

LN Jaká je největší výhoda finských pecí?

Nemusíme v ní topit průběžně. Její obrovské těleso je přizpůsobeno tak, že do sebe naakumuluje teplo a pak je vyzařuje. Vzhledem k objemu stačí zatopit jednou až dvakrát denně, pokaždé tak se sedmi až deseti kilogramy dřeva. V našem domě o jednu pečuji já a o druhou bratr, a ten už rád prohlašuje, že má zásobu dřeva do roku 2011. Navíc součástí pece může být i výměník na ohřev vody.

LN Kolik finských pecí vlastně v tuzemsku funguje?

Nechci vypadat velmi ješitně, ale kromě té naší vím pouze o jediné ve Křtinách. Tam si ji majitelé ale stavěli sami, a navíc ještě bez sekundárních přívodů vzduchu, které umožňují lepší využití.

LN Není to tím, že je taková pec příliš nákladná?

Je možná trošku dražší při stavbě, ale ne o tolik - může stát od čtyřiceti do sta tisíc - to podle toho, zda použijete starší či nový stavební materiál. Drahé jsou zejména kovové prvky. Náš způsob stavby byl specifický. Stavěli nadšenci, kteří tady měli seminář a získávali jedinečné zkušenosti. Existuje spousta receptů, proto je pomoc odborníků důležitá - například náš lektor do povrchové vrstvy pece také přidával sloní trus. V Brně v zoo sloni nejsou, tak mne tenkrát velice překvapil kamarád, který neváhal zajet do zlínské zoo a dovezl odtud takových sloních hromádek plný pytel.

LN Jak se pece v této tuhé zimě osvědčují?

Krásně hřejí, ve srovnání s dřívějškem je to nebe a dudy. Jen máme drobný problém, protože jsme si nepořídili dostatečnou zásobu vyschlého dříví. To je pro topení ve finských pecích nezbytné, jinak se jejich systém zanáší dehtem. Odborníci říkají, že se využije asi osmdesát procent energie - a mají i další "domácí" výhodu. I když v nitru může teplota stoupnout až k tisíci stupňů, povrchmá maximálně padesát, takže se na něm neškvaří prach jako na běžných kamnech.

LN Jaké je cenové porovnání s jinými druhy paliva?

Experti vypočítali, že topení dřevem je nejlevnější, těsně následované alternativními biopalivy a obilím. Tabulky říkají, že je zhruba čtvrtinové například proti zemnímu plynu. Musí ale jít o kvalitní spalování, což je právě výhoda finských pecí. Tam totiž palivo rychle shoří, nedochází tak k jeho doutnání a k tvorbě velkého množství škodlivých spalin. Tepelnou energii pak dlouhé hodiny uvolňuje obrovská hmota pece.

LN A jak se osvědčila ostatní kamna, která při semináři vznikla?

V pokoji máme něco, co autor Vladimír Institoris označil za dynamické baroko. Fungují bez problémů. Další dvě pece jsou venkovní, na využití čekají v létě například při pečení chleba či pizzy.

LN Využijete ekologicky i popel?

Ten je tak čistý, že patří rovnou do kompostu. Popel ze dřeva neobsahuje žádné přídavky, takže ho lze využít bez jakýchkoli obav.

LN Nežijete vlastně v největší tuzemské funkční expozici ekologického topení?

Je pravda, že k nám přišla řada zvídavých lidí. Nejprve při samotném semináři, kdy návštěvy hleděly pod ruce tvůrcům. Pak byl chvilku klid a nyní k nám míří lidé, kteří mají vážné úmysly vybudovat si dům s ekologickým vytápěním. A mě velice těší, že jich přibývá.

Zdroj: Lidové noviny
Datum: 18.02.2006
Autor: MILOŠ ŠENKÝŘ

Tweet