Topit ekologicky se vyplatí

Čím dál víc lidí se snaží vytápět své domy ekologicky. Přesto třeba na Ostravsku se vzduch zhoršuje. Mimo jiné proto, že tisíce dalších lidí fakt, že na tom, jak čistý vzduch dýcháme, závisí naše zdraví, při zatápění v kotlích ignorují.

Ostrava - V souvislosti s růstem cen energií dnes mnozí lidé hledají výhodnější způsob vytápění a snaží se využívat takzvané obnovitelné zdroje energie.
Od 19. listopadu mohou jednotlivci, firmy, obce či města žádat o dotace ze státního fondu životního prostředí. Vše nasvědčuje tomu, že zájem o alternativní zdroje energie dál poroste.

Školu vyhřívají tepelná čerpadla

Někde netradiční zdroje energie už pár let využívají. Jak jsou spokojeni?
"Před časem jsem zjistil, že státní fond životního prostředí uděluje příspěvky na vytápění obnovitelnými zdroji. Zkusil jsem zažádat a vyšlo to. Od 1. července 2004 využíváme tepelná čerpadla kompletně v celém areálu na ohřev teplé vody i na vytápění," popisuje ředitel Střední průmyslové školy elektrotechnické Havířov Petr Kocurek.
Na změnu způsobu vytápění škole zhruba z třetiny, částkou 2,5 milionu korun, přispěl kraj. "Byla to souhra šťastných okolností, nevím, jestli by dnešní žadatelé měli stejnou podporu kraje," podotýká ředitel. Celkem projekt vyšel na 7,4 milionu korun, přičemž osmdesát procent z téměř pětimilionové dotace státního fondu životního prostředí byla nevratná částka a dvacet procent bezúročná půjčka na deset let, kterou škola hradí z úspor za energii.
"Ušetříme zhruba padesát procent oproti částce, kterou bychom zaplatili Havířovské teplárenské společnosti," říká ředitel. Ve škole využívají i solární energii, sluneční elektrárna s výkonem 1200 wattů slouží studentům coby demonstrační pomůcka při výuce.
Energie ze slunce ohřívá teplou užitkovou vodu v několika ostravských příspěvkových organizacích, investici s využitím dotací hradil magistrát. "Zatím jsme instalovali čtyři solární systémy - v Domě seniorů na Syllabově ulici, v centru Čtyřlístek v Muglinově, v Domě s pečovatelskou službou v Mariánských Horách a dokončujeme instalaci v Domově pro seniory v Petruškově ulici," sděluje Dalibor Karásek z investičního odboru ostravského magistrátu. V dohledné době by solární energii měli využívat i v Domově pro seniory v Bohumínské ulici ve Slezské Ostravě.
Všude však kolektory umístit nelze. Například v Domově pro seniory v Čujkovově ulici v Ostravě-Zábřehu město i přes zájem vedení instalaci kvůli nevhodnému technickému řešení střechy zamítlo.
"Na energii ušetříme hlavně od jara do podzimu, v zimě to je horší, sluníčko bývá za mraky a musíme víc dohřívat," hodnotí plusy a minusy solárního systému vedoucí provozně technického útvaru Domova pro seniory v Syllabově ulici Zdeněk Hušek. "Solární kolektory určitě doporučuji, podle našich zkušeností je ale asi vhodnější jejich instalace do nových domů. Koordinace naší plynové kotelny se solárním systémem není úplně dokonalá, proto zase tolik neušetříme," dodává Hušek.
Dalibor Karásek namítá, že při výkonu nějakých 600 gigajoulů ročně je úspora energie zřejmá.

V Třanovicích topí štěpkou

Pro topení biomasou se před čtyřmi lety rozhodli v Třanovicích na Frýdecko Místecku.
"Obec vlastní les a ten je třeba čistit. Ořezy, které zůstanou po těžbě dřeva, drcením zpracováváme na dřevní štěpku," popisuje ředitel společnosti Třanovice služby Petr Krzywoň. Správní budovu společnosti, stejně jako sedm obecních bytů a místní podnikatelské centrum, vytápějí kotle na biomasu.
"Dříve jsme topili uhlím a plynem, teď ušetříme na energii zhruba dvacet procent výdajů," říká Krzywoň, podle něhož je vytápění štěpkou vhodné hlavně pro větší objekty nebytových prostor.
Kromě topení biomasou využívají v Třanovicích i solární energii - jídelnu v podnikatelském centru vytápějí takzvaným půdním solárním rekuperátorem, jenž využívá teplo z půdního prostoru. "Jeho pořízení je levnější než u střešních panelů, je chráněn proti mechanickému poškození na střeše a nekazí vzhled domu," shrnuje výhody zařízení Krzywoň.
Na ekologický způsob vytápění pomocí tepelných čerpadel má v dohledné budoucnosti přejít i budova ostravské Nové radnice. "Důvodem je snižování nákladů a nulový dopad na životní prostředí," říká náměstek ostravského primátora Dalibor Madej.

Zdroj: Mladá fronta Dnes

Tweet