Slezské regiony se vzájemně inspirují při zlepšování ovzduší

Regiony z oblasti česko-polsko-slovenského pohraničí prohloubí spolupráci při zlepšování kvality ovzduší, které patří k nejznečištěnějším v Evropě. Budou se mimo jiné snažit využít zkušenosti s opatřeními, která fungují v sousedních zemích. Novinářům to dnes v Ostravě řekli účastníci mezinárodní konference Ovzduší bez hranic.

"Každý region má něco pozitivního. Poláci třeba mají nastavenou kontrolu lokálních topenišť. Nevím, jak moc je účinná, ale mají ji nastavenou. U nás to zatím nefunguje, takže tady se můžeme poučit od nich. Oni se zase můžou poučit od nás, aby co nejdříve implementovali nejlepší dostupné techniky v průmyslu," řekl vedoucí oddělení ochrany ovzduší krajského úřadu Moravskoslezského kraje Marek Bruštík.

Připomněl, že Moravskoslezský kraj dvakrát předložil zákonodárnou iniciativu týkající se kontrol lokálních topenišť, avšak Poslaneckou sněmovnou neprošla. Nyní návrh připravuje ministerstvo životního prostředí. "Věřím, že v připravované novele zákona o ochraně ovzduší se nám podaří nastavit lepší schéma, než máme doposud, a že nejenom vynaložené finanční prostředky přímo do výměny kotlů, ale právě i ta následná kontrola budou tím účinným opatřením," řekl náměstek ministra životního prostředí Vladimír Mana.

Vicemaršálek (zástupce hejtmana) polského Slezského vojvodství Kazimierz Karolczak řekl, že systém kontrol domácnosti byl zaveden poměrně nedávno. "Žádné výsledky ještě spočítané nemáme. Sledujeme, jaký to bude mít vliv, určité výsledky už můžeme vidět," řekl Karolczak.

Vliv na znečištění ovzduší v oblasti Slezska mají tři hlavní činitelé: průmysl, lokální topeniště a doprava. U lokálních topenišť jsou podle odborníků velké rezervy. V malých obcích přitom domácí kotle mohou vytvořit až 90 procent prachu. "Jedna vesnice o zhruba 700 domech, ve kterých se spaluje uhlí či dřevo, může vyprodukovat řádově podobné množství benzo[a]pyrenu jako jedna průměrná koksovna," uvedl vedoucí zkušebny spalovacích zařízení z Výzkumného energetického centra Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava Jiří Horák.

Bruštík řekl, že u průmyslu je potřeba tlačit na to, aby používal nejlepší dostupnou techniku. "Pak už je technologický strop těch zdrojů," řekl. Kraj podle něj nyní zkoumá, zda podniky tuto techniku opravdu používají. Největší znečišťovatelé v Moravskoslezském kraji, hutní firmy ArcelorMittal Ostrava a Třinecké železárny, podle účastníků konference všechny stanovené limity plní a do ovzduší vypouštějí méně prachu, než mají povoleno. Jenže zatímco v Česku musí firmy plnit limity dané Evropskou unií nejpozději v březnu 2016, polské hutní firmy mají vyjednanou výjimku až do roku 2018. Karolczak dnes řekl, že to je ale hraniční termín. "My doufáme, že se nám tohoto limitu podaří dosáhnout dřív, protože opatření už probíhají," řekl.

Zdroj: ČTK

Tweet