Zprávy z tisku
Premiérův šéfporadce kritizuje plány spaloven odpadu
Pokud bude návrh Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) podporovat výstavbu nových spaloven směsného odpadu, může podle šéfa týmu premiérových poradců Vladimíra Špidly hrozit, že Česká republika nebude plnit cíle Evropské unie a omezí recyklaci. Na problém energetického využívání odpadů upozornil podle informací ČTK dopisem ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Výstavbu spaloven považuje za iracionální, stejně jako jejich podporu z evropských fondů.
Brabec dnes ČTK sdělil, že ministerstvo žvitoního prostředí ve čtvrtek na jednání s Evropskou komisí v Bruselu obhájilo jím připravenou verzi OPŽP pro období 2014 až 2020. "Je tak jako první program ze všech ostatních dotačních programů nejblíže ke schválení," uvedl. Brusel výstavbu spaloven odmítá dlouhodobě. Podle Brabce je ale komise v budoucnu připravena podpořit budování spaloven v ČR za předpokladu, že "potřebu výstavby zařízení na energetické využití odpadu budou reflektovat schválené krajské plány odpadového hospodářství". Brusel čeká na novou odpadovou legislativu ČR už dlouho.
"Krajské plány budou vycházet z národního Plánu odpadového hospodářství, který dle návrhu ministerstva prioritně podporuje recyklaci a materiálové využití odpadů dle evropské hierarchie nakládání s odpady," doplnil ředitel odboru odpadů Jaromír Manhart.
Připravovaný OPŽP sice směřuje na vyšší stupně nakládání s odpady, jako je prevence a jejich materiálové využití, nicméně obsahuje i návrh na dvě spalovny - EVO Komořany v Ústeckém kraji a KIC Karviná v Moravskoslezském kraji. Jejich kapacity činí dohromady 342.000 tun odpadů za rok.
Špidla v dopise nezpochybnil potřebu spalování odpadů, jelikož některé složky jsou pro energetické využití vhodné. "Ve vládním prohlášení a všude je základní hierarchie nevytvářet odpady, znovu využívat věci, které by byly odpady, recyklovat a jako na posledním místě spalovny," odpověděl ČTK Špidla. Připomněl, že EU chce v dalším období zásadně navýšit recyklační cíle (až na 70 procent v roce 2030) a podporovat další formy zpracování směsných odpadů. Výstavba spaloven se mu proto jeví jako iracionální.
Podle Manharta je na konci roku 2016 komise připravena v rámci tzv. střednědobého hodnocení OPŽP prověřit stav české legislativy a potřeby dalších odpadových projektů a podporu spaloven v OPŽP upravit. Právě na problém energetického zpracování odpadů komise v říjnu poukázala.
Pokud by se podle Špidly spalovny podporovaly, mají to být zařízení nikoliv na spalování směsných odpadů, ale na spalování zbytkového materiálově nevyužitelného odpadu. V dopise upozornil, že průměrná cena za spálení jedné tuny odpadu ve spalovně se v Evropě pohybuje kolem 100 eur (2750 korun). Takové náklady mohou negativně ovlivnit obce. Brabec se už dříve vyjádřil, že by se spalovny mohly stát komerční investicí bez dotačních zdrojů. To Špidla považuje za nepravděpodobné.
Celková kapacita nově vybudovaných nebo zmodernizovaných zařízení na energetické využití ostatních odpadů podle tabulky v návrhu OPŽP činí 400.000 tun. Do obou spaloven by tedy šlo 80 procent navržených podporovaných kapacit odpadu a na ostatní energetické využití (například bioplynové stanice nebo inovativní technologie) by zbylo jen 60.000 tun.
"Ostatní záměry investorů nebo připravovaných projektů nebyly a dosud nejsou ministerstvu životního prostředí známé," řekla mluvčí úřadu Petra Roubíčková. To, že jsou "velké projekty" v OPŽP uvedeny, podle ní neznamená, že se uskuteční.
Zdroj: ČTK
Datum uveřejnění: 10.11.14
Poslední změna: 10.11.2014
Počet shlédnutí: 476
Premiérův šéfporadce kritizuje plány spaloven odpadu
Pokud bude návrh Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) podporovat výstavbu nových spaloven směsného odpadu, může podle šéfa týmu premiérových poradců Vladimíra Špidly hrozit, že Česká republika nebude plnit cíle Evropské unie a omezí recyklaci. Na problém energetického využívání odpadů upozornil podle informací ČTK dopisem ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Výstavbu spaloven považuje za iracionální, stejně jako jejich podporu z evropských fondů.
Brabec dnes ČTK sdělil, že ministerstvo žvitoního prostředí ve čtvrtek na jednání s Evropskou komisí v Bruselu obhájilo jím připravenou verzi OPŽP pro období 2014 až 2020. "Je tak jako první program ze všech ostatních dotačních programů nejblíže ke schválení," uvedl. Brusel výstavbu spaloven odmítá dlouhodobě. Podle Brabce je ale komise v budoucnu připravena podpořit budování spaloven v ČR za předpokladu, že "potřebu výstavby zařízení na energetické využití odpadu budou reflektovat schválené krajské plány odpadového hospodářství". Brusel čeká na novou odpadovou legislativu ČR už dlouho.
"Krajské plány budou vycházet z národního Plánu odpadového hospodářství, který dle návrhu ministerstva prioritně podporuje recyklaci a materiálové využití odpadů dle evropské hierarchie nakládání s odpady," doplnil ředitel odboru odpadů Jaromír Manhart.
Připravovaný OPŽP sice směřuje na vyšší stupně nakládání s odpady, jako je prevence a jejich materiálové využití, nicméně obsahuje i návrh na dvě spalovny - EVO Komořany v Ústeckém kraji a KIC Karviná v Moravskoslezském kraji. Jejich kapacity činí dohromady 342.000 tun odpadů za rok.
Špidla v dopise nezpochybnil potřebu spalování odpadů, jelikož některé složky jsou pro energetické využití vhodné. "Ve vládním prohlášení a všude je základní hierarchie nevytvářet odpady, znovu využívat věci, které by byly odpady, recyklovat a jako na posledním místě spalovny," odpověděl ČTK Špidla. Připomněl, že EU chce v dalším období zásadně navýšit recyklační cíle (až na 70 procent v roce 2030) a podporovat další formy zpracování směsných odpadů. Výstavba spaloven se mu proto jeví jako iracionální.
Podle Manharta je na konci roku 2016 komise připravena v rámci tzv. střednědobého hodnocení OPŽP prověřit stav české legislativy a potřeby dalších odpadových projektů a podporu spaloven v OPŽP upravit. Právě na problém energetického zpracování odpadů komise v říjnu poukázala.
Pokud by se podle Špidly spalovny podporovaly, mají to být zařízení nikoliv na spalování směsných odpadů, ale na spalování zbytkového materiálově nevyužitelného odpadu. V dopise upozornil, že průměrná cena za spálení jedné tuny odpadu ve spalovně se v Evropě pohybuje kolem 100 eur (2750 korun). Takové náklady mohou negativně ovlivnit obce. Brabec se už dříve vyjádřil, že by se spalovny mohly stát komerční investicí bez dotačních zdrojů. To Špidla považuje za nepravděpodobné.
Celková kapacita nově vybudovaných nebo zmodernizovaných zařízení na energetické využití ostatních odpadů podle tabulky v návrhu OPŽP činí 400.000 tun. Do obou spaloven by tedy šlo 80 procent navržených podporovaných kapacit odpadu a na ostatní energetické využití (například bioplynové stanice nebo inovativní technologie) by zbylo jen 60.000 tun.
"Ostatní záměry investorů nebo připravovaných projektů nebyly a dosud nejsou ministerstvu životního prostředí známé," řekla mluvčí úřadu Petra Roubíčková. To, že jsou "velké projekty" v OPŽP uvedeny, podle ní neznamená, že se uskuteční.
Zdroj: ČTK
Datum uveřejnění: 10.11.14
Poslední změna: 10.11.2014
Počet shlédnutí: 476