Pohled na přínos biopaliv není jednotný

Základní otázky a odpovědi o biopalivech, jejichž produkce je podle řady odborníků hlavním důvodem rostoucích cen potravin

Praha 22. dubna (ČTK) - Základní otázky a odpovědi o biopalivech, jejichž produkce je podle řady odborníků hlavním důvodem rostoucích cen potravin ve světě:

Co jsou to biopaliva?

Pojmem biopalivo se označují pohonné hmoty obsahující určitý podíl biosložek. Do motorové nafty se například přimíchává metylester řepkového oleje (MEŘO), do motorových benzinů se přidává bioetanol, neboli biolíh, který se vyrábí například z kukuřice nebo cukrové třtiny.

Proč se nyní hovoří o biopalivech?

Podle řady odborníků je produkce biopaliv hlavním důvodem současného dramatického zvyšování cen potravin ve světě. Z potravinářských plodin se totiž stále více zpracovává biolíh nebo bionafta a ceny pšenice, kukuřice nebo například rýže se za rok zhruba zdvojnásobily, což má závažné sociální důsledky ve třetím světě, kde lidé většinu příjmů vydávají za potraviny. Rostoucí ceny potravin vyprovokovaly v posledních měsících násilné nepokoje v řadě zemí třetího světa, které si vyžádaly desítky obětí na životech.

Jsou biopaliva jediným důvodem rostoucích cen potravin?

Podle expertů jsou hlavním důvodem. K dalším příčinám růstu cen potravin se řadí nižší úroda v řadě zemí, rostoucí poptávka po potravinách v bohatnoucích rozvojových zemích, spekulace na komoditních trzích a růst cen ropy, který zvyšuje náklady na produkci a přepravu potravin.

Jaké byly důvody pro zavádění biopaliv?

Produkce biopaliv podle jejich zastánců vytváří nová pracovní místa, zajišťuje nové zdroje příjmů pro zemědělce, pomáhá splnit cíle Kjótského protokolu o omezování emisí skleníkových plynů a rozšiřuje energetické zdroje a snižuje závislost zemí na ropě.

Kdo je největší producent biopaliv?

Největšími producenty bioetanolu jsou Brazílie a USA, které se na celosvětové výrobě podílejí asi ze 70 procent. Obě země také loni podepsaly dohodu o podpoře výroby biopaliv v Severní a Jižní Americe i v dalších regionech. Jedničkou jsou v současnosti Spojené státy, ještě donedávna byla největším producentem biopaliv Brazílie, která je průkopníkem v tomto odvětví a etanol stále vyrábí nejefektivněji. To však neplatí pro kukuřici v USA nebo řepku v Evropě, kde se musí tyto příměsi podporovat daňovými úlevami nebo povinnými kvótami.

V USA šla loni na produkci bioetanolu čtvrtina sklizně kukuřice, což prudce zvýšilo její ceny. V Brazílii se na produkci etanolu používá více než polovina zdejší produkce cukrové třtiny a brazilská vláda podporuje export svého biolihu na světové trhy. Brazílie začala s výrobou etanolu z cukrové třtiny v 70. letech po ropných šocích.

Jaká je politika pěstování biopaliv v jednotlivých zemích?

Politiku biopaliv podporují nejvíce Evropská unie a USA. V roce 2010 chce EU dostat podíl biopaliv na spotřebě pohonných hmot na 5,75 procenta a do roku 2020 počítá s desetiprocentním podílem. Vědecký výbor Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) však nedávno doporučil tento plán pozastavit kvůli možným rizikům pro životní prostředí.

Americký prezident George Bush loni v prosinci podepsal nový zákon o energetice, který mimo jiné požaduje zvýšit americkou produkci biopaliv do roku 2022 na pětinásobek současného stavu.

Přimíchávání biosložek do paliv v ČR je povinné od 1. září loňského roku. Do motorové nafty se od září přimíchávají dvě objemová procenta MEŘO, od 1. ledna 2009 toto množství vzroste na 4,5 procenta. Bioetanol neboli biolíh se přidává do motorových benzínů od ledna 2008.

Z čeho pramení kritika biopaliv?

Podle série nových vědeckých poznatků "zelená" paliva nemají z hlediska snižování emisí skleníkových plynů žádný přínos a při započtení všech faktorů dokonce jejich produkce emise zvyšuje. Podle některých výzkumů spotřebovává výroba a distribuce biopaliv často více energie, než sama biopaliva dodávají. Další problém spočívá v tom, že farmáři, kteří vykácejí kus pralesa, aby na tomto místě pěstovali cukrovou třtinu na etanol, pokácejí stromy, které CO2 předtím pohlcovaly. Podle studie Minnesotské univerzity tak biopaliva "produkují" 17krát až 420krát více oxidu uhličitého než při spotřebě fosilních paliv. Více si experti slibují až od "druhé generace" biopaliv vyráběných z nezemědělských a odpadových surovin, což je podle odborníků ale otázka daleké budoucnosti.

Datum: 22.04.2008 10:38
Zdroj: Zpráva ČTK

Tweet