Zprávy z tisku
Plzeňská teplárna zřejmě odloží stavbu velkého bloku na biomasu
Změna podmínek podpory energie vyrobené z biomasy nutí Plzeňskou teplárenskou (PT), aby odložila téměř miliardovou stavbu kotle na spalování biologického odpadu. Městské teplárně chybí téměř polovina paliva pro plánovanou třicetimegawattovou jednotku. Stát totiž nechce finančně zvýhodnit připravované spalování pivovarského mláta, jehož odběr má PT dohodnut s Prazdrojem.
Nový kotel měl od roku 2008 ročně spalovat 80.000 tun mláta a 120.000 tun odpadu vzniklého čištěním lesů. Zatímco energetické využití dřevní štěpky stát podpoří vyššími cenami za výkup "zelené" elektřiny, mláto nikoliv. Podle vyhlášky k zákonu o obnovitelných zdrojích se má tento odpad z vaření piva využít jiným způsobem než spalováním, například ke krmení zvířat.
Ekologický kotel, který se měl stavět od jara, má nahradit tři vysloužilé kotle na uhlí. Stavba už má projekt, posudek EIA (vlivu stavby na životní prostředí) a do konce roku má mít také stavební povolení i dodavatele. "Dřevní štěpky máme dohodnuty s pěti firmami, více než 120.000 tun ročně jí neseženeme," uvedl ředitel. Zemědělci v regionu zatím podle něj nechtějí pěstovat rychle rostoucí dřeviny, neboť se jim to údajně nevyplatí.
"Navrhnu představenstvu 13. prosince, abychom stavbu o rok odložili, než bude jasné, jaká biomasa bude státem podporována," uvedl Drápela. Podle něj hrozí, že za stát odmítne podporovat i spalování dřevní štěpky, a firma je tak vystavena podnikatelskému riziku. Také štěpka se dá zpracovat jinak než spalováním - například rozmixovat a kompostovat. "Najednou přijde vyhláška, že třetina štěpky má zůstat v lese jako hnojivo," uvedl. Svědčí o tom například dotace ministerstva zemědělství 12.000 Kč na hektar lesa, jenž majitel pohnojí vyčištěnou a rozdrcenou štěpkou.
"Chtěli jsme pomoci státu, aby dostál závazkům EU (zvýšit do roku 2010 podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů z 3,6 procenta na osm procent), a místo nejjednoduššího kotle na uhlí jsme zvolili kotel na biomasu," uvedl šéf představenstva PT Miroslav Levora. Podle Drápely je nyní možné vrátit se ke kotli na uhlí, postavit kotel o polovičním výkonu, nebo počkat. PT ale podle Levory záložní zdroj potřebuje, neboť chce bourat další kotle.
Náklady na "zelenou" energii jsou podle ředitele třikrát vyšší než u uhlí. Firma už dva roky spaluje dřevní štěpku spolu s uhlím v novém fluidním kotli. Ročně využije přes 30.000 tun hmoty. Elektřinu ze směsi uhlí a štěpků letos prodává za 1550 korun za megawatthodinu, od Nového roku za 1850 Kč. Při spalování čisté biomasy je letošní cena 2520 korun, která má vydržet 15 let.
Firma spolu s ovládanou Plzeňskou energetikou spaluje ročně 1,1 milionu tun hnědého uhlí. Kotel měl vyrobit z biomasy pětinu energetických médií, což mělo zlepšit životní prostředí v Plzni.
Václav Prokš, ČTK
Datum uveřejnění: 7.12.05
Poslední změna: 7.12.2005
Počet shlédnutí: 252
Plzeňská teplárna zřejmě odloží stavbu velkého bloku na biomasu
Změna podmínek podpory energie vyrobené z biomasy nutí Plzeňskou teplárenskou (PT), aby odložila téměř miliardovou stavbu kotle na spalování biologického odpadu. Městské teplárně chybí téměř polovina paliva pro plánovanou třicetimegawattovou jednotku. Stát totiž nechce finančně zvýhodnit připravované spalování pivovarského mláta, jehož odběr má PT dohodnut s Prazdrojem.
Nový kotel měl od roku 2008 ročně spalovat 80.000 tun mláta a 120.000 tun odpadu vzniklého čištěním lesů. Zatímco energetické využití dřevní štěpky stát podpoří vyššími cenami za výkup "zelené" elektřiny, mláto nikoliv. Podle vyhlášky k zákonu o obnovitelných zdrojích se má tento odpad z vaření piva využít jiným způsobem než spalováním, například ke krmení zvířat.
Ekologický kotel, který se měl stavět od jara, má nahradit tři vysloužilé kotle na uhlí. Stavba už má projekt, posudek EIA (vlivu stavby na životní prostředí) a do konce roku má mít také stavební povolení i dodavatele. "Dřevní štěpky máme dohodnuty s pěti firmami, více než 120.000 tun ročně jí neseženeme," uvedl ředitel. Zemědělci v regionu zatím podle něj nechtějí pěstovat rychle rostoucí dřeviny, neboť se jim to údajně nevyplatí.
"Navrhnu představenstvu 13. prosince, abychom stavbu o rok odložili, než bude jasné, jaká biomasa bude státem podporována," uvedl Drápela. Podle něj hrozí, že za stát odmítne podporovat i spalování dřevní štěpky, a firma je tak vystavena podnikatelskému riziku. Také štěpka se dá zpracovat jinak než spalováním - například rozmixovat a kompostovat. "Najednou přijde vyhláška, že třetina štěpky má zůstat v lese jako hnojivo," uvedl. Svědčí o tom například dotace ministerstva zemědělství 12.000 Kč na hektar lesa, jenž majitel pohnojí vyčištěnou a rozdrcenou štěpkou.
"Chtěli jsme pomoci státu, aby dostál závazkům EU (zvýšit do roku 2010 podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů z 3,6 procenta na osm procent), a místo nejjednoduššího kotle na uhlí jsme zvolili kotel na biomasu," uvedl šéf představenstva PT Miroslav Levora. Podle Drápely je nyní možné vrátit se ke kotli na uhlí, postavit kotel o polovičním výkonu, nebo počkat. PT ale podle Levory záložní zdroj potřebuje, neboť chce bourat další kotle.
Náklady na "zelenou" energii jsou podle ředitele třikrát vyšší než u uhlí. Firma už dva roky spaluje dřevní štěpku spolu s uhlím v novém fluidním kotli. Ročně využije přes 30.000 tun hmoty. Elektřinu ze směsi uhlí a štěpků letos prodává za 1550 korun za megawatthodinu, od Nového roku za 1850 Kč. Při spalování čisté biomasy je letošní cena 2520 korun, která má vydržet 15 let.
Firma spolu s ovládanou Plzeňskou energetikou spaluje ročně 1,1 milionu tun hnědého uhlí. Kotel měl vyrobit z biomasy pětinu energetických médií, což mělo zlepšit životní prostředí v Plzni.
Václav Prokš, ČTK
Datum uveřejnění: 7.12.05
Poslední změna: 7.12.2005
Počet shlédnutí: 252