Zprávy z tisku
Plzeňská teplárenská připravuje odklon od uhlí, problémy s plynem to neoddálily
Plzeň 19. září (ČTK) - Plzeňská teplárenská (PT), největší dodavatel tepla na západě Čech, i přes současné problémy s dodávkami zemního plynu z Ruska zatím dál chystá odklon od spalování uhlí od roku 2030. Z uhlí nyní vyrábí přes polovinu tepla a elektřiny, zbytek zajišťuje spalováním biomasy a komunálních odpadů z kraje. Nosnými pilíři takzvané dekarbonizace jsou biomasa, komunální odpad a zemní plyn, řekl ČTK generální ředitel firmy Václav Pašek. Odhadovaná výše investice je tři až čtyři miliardy korun a podnik si na ni vytváří zdroje.
Foto: Plzeňská teplárenská
Takzvaná Zelená dohoda (Green Deal) předpokládá v Evropské unii snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Evropská komise chce do roku 2050 udělat z Evropy "první klimaticky neutrální kontinent". Pro Plzeňskou teplárenskou zatím podle Paška hlavní náhradou za uhlí zůstává plyn. "Jestli to bude zemní plyn nebo vodík nebo mix, to uvidíme. Možností není moc. Samotný vodík je v plenkách a plné komerční využití není v řádu let, kdy povinnost dekarbonizace očekáváme, tedy v roce 2030, možná ve 2032 nebo 2035, což bude otázka dalšího vývoje," uvedl.
Firma zatím k investicím nepřistoupila, shromažďuje podklady. "Požádali jsme o dotaci, která může činit až 50 procent investičních nákladů, a děláme výběrová řízení na dodavatele plynových turbín a klíčového partnera, který dá celý projekt dohromady. Až to vše budeme mít na stole, tedy někdy začátkem roku 2023, tak zhodnotíme situaci na trhu a buď vybereme vítěze a půjdeme do toho, nebo řekneme ne a počkáme. Ale nechceme ztratit rok příprav," uvedl Pašek. Podnik většinově vlastní město Plzeň a 35 procent akcií drží skupina EPH.
Energetická krize v Evropě po vpádu Ruska na Ukrajinu může podle Paška na první pohled nahrávat zrušení nebo oddálení projektu. Podnik ale kvůli závazkům ČR vůči EU a dostupnosti dotací nemůže vyčkávat. "Takže jsme projekt dekarbonizace do dotačního programu přihlásili," řekl.
Teplárna se aktuálně zabývá dekarbonizací v areálu zdroje Teplárna v sídle firmy na Doubravce, naváže areálem Škoda. "Současná technologie zůstane nadále v plné zbroji a pohotovosti. Nechceme být na přechodné období v riziku. Takže ať se stane cokoliv, tak budeme mít uhelnou a biomasovou část," uvedl Pašek. Podle současných harmonogramů by první plynový zdroj uvedla firma do provozu v roce 2026. "Vedle uhelného kotle, ne místo něj. Ten by zůstal záložní, než budeme mít jistotu, že plyn a jeho cena má budoucnost," podotkl generální ředitel. Současné kotle by teplárna zakonzervovala a udržovala je několik let v pohotovosti, aby mohly kdykoliv zahájit provoz.
Financování projektu zatím nemá PT dohodnuté, promýšlí mimo jiné možnosti úhrad v rámci skupiny EPH. PT letos očekává, zejména díky vysokým cenám elektřiny, výrazně lepší ekonomické výsledky než loni, a to jak v zisku, tak v tržbách. Loňský čistý zisk činil 389 milionů korun a provozní zisk EBITDA byl 914 milionů Kč. Tržby by se letos mohly zvýšit z loňských 3,35 miliardy na více než pět miliard Kč.
Zdroj: Tisková zpráva ČTK 19. 9. 2022
Datum uveřejnění: 19.9.22
Poslední změna: 22.9.2022
Počet shlédnutí: 307
Plzeňská teplárenská připravuje odklon od uhlí, problémy s plynem to neoddálily
Plzeň 19. září (ČTK) - Plzeňská teplárenská (PT), největší dodavatel tepla na západě Čech, i přes současné problémy s dodávkami zemního plynu z Ruska zatím dál chystá odklon od spalování uhlí od roku 2030. Z uhlí nyní vyrábí přes polovinu tepla a elektřiny, zbytek zajišťuje spalováním biomasy a komunálních odpadů z kraje. Nosnými pilíři takzvané dekarbonizace jsou biomasa, komunální odpad a zemní plyn, řekl ČTK generální ředitel firmy Václav Pašek. Odhadovaná výše investice je tři až čtyři miliardy korun a podnik si na ni vytváří zdroje.
Takzvaná Zelená dohoda (Green Deal) předpokládá v Evropské unii snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Evropská komise chce do roku 2050 udělat z Evropy "první klimaticky neutrální kontinent". Pro Plzeňskou teplárenskou zatím podle Paška hlavní náhradou za uhlí zůstává plyn. "Jestli to bude zemní plyn nebo vodík nebo mix, to uvidíme. Možností není moc. Samotný vodík je v plenkách a plné komerční využití není v řádu let, kdy povinnost dekarbonizace očekáváme, tedy v roce 2030, možná ve 2032 nebo 2035, což bude otázka dalšího vývoje," uvedl.
Firma zatím k investicím nepřistoupila, shromažďuje podklady. "Požádali jsme o dotaci, která může činit až 50 procent investičních nákladů, a děláme výběrová řízení na dodavatele plynových turbín a klíčového partnera, který dá celý projekt dohromady. Až to vše budeme mít na stole, tedy někdy začátkem roku 2023, tak zhodnotíme situaci na trhu a buď vybereme vítěze a půjdeme do toho, nebo řekneme ne a počkáme. Ale nechceme ztratit rok příprav," uvedl Pašek. Podnik většinově vlastní město Plzeň a 35 procent akcií drží skupina EPH.
Energetická krize v Evropě po vpádu Ruska na Ukrajinu může podle Paška na první pohled nahrávat zrušení nebo oddálení projektu. Podnik ale kvůli závazkům ČR vůči EU a dostupnosti dotací nemůže vyčkávat. "Takže jsme projekt dekarbonizace do dotačního programu přihlásili," řekl.
Teplárna se aktuálně zabývá dekarbonizací v areálu zdroje Teplárna v sídle firmy na Doubravce, naváže areálem Škoda. "Současná technologie zůstane nadále v plné zbroji a pohotovosti. Nechceme být na přechodné období v riziku. Takže ať se stane cokoliv, tak budeme mít uhelnou a biomasovou část," uvedl Pašek. Podle současných harmonogramů by první plynový zdroj uvedla firma do provozu v roce 2026. "Vedle uhelného kotle, ne místo něj. Ten by zůstal záložní, než budeme mít jistotu, že plyn a jeho cena má budoucnost," podotkl generální ředitel. Současné kotle by teplárna zakonzervovala a udržovala je několik let v pohotovosti, aby mohly kdykoliv zahájit provoz.
Financování projektu zatím nemá PT dohodnuté, promýšlí mimo jiné možnosti úhrad v rámci skupiny EPH. PT letos očekává, zejména díky vysokým cenám elektřiny, výrazně lepší ekonomické výsledky než loni, a to jak v zisku, tak v tržbách. Loňský čistý zisk činil 389 milionů korun a provozní zisk EBITDA byl 914 milionů Kč. Tržby by se letos mohly zvýšit z loňských 3,35 miliardy na více než pět miliard Kč.
Zdroj: Tisková zpráva ČTK 19. 9. 2022
Datum uveřejnění: 19.9.22
Poslední změna: 22.9.2022
Počet shlédnutí: 307