Ostravané čekali celou noc, aby získali 40 tisíc na kotel

Na nákup domácích kotlů v Moravskoslezském kraji dá stát až 100 milionů. Dotace je zbytečná, hlavní znečišťovatel je průmysl, tvrdí odborníci.

Desítky obyvatel Ostravska strávily noc ve frontě, aby dosáhly na čtyřicetitisícovou dotaci na nákup nového kotle na tuhá paliva. Peníze totiž získá jen první tisícovka zájemců z Moravskoslezského kraje a v sobotu - první den podávání žádostí - tuto šanci využilo 280 lidí. Stát i kraj si od finanční podpory slibují, že pomůže snížit množství zplodin v ovzduší. Mnozí odborníci však tuto akci považují za zbytečnou a nesystémovou.

"Podpora se týká výměny stávajících kotlů, které se plní ručně, za nové nízkoemisní automatické kotle, kde se tuhá paliva - uhlí nebo biomasa - lépe spalují," říká Matyáš Vitík, mluvčí ministerstva životního prostředí, které dotační akci vyhlašuje.

Pro zájemce je celkem připraveno čtyřicet milionů korun, polovinu platí ministerstvo ze státních peněz a druhou půlku kraj. Pořizovací ceny kotlů ve třetí emisní třídě, pro které je dotace určena, začínají na 60 tisících korun. Takže se předpokládá, že si každý žadatel zhruba dvacet tisíc korun doplatí ze svého.

Fronta na peníze

Před krajským úřadem v Ostravě, kde se podávaly žádosti, se lidé začali srocovat už v pátek večer. V sobotu v osm ráno se řada vinula po chodbě od dveří podatelny přes zaplněný vestibul až na parkoviště před úřadem. "Vzhledem k tomu, že bylo hezké počasí, nebyla zima, nefoukal vítr, tak se to dalo. Co by člověk neudělal pro čtyřicet tisíc," řekl pro ČTK jedenašedesátiletý Pavel Kalous z Paskova nedaleko Ostravy, který byl v čele fronty.

Podle něj by bylo lepší, kdyby se dala žádost poslat poštou. "Kdyby aspoň nechali otevřený nějaký záchod. Teď to bude kolem všechno zalitý," podotkl.

Letos je to už druhé kolo takzvané kotlíkové dotace, která má pomoct regionu, jenž se každou zimu dusí pod dekou inverze. První kolo proběhlo letos v únoru, to však byla dotace o něco štědřejší - každý žadatel mohl dostat až šedesát tisíc a lidé si celkem rozdělili dvacet milionů. "Poprvé nám to nevyšlo, měli jsme pořadí 420 nebo tak nějak," doplnil Pavel Kalous.

Podmínky pro získání peněz jsou dvě. Žadatelé musejí prokázat, že bydlí skutečně v Moravskoslezském kraji. A poté, co peníze dostanou, musí ještě předložit potvrzení o tom, že svůj starý kotel nechali zlikvidovat. "Při první výzvě lidé podali žádosti během několika hodin. Celkem jsme obdrželi 562 žádostí, z toho dotaci dostalo přes 330 žadatelů," říká ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Celkem chce ministerstvo na kotle vyčlenit až sto milionů, a tak Chalupa nevylučuje, že vyhlásí ještě třetí výzvu.

Vědci: Je to nesystémové

Podpora nákupu kotlů pro domácnosti má však také poměrně velkou skupinu odpůrců. Nejde jen o to, že ministerstvo peníze rozdává v době velkých škrtů, kdy třeba přestává podporovat výzkum. Velkou výhradou je, že problém s ovzduším zdaleka nemá jen sever Moravy a Slezsko, ale i další místa v České republice, například Ústecko. "Není mi jasné, proč ministerstvo podporuje jen kotle v Moravskoslezském kraji. Jak ví, že jinde dotaci nepotřebují?" ptá se Martin Braniš z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. "Podpora kotlů pouze v jednom kraji je nesmysl a nesystémové řešení. Vesnice a malá města mají stejný problém po celém území republiky už několik desítek let a stav se moc nelepší," dodává Braniš.

Další výtkou je, že nikdo přesně neví, jestli těch pár stovek nových kotlů Ostravsku nějak pomůže. Podle výpočtů vědců z ostravské Vysoké školy báňské 76 procent zplodin v Moravskoslezském kraji tvoří těžký průmysl a doprava. Z topení domácností pochází 20 procent emisí. "Hlavním znečišťovatelem na Ostravsku je průmysl a na ten by se mělo ministerstvo především zaměřit. Například tím, že bude striktně vyžadovat uplatňování legislativy a dodržování emisních limitů," říká Kamila Plocková ze sdružení Čisté nebe, které bojuje za lepší vzduch na Ostravsku.

"Co se týče problému lokálních topenišť, tak je důležité se na něj zaměřit, ale mělo by se určitě vyhodnotit, jestli vynaložení takových peněz efektivní," myslí si Plocková.

Ministerstvo životního prostředí se ale hájí s tím, že vydané peníze mají smysl. "Lze očekávat, že druhá výzva dotačního programu umožní snížit emise tuhých znečišťujících látek přibližně o sto tun za rok," říká mluvčí ministerstva Mytáš Vitík.

AUTOR: Zuzana Keményová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: EnviWeb

 

Tweet

Datum uveřejnění: 19.6.12
Poslední změna: 19.6.2012
Počet shlédnutí: 131