Není jedno, čím v krbu topíte

Umíte správně topit dřevem? Odpověď je zdánlivě jednoduchá, ale není tomu tak. "Jako není strom jako strom, tak stejně je rozdílné, jaké polínko dřeva vložíte do svého domácího krbu či do jiného topidla. Každé dřevo totiž má nejen rozdílnou výhřevnost, ale i schopnost držet vlhkost," říká Petr Cankař z firmy zabývající se výrobou kotlů.

Také Cech kamnářů radí, že jednou z hlavních podmínek úspěšného a ekologického topení dřevem je jeho správné vysušení. Čerstvě pokácené dřevo obsahuje 50 až 75 procent vody. "Jako optimální hodnota pro spalování se uvádí vlhkost okolo 15 až 20 procent," říká Jiří Vrba ze společnosti Schiedel. "Té je možno dosáhnout přirozeným sušením asi po roce a půl u měkkého a někdy až po čtyřech letech u tvrdého dřeva." Například dubové dřevo tak přirozenou cestou vysychá dva až tři roky, ale i čtyři, běžné topné dříví sušíme kratší dobu. Ještě po třech měsících sušení obsahuje více než 40 procent vlhkosti. Právě na vlhkosti závisí i výhřevnost dřeva: voda obsažená ve dřevě se při spálení odpaří. Na to potřebuje část energie vzniklé spálením sušiny. Pamatujte i na ekologii Nelze přehlédnout ani fakt, že spalováním vlhkých paliv riskujeme rychlé zanesení krbu i komínu, ve kterém se usazuje dehet. "Časem se může vznítit, což v případě komínu, který není odolný vůči vyhoření sazí, má za následek jeho popraskání, u nerezových komínů také rychlou korozi vložky," upozorňuje Vrba. Zbytky po spalování jsou u dřeva ve srovnání s jinými palivy malé, činí maximálně jedno procento jeho váhy. Spalovat se smí jen dřevo ponechané v přírodním stavu; do krbu a kamen nepatří překližka, lakované nebo jinak upravované dřevo. Popel, který zbude po spalování dřeva, lze navíc využít jako hnojivo na zahrádku nebo jej můžeme přidat do zahradního kompostu. Nejlepší je buk a bříza Dřevo je v Česku v současné době nejlevnějším ekologickým palivem, výhřevnost jednoho metru kubického dřeva v průměru odpovídá tepelné energii 385 kilogramů hnědouhelných briket. Rozdíly však existují podle druhů dřeva. Jednotlivé druhy dřeva jsou podle výrobců seřazeny za základě výhřevnosti na metr kubický v pořadí: habr 100 procent, dub 99, jasan 92, javor 91, jilm 84, buk 80, bříza 89, vrba 71, smrk 70, modřín 66, osika 65, lípa 57 a topol 50 procent. Nejvhodnějším palivem pro krby a kamna je suché bukové nebo březové dřevo, které má schopnost dokonale vyhořet. *** Jak topit dřevem 1. Topte přírodním, na vzduchu vysušeným dřívím v polenech nebo kusech s maximálně patnáctiprocentní zbytkovou vlhkostí. 2. Palivové dřevo je nejlépe porážet od prosince do února a naštípat okamžitě. Tak se vysoušení dřeva podstatně urychlí. Jednotlivá polena mají mít obvod 10, maximálně 20 cm. 3. Palivové dříví se má před použitím dva až tři roky skladovat na vzduchu, chráněné před deštěm a vlhkostí. Pak se spaluje s minimálním množstvím škodlivin při vysoké výhřevnosti. 4. Nejlépe se skladuje pod převislou střechou nebo ve dřevníku. Vrstvy polen ukládejte na sebe křížem. 5. Čerstvě poražené dřevo nepatří do sklepa. Tam se nemůže vysušit, spíše provlhne. Jen úplně vysušené dřevo se dá pak skladovat v dobře větraném sklepě. Zdroj: Cech kamnářů České republiky Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 18.01.2006 Autor: Václav Hampejs O autorovi: Václav Hampejs, Autor je spolupracovníkem redakce

Tweet