Zprávy z tisku
Naše kotle spálí i bioodpad, na který jsou jiné firmy krátké
Teplo z biomasy. Inovativní technologii vymysleli a používají u svých kotlů na biomasu v trutnovské společnosti Step Trutnov. Balíky slámy či sena se nemusí před spalováním rozdělit, do kotle putují v celku. Díky tomu mohou kotle mít menší elektrický příkon a jsou ekologičtější.
Co kdyby se dala výrobní hala nebo kancelář vyhřát pálením zbylé slámy po sklizni nebo zbytky šťovíku?
Tuto otázku si před lety položil zakladatel a majoritní vlastník firmy Step Trutnov Libor Pavlíček. Podnik
sídlící na kraji východočeského města proslulého hudebním festivalem
začal proto vyrábět průmyslové kotle využívající rostlinnou biomasu,
které je dostatek a která se nechávala ležet ladem. "Tím, jak se
klasická biomasa
v podobě pilin či dřevěných štěpek stala módní záležitostí a začaly ji
kvůli získávání dotací v podobě zelených bonusů využívat velké energetické
společnosti, začala zdražovat. Pro menší firmy či obce se tak její
spalování stalo neekonomické. Hledali jsme proto náhradu a našli ji v
rostlinné biomase, kam patří například sláma, seno či šťovík. Zaměřili
jsme se na biomasu, která se balíkuje na poli s běžně dostupnou
technikou," vypráví Libor Pavlíček.
Nože nevydržely žár
Klasické kotle na biomasu konkurenčních výrobců rostlinnou biomasu v
celých balících nedokážou spálit. Balíky slámy se musely nejdříve
rozdružit na menší části, aby se vešly do kotle. Jenže to jejich
zpracování prodražuje, navíc některá rostlinná biomasa ani takto
rozdružit nejde. "Například ze sena se nalepí rozdružované částice na
oběžné kolo a ucpou rozdružovací zařízení," popisuje Pavlíček, který
hledal způsob, jak se rozdružování surovin vyhnout.
Firma proto přišla s technologií, při které do kotle zajede celý
balík biomasy najednou. Kotle tak mají nižší elektrický příkon a jsou
efektivnější. Dokážou spalovat více druhů biomasy. Během vývoje však
firma zažila řadu složitých okamžiků. "V našem prvním kotli vyjížděly
zpod roštu speciální nože, které balíky načechrávaly, abychom umožnili
přístup vzduchu k palivu. Byly vyrobeny ze žárové oceli, ale výheň v
kotli nevydržely a zkroutily se. Hledali jsme jiné materiály a nakonec
se nejvíce osvědčily nože z litiny. Další problém nastal ve chvíli, kdy
oheň pronikl do komory, ve které čekaly další balíky na posun do kotle.
To jsme vyřešili instalováním chlazených dveří mezi kotel a komoru,"
vzpomíná Pavlíček. I když kotel nakonec začal fungovat správně, bylo
obtížné nastavit správné množství vzduchu, které je ke spalování
potřeba, aby byly dodrženy emisní
limity dané zákonem. Firma proto zavedla další inovaci a vyrobila
kotel, do kterého se balík biomasy vkládá nastojato. "Díky tomu dokážeme
v kotli lépe oddělit jednotlivé vrstvy balíku a spalování je
efektivnější," říká Pavlíček. Firma dokáže využít i velmi jemný popel,
který spalováním vzniká. Odebírají ho místní zahradníci, kteří ho
používají ke kompostování.
O výrobky z Trutnova mají zájem i v zahraničí. Před časem firma
instalovala kotel na spalování rostliny Micanthus (sloní tráva) na farmu
JB Adams v britském Bockletonu. Zakázka se však neobešla bez
komplikací. Protože tato rostlina v Česku neroste, požádal Pavlíček, aby
několik balíků trávy dodala farma do tuzemska. "K tomu nedošlo. Do
Anglie jsme poslali kotel, o kterém jsme si mysleli, že bude efektivně
fungovat. Na místě se ale ukázalo, že sloní tráva je příliš tuhá a
podávacím zařízením se nedostane na aktivní část roštu. Vylepšili jsme
proto zařízení, které podává balík biomasy na rošt, a instalovali ho v
Anglii znovu," popisuje průběh zakázky Pavlíček s tím, že kvůli
komplikacím sice obchod nebyl výnosný, ale zakázka velmi dobře
posloužila jako reference pro další britské zákazníky. Firma ale také
exportuje své kotle na Slovensko nebo Ukrajinu. Výrazněji by se chtěla
prosadit na ruském trhu. Loni byl Pavlíček součástí české podnikatelské
delegace, která zamířila do Pobaltí.
Teplo z vinné révy
Stále častěji se na Step obracejí zákazníci, kteří chtějí vyzkoušet
možnost spálit různá netradiční paliva. Firma tak například zkoušela
zpracovávat tuhé odpady z čistíren odpadních vod či odštěpky vinné révy,
které vznikají při úpravě rostlin. "Vinná réva v malých balících se
ukázala jako velmi dobré topidlo. Bez jakýchkoliv úprav efektivně hoří, a
tak si díky ní mohou vinaři snížit náklady na vytápění, když si koupí
naše kotle," říká Pavlíček. Nedávno se na firmu obrátila kanadská firma,
která si chtěla ověřit možnost pálení zbytků kukuřice. "Nyní
objednáváme kamion kukuřice, abychom to vyzkoušeli," usmívá se Pavlíček.
Za své inovativní výrobky získal Step Trutnov už řadu ocenění. Letos
uspěl v národním finále soutěže evropských cen za společenskou
odpovědnost European CSR Award. V tomto roce se také firma poprvé
zúčastnila soutěže a festivalu Česká inovace, jejíž vyhlašovatelé
hledají inovativní podnikatelské projekty a nápady. "Načerpali jsme tam
nejen inspiraci pro nové nápady, ale setkali se i s úspěšnými lidmi,
kteří se podělili o své životní příběhy," říká na závěr Pavlíček.
Budoucnost svého oboru vidí podnikatel v propojení spalování
netradiční biomasy s kombinovanou výrobou elektrické energie a tepla.
Pilotní projekt elektrárny na biomasu realizoval Step loni pro
jihočeskou zemědělskou společnost v Chelčicích. "Při spalování biomasy
vzniká pára, která vchází do parního motoru. Ten vyrábí jeden megawatt
elektřiny. Zbytkové teplo putuje do další turbíny, která vyrobí další
0,3 megawattu. Protože zemědělská firma produkuje vlastní seno a slámu,
výrazně ušetří na nákladech za vytápění," říká Pavlíček. Step loni za
své výrobky utržil více než 160 milionů korun, v budoucnu by chtěl obrat
navyšovat.
AUTOR: Jan Záluský
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Zdroj: EnviWeb
Datum uveřejnění: 30.5.13
Poslední změna: 30.5.2013
Počet shlédnutí: 512
Naše kotle spálí i bioodpad, na který jsou jiné firmy krátké
Teplo z biomasy. Inovativní technologii vymysleli a používají u svých kotlů na biomasu v trutnovské společnosti Step Trutnov. Balíky slámy či sena se nemusí před spalováním rozdělit, do kotle putují v celku. Díky tomu mohou kotle mít menší elektrický příkon a jsou ekologičtější.
Co kdyby se dala výrobní hala nebo kancelář vyhřát pálením zbylé slámy po sklizni nebo zbytky šťovíku? Tuto otázku si před lety položil zakladatel a majoritní vlastník firmy Step Trutnov Libor Pavlíček. Podnik
sídlící na kraji východočeského města proslulého hudebním festivalem
začal proto vyrábět průmyslové kotle využívající rostlinnou biomasu,
které je dostatek a která se nechávala ležet ladem. "Tím, jak se
klasická biomasa
v podobě pilin či dřevěných štěpek stala módní záležitostí a začaly ji
kvůli získávání dotací v podobě zelených bonusů využívat velké energetické
společnosti, začala zdražovat. Pro menší firmy či obce se tak její
spalování stalo neekonomické. Hledali jsme proto náhradu a našli ji v
rostlinné biomase, kam patří například sláma, seno či šťovík. Zaměřili
jsme se na biomasu, která se balíkuje na poli s běžně dostupnou
technikou," vypráví Libor Pavlíček. Klasické kotle na biomasu konkurenčních výrobců rostlinnou biomasu v
celých balících nedokážou spálit. Balíky slámy se musely nejdříve
rozdružit na menší části, aby se vešly do kotle. Jenže to jejich
zpracování prodražuje, navíc některá rostlinná biomasa ani takto
rozdružit nejde. "Například ze sena se nalepí rozdružované částice na
oběžné kolo a ucpou rozdružovací zařízení," popisuje Pavlíček, který
hledal způsob, jak se rozdružování surovin vyhnout. Firma proto přišla s technologií, při které do kotle zajede celý
balík biomasy najednou. Kotle tak mají nižší elektrický příkon a jsou
efektivnější. Dokážou spalovat více druhů biomasy. Během vývoje však
firma zažila řadu složitých okamžiků. "V našem prvním kotli vyjížděly
zpod roštu speciální nože, které balíky načechrávaly, abychom umožnili
přístup vzduchu k palivu. Byly vyrobeny ze žárové oceli, ale výheň v
kotli nevydržely a zkroutily se. Hledali jsme jiné materiály a nakonec
se nejvíce osvědčily nože z litiny. Další problém nastal ve chvíli, kdy
oheň pronikl do komory, ve které čekaly další balíky na posun do kotle.
To jsme vyřešili instalováním chlazených dveří mezi kotel a komoru,"
vzpomíná Pavlíček. I když kotel nakonec začal fungovat správně, bylo
obtížné nastavit správné množství vzduchu, které je ke spalování
potřeba, aby byly dodrženy emisní
limity dané zákonem. Firma proto zavedla další inovaci a vyrobila
kotel, do kterého se balík biomasy vkládá nastojato. "Díky tomu dokážeme
v kotli lépe oddělit jednotlivé vrstvy balíku a spalování je
efektivnější," říká Pavlíček. Firma dokáže využít i velmi jemný popel,
který spalováním vzniká. Odebírají ho místní zahradníci, kteří ho
používají ke kompostování. O výrobky z Trutnova mají zájem i v zahraničí. Před časem firma
instalovala kotel na spalování rostliny Micanthus (sloní tráva) na farmu
JB Adams v britském Bockletonu. Zakázka se však neobešla bez
komplikací. Protože tato rostlina v Česku neroste, požádal Pavlíček, aby
několik balíků trávy dodala farma do tuzemska. "K tomu nedošlo. Do
Anglie jsme poslali kotel, o kterém jsme si mysleli, že bude efektivně
fungovat. Na místě se ale ukázalo, že sloní tráva je příliš tuhá a
podávacím zařízením se nedostane na aktivní část roštu. Vylepšili jsme
proto zařízení, které podává balík biomasy na rošt, a instalovali ho v
Anglii znovu," popisuje průběh zakázky Pavlíček s tím, že kvůli
komplikacím sice obchod nebyl výnosný, ale zakázka velmi dobře
posloužila jako reference pro další britské zákazníky. Firma ale také
exportuje své kotle na Slovensko nebo Ukrajinu. Výrazněji by se chtěla
prosadit na ruském trhu. Loni byl Pavlíček součástí české podnikatelské
delegace, která zamířila do Pobaltí. Stále častěji se na Step obracejí zákazníci, kteří chtějí vyzkoušet
možnost spálit různá netradiční paliva. Firma tak například zkoušela
zpracovávat tuhé odpady z čistíren odpadních vod či odštěpky vinné révy,
které vznikají při úpravě rostlin. "Vinná réva v malých balících se
ukázala jako velmi dobré topidlo. Bez jakýchkoliv úprav efektivně hoří, a
tak si díky ní mohou vinaři snížit náklady na vytápění, když si koupí
naše kotle," říká Pavlíček. Nedávno se na firmu obrátila kanadská firma,
která si chtěla ověřit možnost pálení zbytků kukuřice. "Nyní
objednáváme kamion kukuřice, abychom to vyzkoušeli," usmívá se Pavlíček.
Za své inovativní výrobky získal Step Trutnov už řadu ocenění. Letos
uspěl v národním finále soutěže evropských cen za společenskou
odpovědnost European CSR Award. V tomto roce se také firma poprvé
zúčastnila soutěže a festivalu Česká inovace, jejíž vyhlašovatelé
hledají inovativní podnikatelské projekty a nápady. "Načerpali jsme tam
nejen inspiraci pro nové nápady, ale setkali se i s úspěšnými lidmi,
kteří se podělili o své životní příběhy," říká na závěr Pavlíček. Budoucnost svého oboru vidí podnikatel v propojení spalování
netradiční biomasy s kombinovanou výrobou elektrické energie a tepla.
Pilotní projekt elektrárny na biomasu realizoval Step loni pro
jihočeskou zemědělskou společnost v Chelčicích. "Při spalování biomasy
vzniká pára, která vchází do parního motoru. Ten vyrábí jeden megawatt
elektřiny. Zbytkové teplo putuje do další turbíny, která vyrobí další
0,3 megawattu. Protože zemědělská firma produkuje vlastní seno a slámu,
výrazně ušetří na nákladech za vytápění," říká Pavlíček. Step loni za
své výrobky utržil více než 160 milionů korun, v budoucnu by chtěl obrat
navyšovat. AUTOR: Jan Záluský
Zdroj: EnviWeb Nože nevydržely žár
Teplo z vinné révy
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Datum uveřejnění: 30.5.13
Poslední změna: 30.5.2013
Počet shlédnutí: 512