Zprávy z tisku
Na Vysočině se začíná topit i slámou
I slámou se začíná topit na Vysočině. Lidi k tomu nutí rostoucí ceny, uhlí, zemního plynu a elektřiny. Vracejí se tak k tradičním palivům z lesa. Začíná se spalovat také zemědělský odpad a na střechách domů přibývají sluneční kolektory.
Moderátor (Eva Souhradová):
I slámou se začíná topit na Vysočině. Lidi k tomu nutí rostoucí ceny, uhlí, zemního plynu a elektřiny. Vracejí se tak k tradičním palivům z lesa. Začíná se spalovat také zemědělský odpad a na střechách domů přibývají sluneční kolektory.
Průměrná domácnost za topení plynem v současných cenách zaplatí kolem 20 tisíc Kč, o něco levnější je uhlí, zdaleka nejvíc se platí za vytápění elektřinou.
Blahoslav Němeček, náměstek předsedy Energetického regulačního úřadu:
Tady se ty roční výdaje pohybovaly někde okolo 27 tisíc, v případě přímotopů to může být až okolo 30 tisíc.
Stále atraktivnější jsou proto alternativní způsoby vytápění. Například Domov důchodců v Telči má od minulého týdne nainstalované sluneční kolektory. Projekt za 250 tisíc korun zaplatil z 90 % Evropský fond Phare a Státní fond životního prostředí.
Miloš Roudenský, ředitel Domova důchodců, Telč:
Slibujeme si od toho dost, protože máme na to napojený celý provoz kuchyně, sprchy u sester, pro nás to bude ušetřeno kolem 20 tisíc ročně na energiích.
Na Telčsku se rozjíždí s evropskou finanční podporou také velký projekt na využití biomasy. Obyvatelé menších sídel tak mohou poznat alternativní způsoby vytápění. Obecní úřady za kotel v hodnotě 30-200 tisíc korun zaplatí pouze desetinu ceny. Ve 43 obcích mikroregionu tak letos v zimě otestují spalování dřevní štěpky nebo pelet ze zemědělských zbytků.
Eva Skálová, Mikroregion Telčsko:
Alternativní peletárny zpracovávají zbytky ze sušiček, plevy, zlomkové zrno, makoviní. Výsledkem jsou granule podobné granulím pro králíky. Výhřevnost by měla být podobná jako u hnědého uhlí.
Moderátor (Eva Souhradová):
Novým kotlem na pelety už topí v budově obecního úřadu, kulturního domu a hospody v Mysleticích a starosta si technologii chválí.
Karel Dolský, SNK-ED, starosta Mysletic:
Když se naprogramuje kotel, tak to samo zapne a nastaví se teplota, tak nám to vytopí. Budou zajedno úspory na obsluze a myslíme si, že i finančně to vyjde do budoucna líp.
Eva Skálová, Mikroregion Telčsko:
Projekt se jmenuje Podpora využití biomasy na Telčsku. Jeho součástí je instalace zhruba 47 kotlů a krbů na biomasu.
Také lidé v Třebíči platí díky spalování biomasy menší účty za topení. Ve srovnání s okolními městy ušetří ročně až tisícové částky ti, co jsou vytápěni centrální kotelnou.
Radek Plaček, zástupce ředitele teplárny TTS Třebíč:
Začala výstavba ORC teplárny Jih, která je vlastně na druhé straně Třebíče, která přispěje vlastně k využívání biomasy v Třebíči formou spalování opět slámy a dřeva.
Blahoslav Němeček, náměstek předsedy Energetického regulačního úřadu:
Nás úřad podporuje tato paliva pouze, pokud se z nich vyrábí elektřina nebo elektřina a teplo v takzvaném... režimu.
A to je i případ Třebíče. Tohle je 7 MW kotel a 1 MW turbína. Spaluje se tady dřevní štěpka.
Radek Plaček, zástupce ředitele teplárny TTS Třebíč:
Finišuje spuštění kotle o výkonu 5 MW na výhradně slámy ve formě balíků.
Při současných cenách energií má topení biomasou velkou budoucnost. Kromě spalování dřevní štěpky se začíná využívat také zemědělský odpad včetně slámy.
Zdroj: Televize ČT1
Datum: 23.09.2006
Autor: Radovan Daněk
Moderátor: Eva Souhradová
Relace: Týden v regionech
Datum uveřejnění: 1.10.06
Poslední změna: 2.8.2007
Počet shlédnutí: 13
Na Vysočině se začíná topit i slámou
I slámou se začíná topit na Vysočině. Lidi k tomu nutí rostoucí ceny, uhlí, zemního plynu a elektřiny. Vracejí se tak k tradičním palivům z lesa. Začíná se spalovat také zemědělský odpad a na střechách domů přibývají sluneční kolektory.
Moderátor (Eva Souhradová):
I slámou se začíná topit na Vysočině. Lidi k tomu nutí rostoucí ceny, uhlí, zemního plynu a elektřiny. Vracejí se tak k tradičním palivům z lesa. Začíná se spalovat také zemědělský odpad a na střechách domů přibývají sluneční kolektory.
Průměrná domácnost za topení plynem v současných cenách zaplatí kolem 20 tisíc Kč, o něco levnější je uhlí, zdaleka nejvíc se platí za vytápění elektřinou.
Blahoslav Němeček, náměstek předsedy Energetického regulačního úřadu:
Tady se ty roční výdaje pohybovaly někde okolo 27 tisíc, v případě přímotopů to může být až okolo 30 tisíc.
Stále atraktivnější jsou proto alternativní způsoby vytápění. Například Domov důchodců v Telči má od minulého týdne nainstalované sluneční kolektory. Projekt za 250 tisíc korun zaplatil z 90 % Evropský fond Phare a Státní fond životního prostředí.
Miloš Roudenský, ředitel Domova důchodců, Telč:
Slibujeme si od toho dost, protože máme na to napojený celý provoz kuchyně, sprchy u sester, pro nás to bude ušetřeno kolem 20 tisíc ročně na energiích.
Na Telčsku se rozjíždí s evropskou finanční podporou také velký projekt na využití biomasy. Obyvatelé menších sídel tak mohou poznat alternativní způsoby vytápění. Obecní úřady za kotel v hodnotě 30-200 tisíc korun zaplatí pouze desetinu ceny. Ve 43 obcích mikroregionu tak letos v zimě otestují spalování dřevní štěpky nebo pelet ze zemědělských zbytků.
Eva Skálová, Mikroregion Telčsko:
Alternativní peletárny zpracovávají zbytky ze sušiček, plevy, zlomkové zrno, makoviní. Výsledkem jsou granule podobné granulím pro králíky. Výhřevnost by měla být podobná jako u hnědého uhlí.
Moderátor (Eva Souhradová):
Novým kotlem na pelety už topí v budově obecního úřadu, kulturního domu a hospody v Mysleticích a starosta si technologii chválí.
Karel Dolský, SNK-ED, starosta Mysletic:
Když se naprogramuje kotel, tak to samo zapne a nastaví se teplota, tak nám to vytopí. Budou zajedno úspory na obsluze a myslíme si, že i finančně to vyjde do budoucna líp.
Eva Skálová, Mikroregion Telčsko:
Projekt se jmenuje Podpora využití biomasy na Telčsku. Jeho součástí je instalace zhruba 47 kotlů a krbů na biomasu.
Také lidé v Třebíči platí díky spalování biomasy menší účty za topení. Ve srovnání s okolními městy ušetří ročně až tisícové částky ti, co jsou vytápěni centrální kotelnou.
Radek Plaček, zástupce ředitele teplárny TTS Třebíč:
Začala výstavba ORC teplárny Jih, která je vlastně na druhé straně Třebíče, která přispěje vlastně k využívání biomasy v Třebíči formou spalování opět slámy a dřeva.
Blahoslav Němeček, náměstek předsedy Energetického regulačního úřadu:
Nás úřad podporuje tato paliva pouze, pokud se z nich vyrábí elektřina nebo elektřina a teplo v takzvaném... režimu.
A to je i případ Třebíče. Tohle je 7 MW kotel a 1 MW turbína. Spaluje se tady dřevní štěpka.
Radek Plaček, zástupce ředitele teplárny TTS Třebíč:
Finišuje spuštění kotle o výkonu 5 MW na výhradně slámy ve formě balíků.
Při současných cenách energií má topení biomasou velkou budoucnost. Kromě spalování dřevní štěpky se začíná využívat také zemědělský odpad včetně slámy.
Zdroj: Televize ČT1
Datum: 23.09.2006
Autor: Radovan Daněk
Moderátor: Eva Souhradová
Relace: Týden v regionech
Datum uveřejnění: 1.10.06
Poslední změna: 2.8.2007
Počet shlédnutí: 13