Lidé se vracejí k uhlí a dříví, ale jsou i jiné možnosti, například dřevní štěpka

Říjnové skokové zdražení zemního plynu a od ledna očekávaný další růst cen energií způsobuje, že zvláště ve venkovských sídlech a v okrajových částech měst se lidé rozhodují, čím vlastně topit.

Praha - Kvůli drasticky rostoucím cenám plynu i elektřiny se lidé vracejí k tradičním domácím palivům. Někteří se však uchylují i k pálení odpadků, použitých pneumatik a jiných předmětů, jejichž spaliny zamořují ovzduší.

"Někteří obyvatelé se vracejí k tuhým palivům. Obracejí se na nás, abychom objednali palivové dřevo. Většinou to jsou obyvatelé v důchodovém věku. Hrozí také, že zase začnou spalovat pneumatiky a další věci," popisuje situaci ve své obci starosta severočeské Sloupnice Josef Škeřík.

Odpadem topí už lidé ve středočeském Hýskově, přestože obec byla před devíti lety napojena na plyn.

"Plynofikace u nás značně zlepšila životní prostředí. Teď už ale plynem topí jen malý počet lidí. O uplynulém víkendu se kvůli kouři a smradu z komínů nedalo ani otevřít okno. Přitom jsme do plynofikace investovali z vlastních peněz 20 milionů korun. Naštěstí tedy nemusíme vracet žádné dotace," říká starostka Hýskova Ivana Týlová.

Zlaté časy zažívají obchodníci se dřevem a uhlím i výrobci krbových kamen a kotlů na nejrůznější tuhá paliva. "Letos prodáváme dřeva minimálně čtyřikrát více než loni," říká Anna Vondrová z unhošťské společnosti Tilia.

Zájem lidí se začíná obracet také k levnému hnědému uhlí. "Poptávka maloodběratelů letos stoupla natolik, že jen obtížně vykrýváme všechny požadavky, " říká mluvčí Mostecké uhelné společnosti Liběna Novotná. Prodejci uhlí růstu poptávky využili zvýšením ceny. Od října stojí mostecké hnědé uhlí o pět procent více než loni. I tak je to s náklady kolem 15 tisíc korun za rok jedno z nejlevnějších topení.

Některé obce se rozhodly vzít vytápění do vlastních rukou a sází na biomasu. Jedním z nejúspěšnějších projektů na využití energie z přírodních zdrojů je teplárna ve Žluticích. Od roku 2001 se v tamních kotlích spalují piliny, dřevní odpad, naštěpované klestí po těžbě dřeva nebo štěpku z náletových dřevin, ale i tzv. energetický šťovík.

Obyvatelé sídlišť v Plané u Tachova budou mít letos v zimě teplo a teplou vodu v domácnostech ještě díky hnědému uhlí. Příští rok už jim ale byty bude vyhřívat sláma a kůra.

"Stará kotelna na uhlí dosluhuje. Mohli jsme ji modernizovat, aby spalovala uhlí nebo aby byla na plyn, ale myslíme si, že bychom se všichni měli snažit přejít na obnovitelné zdroje energie, "říká starosta Plané Karel Vrzala. Radnice se rozhodla, že v kotelně bude spalovat slámu a kůru. "Uhlíjednou vytěžíme, kdežto sláma tady bude vždy. Peníze, které za ni dáme zemědělcům, zůstanou v regionu,"dodává.

S vytápěním hnědým uhlím chtějí skončit také v Kašperských Horách na Šumavě. "Budeme vytápět dřevní štěpkou," říká starostka Věra Balounová. Většímu rozšíření alternativních zdrojů energie mezi firmami i obyvateli rodinných domků zatím brání vysoké pořizovací náklady. U domácností se pohybují ve statisících, u velkých kotelen v desítkách milionů korun.

Zdroj: Českobudějovické listy
Datum: 12.10.2005
Podtitulek: Topná sezona se prodraží

Tweet