Zprávy z tisku
Kvůli drahým energiím se už topí i slámou a zemědělským odpadem
Vysočina - Na Vysočině se kvůli zdražování tradičních energií začíná využívat k topení i sláma a odpad ze zemědělství.
Kotel na slámu nyní uvede do provozu třebíčská tepelná společnost TTS, zkušební výrobu pelet z rostlinných zbytků spustilo zemědělské družstvo v Telči. Podle hodnocení firem se naopak stále nevyplácí pěstování energetických plodin - i přes rostoucí cenu dřevního odpadu vyjdou asi na trojnásobek.
"Ze zemědělství spalujeme spíš odpady z čištění obilí, makovinu, staré seno nebo slámu. Ale není to velké množství," řekl ředitel pelhřimovské společnosti Iromez Ladislav Dub.
Podnik, který zásobuje teplem přes polovinu města, topí především odpadem z pil. V posledních letech testoval šťovík a jiné energetické rostliny. "Ekonomicky se to nevyplatí," zhodnotil Dub.
Zatímco tuna dřevního odpadu stojí kolem 550 korun, šťovík vyšel skoro na 2 000 Kč.
Cena dřevní štěpky, pilin nebo kůry stoupá kvůli rostoucímu zájmu na trhu. V kraji zvyšuje spotřebu této suroviny například jihlavský výrobce dřevotřískových desek Kronospan. Bystřice nad Pernštejnem na Žďársku, která provozuje komunální kotelnu na biomasu, pěstuje od roku 2001 zkušebně na topení na několika hektarech topoly a vrby. K zajištění veškeré spotřeby kotelny by se energetické rostliny musely pěstovat asi na 500 hektarech v okolí města.
Slámou bude topit společnost TTS v Třebíči. Teplovodní kotel s výkonem pět megawattů, na nějž přispěl Státní fond životního prostředí, bude uveden do provozu na přelomu září a října.
"V současné době máme nasmlouváno od zemědělců pět tisíc tun slámy," řekl ředitel Richard Horký. Podnik zásobuje teplem kolem 3 400 domácností i veřejné budovy. Více než polovinu ho produkuje spalováním biomasy.
Zemědělské družstvo v Telči na Jihlavsku začalo z rostlinných odpadů vyrábět pelety. Palivo se vyrábí ze zbytků po čištění obilí nebo travních osiv. Dosud se odpady kompostovaly a pak znovu vyvezly na pole. Obsahují ale hodně semen plevele, který se po vzklíčení musel chemicky likvidovat.
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 19.09.2006
Autor: (ČTK)
Datum uveřejnění: 20.9.06
Poslední změna: 20.9.2006
Počet shlédnutí: 440
Kvůli drahým energiím se už topí i slámou a zemědělským odpadem
Vysočina - Na Vysočině se kvůli zdražování tradičních energií začíná využívat k topení i sláma a odpad ze zemědělství.
Kotel na slámu nyní uvede do provozu třebíčská tepelná společnost TTS, zkušební výrobu pelet z rostlinných zbytků spustilo zemědělské družstvo v Telči. Podle hodnocení firem se naopak stále nevyplácí pěstování energetických plodin - i přes rostoucí cenu dřevního odpadu vyjdou asi na trojnásobek.
"Ze zemědělství spalujeme spíš odpady z čištění obilí, makovinu, staré seno nebo slámu. Ale není to velké množství," řekl ředitel pelhřimovské společnosti Iromez Ladislav Dub.
Podnik, který zásobuje teplem přes polovinu města, topí především odpadem z pil. V posledních letech testoval šťovík a jiné energetické rostliny. "Ekonomicky se to nevyplatí," zhodnotil Dub.
Zatímco tuna dřevního odpadu stojí kolem 550 korun, šťovík vyšel skoro na 2 000 Kč.
Cena dřevní štěpky, pilin nebo kůry stoupá kvůli rostoucímu zájmu na trhu. V kraji zvyšuje spotřebu této suroviny například jihlavský výrobce dřevotřískových desek Kronospan. Bystřice nad Pernštejnem na Žďársku, která provozuje komunální kotelnu na biomasu, pěstuje od roku 2001 zkušebně na topení na několika hektarech topoly a vrby. K zajištění veškeré spotřeby kotelny by se energetické rostliny musely pěstovat asi na 500 hektarech v okolí města.
Slámou bude topit společnost TTS v Třebíči. Teplovodní kotel s výkonem pět megawattů, na nějž přispěl Státní fond životního prostředí, bude uveden do provozu na přelomu září a října.
"V současné době máme nasmlouváno od zemědělců pět tisíc tun slámy," řekl ředitel Richard Horký. Podnik zásobuje teplem kolem 3 400 domácností i veřejné budovy. Více než polovinu ho produkuje spalováním biomasy.
Zemědělské družstvo v Telči na Jihlavsku začalo z rostlinných odpadů vyrábět pelety. Palivo se vyrábí ze zbytků po čištění obilí nebo travních osiv. Dosud se odpady kompostovaly a pak znovu vyvezly na pole. Obsahují ale hodně semen plevele, který se po vzklíčení musel chemicky likvidovat.
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 19.09.2006
Autor: (ČTK)
Datum uveřejnění: 20.9.06
Poslední změna: 20.9.2006
Počet shlédnutí: 440