Konference: Biomasy je nedostatek, měla by být podporována

Biomasa je jednou z forem obnovitelných zdrojů energie, na rozdíl od větrné nebo fotovoltaické energie jde ale o hmotu organického původu, tedy těla rostlin, živočichů a podobně. Jelikož stát tuto formu energie podporuje údajně málo, začíná se projevovat nedostatek biomasy. Biomase jako zdroji energie se věnovala konference Bioenergie 2010.

Podle moderátora konference Vladimíra Stupavského z CZ BIOM zajišťuje biomasa nejvíce pracovních míst v sektoru obnovitelných zdrojů energie (OZE), hlavně v oblastech venkova. Dotované výkupní ceny energie z biomasy jsou stanoveny reálně a biomasa proto není tak lákavá pro investory jako fotovoltaika.

Jan Bednár z odboru enviromentálního a ekologického zemědělství na ministerstvu zemědělství (MZe) vysvětloval, co to vlastně biomasa je. Jedná se o veškerou hmotu organického původu (těla rostlin, živočichů, hub, bakterií, sinic), může být cíleně pěstovaná nebo získávána jako vedlejší produkt živočišné a potravinářské výroby. Z biomasy se dá získat bioplyn, bioethanol, MEŘO (MEtylestery Řepkového Oleje - základní složka bionafty) nebo lze biomasu spalovat přímo. Bednár připomněl, že kapaliny a pevné produkty z biomasy se dají skladovat, což je jejich velkou předností oproti energii z fotovoltaiky nebo větru.

Podle Bednára je při současné struktuře plodin k dispozici pro nepotravinářské využití až zhruba milion hektarů zemědělské půdy a potenciál biomasy v ČR je odhadován na 191 PJ v roce 2020. Aby se realita co nejvíce přiblížila potenciálu, bude MZe podle Bednára vhodnou zemědělskou politikou reagovat na vývoj ploch pro nepotravinářské účely. V současnosti není v ČR dostupná žádná přímá podpora pro pěstování energetické biomasy. Prostřednictvím tzv. uhlíkového kreditu bylo do roku 2010 podporováno pěstování biomasy přímo. V celé EU se vyplácelo 45 Euro/ha pěstovaných energetických plodin. Tato dotace ale bylo loni bez náhrady zrušena v celé EU. Další formou podpory v ČR jsou, jako u ostatních OZE, výkupní ceny a zelené bonusy.

Chybí podpora

Vlasta Petříková z Českého sdružení pro biomasu vysvětlila, že je třeba rozlišovat převážně technické zdroje OZE (voda, vítr, termální, solární) a převážně biologické (biomasa). „Ze všech forem OZE má biomasa největší potenciál. A měla by proto být využívána a podporována úměrně jejímu významu. Zatím je tomu ale naopak,“ řekla Petříková. Zatímco biomasa je podle Petříkové živý organismus podléhající složitým biologickým procesům, technika (např. fotovoltaická) se jen postaví. „Zabralo se spousta zemědělské půdy a ta nám někde bude chybět. To je další negativní aspekt, který si většina lidí ani neuvědomuje,“ poznamenala Petříková na adresu fotovoltaiky.

Podle Petříkové chybí podpora na produkci biomasy, je poskytována jen na zpracování a využití. „Podpora pro polní energetické plodiny kromě SAPS a TOP-UP (jednotná platba na plochu a Národní doplňkové platby k přímým podporám – pozn. aut.) není,“ uvedla a vzpomněla na 2 000 ha polních energetických plodin, které v ČR byly do roku 2007, kdy byly podporovány. Po zrušení dotací však tyto plochy údajně klesly téměř o 1 500 ha, což byl „dokonalý šok“ a proto je prý nyní biomasy nedostatek. Plantáže rychle rostoucích dřevin (topoly, vrby), které lze využít až za 3 až 5 let od výsadby, se rozšiřují jen pozvolna, na konci loňského roku jich bylo asi 300 ha.

Podle Petříkové je pro omezování eroze a údržbu krajiny podporováno zatravňování orné půdy. Bylo by prý vhodné podporu směrovat k pěstování žádaných a využitelných víceletých vytrvalých energetických plodin. „Dobytek ubývá a není konzument, který by trávu sežral. Takže se tráva poseče, hodí se pod mez, tam tlí a je to jen dotace CO2 a navýšení skleníkových plynů. To je ekologie? Proč nepěstovat něco, co se dá efektivně využít a je to za stejné finance?,“ ptá se Petříková.

Vondráš: Hnědé uhlí nebude

Jan Vondráš ze společnosti Invicta Bohemica uvedl, že sleduje strukturu změn palivové základny energetiky ČR déle než 15 let. Po růstu cen ropy, plynu a černého uhlí v roce 2002 proběhl u velkých a středních tepláren a u závodních energetik (mimo ČEZ) dodávajících zároveň elektřinu do distribuční sítě masivní návrat k hnědému uhlí ve výši milion tun za rok. Nyní se prý postupně přechází na dřevní biomasu.

Vondráš hovořil o očekávaném zlomu mezi roky 2012 a 2013, kdy dojde k výpadku v oblasti zásob hnědého uhlí a chybějící zdroje bude třeba nahradit. Podle analýzy z roku 2008 budou problémy zejména v absenci odpovídajících technologií a nedostatečných zdrojích paliva. „Pro teplárenství přichází v současné době v úvahu zejména dřevní štěpka a doplňkově peletky,“ říká Vondráš.

Aby bylo kompletně nahrazeno hnědé uhlí, bylo by třeba více než 18 milionů tun dřevní štěpky ročně, což je zhruba jedenáctinásobek reálně dostupného množství, informoval Vondráš. Masivní nahrazování hnědého uhlí biomasou by prý zvýšilo cenu tepla až trojnásobně, což by znamenalo přechod k substitučním palivům, zejména zemnímu plynu. Dřevní biomasa může nahradit kolem 5 – 6 % potřeby hnědého uhlí u velkých teplárenských zdrojů.

Ani klacek na buřty

V polovině roku 2009 bylo spalováno zhruba 850 tisíc tun dřevní štěpky ročně. Tehdy zahájilo 13 významných subjektů investice do masivního využití dřevní štěpky a některé projekty již byly zprovozněny. „V jihozápadních Čechách již nenajdete v lese ani klacek na opékání buřtů,“ řekl Vondráš k situaci v regionu, kde se oblasti s biomasou často několikanásobně překrývají. V praxi to znamená, zjednodušeně řečeno, že dříví z jednoho lesa si přivlastňuje několik tepláren. Při ekonomicky akceptovatelné vzdálenosti 80 km si tak všechnu biomasu z jednoho lesa mohou odvést někdy i tři teplárny, což je nereálné a proto hrozí „vykrádání“ lesů. Vondráš dodal, že počet nových zdrojů spalujících dřevní biomasu by měl být primárně regulován ministerstvem průmyslu a obchodu formou autorizace.

Obchodně technický ředitel Plzeňské teplárenské Jiří Holoubek nechal vystavět nový blok teplárny, se kterým získal v roce 2009 titul Energetická biostavba roku. Holoubek řekl, že díky alternativami v teplárenství předpokládá do konce roku spotřebu 230 000 tun biomasy, která nahradí 177 000 tun uhlí a znamená úsporu 220 000 tun CO2.

Konferenci Bioenergie 2010 pořádala v prosinci 2010 společnost B.I.D. Services.

Zdroj: Ekolist