Zprávy z tisku
Kominík: Lidé opět topí dřevem, kupují krbová kamna jako šílení
Lidé stále více topí dřívím, kupují krbová kamna jako šílení. Vybavují jimi nejen rodinné domky, ale také činžovní domy v plzeňských městských částech. V domech si jenom nechají profouknout a zkontrolovat komín. Důvodem nákupní horečky je velmi výhodná cena palivového dřeva, která umožní uspořit zhruba tři čtvrtiny nákladů oproti topení plynem. ČTK to řekl předseda západočeského Společenstva kominíků ČR Zdeněk Řáha. Prodejci palivového dřeva v Plzeňském kraji ale nehlásí výrazně vyšší zájem o tento druh otopu.
Lidé stále více topí dřívím, kupují krbová kamna jako šílení. Vybavují jimi nejen rodinné domky, ale také činžovní domy v plzeňských městských částech. V domech si jenom nechají profouknout a zkontrolovat komín. Důvodem nákupní horečky je velmi výhodná cena palivového dřeva, která umožní uspořit zhruba tři čtvrtiny nákladů oproti topení plynem. ČTK to řekl předseda západočeského Společenstva kominíků ČR Zdeněk Řáha. Prodejci palivového dřeva v Plzeňském kraji ale nehlásí výrazně vyšší zájem o tento druh otopu.
"Do plzeňského OBI a Baumaxu nestačí krbová kamna vozit. Přitom stojí kolem 30.000 korun," dodal Řáha. Kominíci, kterých je na Plzeň osm, se v těchto dnech, na začátku topné sezony, nezastaví. Řada lidí si ale komíny ani nenechá prohlédnout a začnou topit dřevem, řekl Řáha, který má na starosti plzeňské Slovany a Petrohrad. Kominíci jsou velmi často voláni také do obcí okolo Plzně. Řada lidí má nyní podle kominického cechmistra dva zdroje tepla, kotel na plyn a krbová kamna.
Kotle na dřevoplyn, tedy na samostatné spalování dřeva jsou zatím drahé, jejich ceny se pohybují kolem 100.000 Kč. Podobně nákladná jsou zařízení na spalování dřevěných briket a peletek. Jde o velmi složitá zařízení, která mohou při špatném spalování i méně kvalitním kotli zanášet komíny dehtem, a hrozí vyhoření domů nebo bytů.
Prodejci palivového dřeva v regionu nehlásí vyšší zájem o tento druh otopu. "Poptávka maličko stoupá, lidé se předzásobují. Ceny držíme už čtyři roky kolem 200 korun za prostorový metr," řekl František Václav z Pily a truhlářství Lhotka u Tachova. V kraji se odřezky ze smrkové a borové kulatiny prodávají za 200 až 450 Kč za metr.
"V regionu není rozjetý trh s palivovým dřevem. Lidé raději kupují brikety v OBI, což je hodně drahé, mírně nad cenou uhlí," řekl Řáha. Cena je až 50 korun za deset kilogramů. Podle Řáhy lidé stále chodí do lesa sbírat popadané větve. S tím ale nesouhlasí majitel pily ve Lhotce. "Do lesů už lidé pro dříví tolik nechodí, zpanštěli," dodal.
"Zejména na vesnicích se lidé odklánějí od plynu," uvedl Martin Turner, jednatel Pilařské výroby z Mýta u Tachova. Velký zájem o dřevo na otop potvrzují soukromí majitelé lesů, kteří v posledních dnech své porosty bedlivě hlídají. "Minulý týden jsme šli porazit suché stromy. Skočili jsme si na oběd a než jsme se vrátili, zbyly nám v lese jen osekané větve bez kmenů," řekl jeden z majitelů lesa na Plzeňsku.
Náklady i komfort vytápění dřevem závisí na technologii spalování. V patrovém domku, kde žije čtyřčlenná rodina, topí František Václav pouze dřevem. Za 35.000 korun si tam vybudoval krbovou vložku se dvěma průduchy. Od října do března tam protopí šest "kubíků" dřeva, což ho stojí po celou dobu topné sezony "pouhých" 4000 korun, čtvrtinu nákladů oproti uhlí. V domku má ještě záložní uhelný kotel na mostecký "oříšek", který nasype jednou týdně a po sedm dnů tak má teplou vodu. Oproti elektrickému ohřívání tak uspoří polovinu.
Datum: 28.09.2008 10:50
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 29.9.08
Poslední změna: 29.9.2008
Počet shlédnutí: 644
Kominík: Lidé opět topí dřevem, kupují krbová kamna jako šílení
Lidé stále více topí dřívím, kupují krbová kamna jako šílení. Vybavují jimi nejen rodinné domky, ale také činžovní domy v plzeňských městských částech. V domech si jenom nechají profouknout a zkontrolovat komín. Důvodem nákupní horečky je velmi výhodná cena palivového dřeva, která umožní uspořit zhruba tři čtvrtiny nákladů oproti topení plynem. ČTK to řekl předseda západočeského Společenstva kominíků ČR Zdeněk Řáha. Prodejci palivového dřeva v Plzeňském kraji ale nehlásí výrazně vyšší zájem o tento druh otopu.
Lidé stále více topí dřívím, kupují krbová kamna jako šílení. Vybavují jimi nejen rodinné domky, ale také činžovní domy v plzeňských městských částech. V domech si jenom nechají profouknout a zkontrolovat komín. Důvodem nákupní horečky je velmi výhodná cena palivového dřeva, která umožní uspořit zhruba tři čtvrtiny nákladů oproti topení plynem. ČTK to řekl předseda západočeského Společenstva kominíků ČR Zdeněk Řáha. Prodejci palivového dřeva v Plzeňském kraji ale nehlásí výrazně vyšší zájem o tento druh otopu.
"Do plzeňského OBI a Baumaxu nestačí krbová kamna vozit. Přitom stojí kolem 30.000 korun," dodal Řáha. Kominíci, kterých je na Plzeň osm, se v těchto dnech, na začátku topné sezony, nezastaví. Řada lidí si ale komíny ani nenechá prohlédnout a začnou topit dřevem, řekl Řáha, který má na starosti plzeňské Slovany a Petrohrad. Kominíci jsou velmi často voláni také do obcí okolo Plzně. Řada lidí má nyní podle kominického cechmistra dva zdroje tepla, kotel na plyn a krbová kamna.
Kotle na dřevoplyn, tedy na samostatné spalování dřeva jsou zatím drahé, jejich ceny se pohybují kolem 100.000 Kč. Podobně nákladná jsou zařízení na spalování dřevěných briket a peletek. Jde o velmi složitá zařízení, která mohou při špatném spalování i méně kvalitním kotli zanášet komíny dehtem, a hrozí vyhoření domů nebo bytů.
Prodejci palivového dřeva v regionu nehlásí vyšší zájem o tento druh otopu. "Poptávka maličko stoupá, lidé se předzásobují. Ceny držíme už čtyři roky kolem 200 korun za prostorový metr," řekl František Václav z Pily a truhlářství Lhotka u Tachova. V kraji se odřezky ze smrkové a borové kulatiny prodávají za 200 až 450 Kč za metr.
"V regionu není rozjetý trh s palivovým dřevem. Lidé raději kupují brikety v OBI, což je hodně drahé, mírně nad cenou uhlí," řekl Řáha. Cena je až 50 korun za deset kilogramů. Podle Řáhy lidé stále chodí do lesa sbírat popadané větve. S tím ale nesouhlasí majitel pily ve Lhotce. "Do lesů už lidé pro dříví tolik nechodí, zpanštěli," dodal.
"Zejména na vesnicích se lidé odklánějí od plynu," uvedl Martin Turner, jednatel Pilařské výroby z Mýta u Tachova. Velký zájem o dřevo na otop potvrzují soukromí majitelé lesů, kteří v posledních dnech své porosty bedlivě hlídají. "Minulý týden jsme šli porazit suché stromy. Skočili jsme si na oběd a než jsme se vrátili, zbyly nám v lese jen osekané větve bez kmenů," řekl jeden z majitelů lesa na Plzeňsku.
Náklady i komfort vytápění dřevem závisí na technologii spalování. V patrovém domku, kde žije čtyřčlenná rodina, topí František Václav pouze dřevem. Za 35.000 korun si tam vybudoval krbovou vložku se dvěma průduchy. Od října do března tam protopí šest "kubíků" dřeva, což ho stojí po celou dobu topné sezony "pouhých" 4000 korun, čtvrtinu nákladů oproti uhlí. V domku má ještě záložní uhelný kotel na mostecký "oříšek", který nasype jednou týdně a po sedm dnů tak má teplou vodu. Oproti elektrickému ohřívání tak uspoří polovinu.
Datum: 28.09.2008 10:50
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 29.9.08
Poslední změna: 29.9.2008
Počet shlédnutí: 644