Kdo nám otravuje vzduch?

Co dýcháme? Ministerstvo životního prostředí vydalo seznam, kde uvádí největší znečišťovatele ovzduší. Velké firmy, které nedopadly v hodnocení nijak dobře, se ale brání a svalují vinu na domácnosti, které topí uhlím.

Jižní Čechy - Je to jak házení horkou bramborou. Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo seznam firem, které znečišťují ovzduší, ty ale odpovědnost za poškozování životního prostředí odmítají. Tvrdí, že na špatné kvalitě ovzduší se stále víc podepisují domácnosti.
Kdo tedy za to může? Takzvaný registr znečištění fungující druhým rokem obsahuje na dvě stovky velkých českých firem, z toho osmašedesát provozů je jihočeských. Do registru společnosti samy dodaly informace o vypouštěném množství například síry, rtuti, kysličníku uhličitého a dalších škodlivin. Ty mají vliv na onemocnění třeba rakovinou, na neplodnost a další zdravotní i psychické potíže lidí.
Zveřejněné jihočeské firmy se přitom ošívají hlavně ohledně žebříčku nejhorších škodičů ovzduší. Ten sestavilo občanské sdružení Arnika podle množství a nebezpečnosti vypouštěných látek.
Za jižní Čechy figurují na špici například firma Brisk Tábor, Teplárna České Budějovice a další teplárny ve Strakonicích a v Písku, dále papírny ve Větřní, družstvo knoflíkářů Styl ve Studené na Jindřichohradecku.

Podnikatelé tvrdí, že dodržují všechny předpisy

Proti seznamu znečišťovatelů se ostře ohradily Brisk Tábor a Teplárna České Budějovice. Podle nich jsou totiž tyto údaje rok staré, tedy nejsou aktuální.
"Plníme veškeré předpisy týkající se ochrany ovzduší. Máme plán snižování emisí. Je pochopitelné, že jsme v jižních Čechách, kde nejsou velké podniky v popředí žebříčku," uvedl předseda představenstva českobudějovické teplárny Roman Koranda.
Českobudějovická teplárna je nebezpečná pro ovzduší hlavně tím, že ročně vypustí sto kilogramů rtuti. Podobně, i když v menší míře, jsou ale na tom další jihočeské teplárny spalující hnědé uhlí. A to je podle ekologů kámen úrazu.

Hnědé uhlí je zlo

Šéfové tepláren argumentují: Zatímco jejich provozy se neustále modernizují a mají v plánu přecházet na ekologičtější paliva jako na zemní plyn a biomasu, v domácnostech je to zcela jinak. Ještě před deseti lety se se státní podporou zaváděli elektrické přímotopy, pak podobně kotle na zemní plyn a dnes se vracejí k tomu nejlevnějšímu. K hnědému uhlí. Jeho cenu už dohání čisté dřevní palivo. Některé domácí kotelny jsou přímo továrnou na jedy.
"Domácnosti se nemusejí přitom hlásit do registru znečišťovatelů jako my. Nikoho nezajímá, nakolik stoupla jejich produkce karcinogenních látek při spalování dřevotřísek, laminátů a jiných zadarmo dostupných paliv," zlobí se šéf českobudějovické teplárny Koranda. Obce takový trend jen potvrzují. I na Šumavě klesla těžba palivového dřeva, lidé si pomáhají hnědým uhlím.
"Chtějí levné dřevo, které vzniká jako odpad na pilách, ale asi třetina zájemců není uspokojena. Není to technicky možné," tvrdí ředitel Správy Národního parku Šumava Alois Pavlíčko.
Problém je totiž ten, že těžba dřeva na Šumavě poklesla, kůrovce a polomů bylo letos méně. Dřevní odpad není a dražší dřevo vyjde přibližně od pěti set do tisíce korun za kubík.
"Objevují se tady i případy, kdy si na obci stěžuje soused na souseda, že ho dusí kouřem z komína. Spalují nekvalitní uhlí, ale proti tomu nic nezmůžeme. Nevím, jak bychom měli měřit škodliviny," míní starostka Benešova nad Černou Veronika Korchová.
Benešov leží uprostřed novohradských lesů, kde je dřevo základním materiálem. I zde ho ale k topení není mnoho.
"Nepočítáme, že tady bude někdy plynofikace. Snažíme se uspokojit zájemce o palivové dřevo z obecních lesů. Počítáme do budoucna s kotelnou na biomasu a štěpky, jako je to v Trhových Svinech," poznamenala starostka Korchová.

Ekologové navrhují víc šetřit

Podle ekologů má náš stát v postupu proti znečišťovatelům stále velké rezervy. Mají je třeba teplárny i v distribuci tepla. Odběratelům přitom teplárny hrozí, že pokud přejdou na zemní plyn, zaplatí lidé za vytápění běžného panelového bytu za rok ne patnáct až dvacet tisíc korun, ale minimálně jednou tolik.
"Spousta tepla jim uniká špatně izolovanými rozvody. Je to vidět na zakouření některých ulic," míní Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika.
Podle Petrlíka by se registry znečištění měly více zabývat krajské úřady a vycházet z nich při stavbě regionálních koncepcí na ochranu ovzduší.
To samé platí pro inspekce životního prostředí. Samotný registr znečištění je dobrá informace nejen pro veřejnost, ale i pro managementy zařazených společností. I když se zlobí, je to pro ně vodítko k odstraňování závad.

***

* Znečisťovatelé

Vypouštěná rtuť
Teplárna Č. Budějovice 100
Teplárna Strakonice 15
Teplárna Písek 10

Rakovinotvorné látky
Brisk Tábor 7 590
Papírny Větřní 2 436
Styl Studená 2 120

Plyny ke vniku kyselých dešťů
AES Planá n. Luž. 3,1 milionu
Teplárna Č. Buděj. 2,4 milionu
Teplárna Strakonice 1,8 milionu

Poznámka: uvedené údaje jsou v kilogramech za rok 2005

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy

Tweet