Hlavně ať to (levně) hoří! (Právo)

Biomasa, jak ukazují zkušenosti některých obcí, je rozhodně levnější než plyn nebo topný olej, a to především s ohledem na to, že tradiční paliva včetně plynu se budou v důsledku tenčících se zdrojů výrazně zdražovat.

Je však třeba nemít ani u biomasy velké oči, že hned zaplatíte za teplo o polovinu méně. Především přechod na novou technologii znamená značnou investici a návratnost je třeba počítat v delším čase. Někde však kotel na biomasu, jak je vidět, vyšel levněji než tradiční plynofikace.
Obec by měla mít předem jasno, od koho bude brát palivo, a především v jaké kvalitě. Řada dodavatelů totiž u nás prodává podřadné, nevysušené směsky, které by rozhodně v západní Evropě za biomasu nepovažovali. U nás ale nejsou jasné, striktní normy, takže si do toho každý míchá, co chce, včetně špatného uhlí, jen aby dostal cenu co nejníže.
Mezi oceňované české (!) výrobce kvalitní biomasy patří například Zdeněk Černý z Uničova. Nelepí piliny někde za humny. Jeho firma Biomac u nás rozběhla již 24 závodů na biomasu s vlastní technologií (www.biopaliva.cz).
Využívá dřevní odpad vznikající při těžbě a především při zpracování, jako je lesní štěpka, odřezky z pil, piliny, kůra, hobliny. Za jeden den zpracuje jeden závod na vstupu až 35 tun mokré či 20 tun suché suroviny a přetvoří ji drcením, sušením, lisováním a balením na 20 tun ušlechtilého paliva s vysokou výhřevností, nulovou sirnatostí a dlouhou skladovatelností.
Jenže Česko biomasu z veřejných zdrojů ani daňově nepodporuje, až na pár ukázkových projektů, a tak se pan Černý proti své vůli stal především exportérem, například do Rakouska, kde toto palivo dotují.
U nás nikoliv. Lidé proto často topí odpadky a vracejí se k uhlí. Obce, přestože mají kotle na biomasu, si pomáhají také uhlím. A když si koupíte například v jednom z hobby řetězců brikety z biomasy, jen se divíte, jak to, že zase cítíte ze svých kamen uhlí, když to má být přece ekologické palivo. Jenže kdo ví, odkud je dovezené, kdo ví, z čeho splácané, jen aby bylo pro velký obchod za dvacku 10kg balík a pro kupujícího za více než čtyřicet.
A kamióny s biomasou pana Černého vesele míří za hranice, místo toho, aby hřála nás a šetřila náš vzduch. Přitom jedná-li se o kvalitní brikety ze .skutečné biomasy, jsou výrazně výhřevnější než dřevo, které by člověk navíc měl nechat alespoň dva až tři roky vyschnout.
Biomasa je určitě palivem budoucnosti i s ohledem na to, že by se mohla stát alternativou pro zemědělce a nevyužité lány polí. Jenže u nás vlády bez rozdílu barvy o zeleném haléři, uhlíkové dani a podpoře biomasy jen občas vzletně hovořily. Výkupní ceny obchodních řetězců u paliva z biomasy podle Černého nepokryjí ani náklady na pořízení suroviny.
Bezzubě pak působí apel ministerstva životního prostředí, aby lidé netopili nekvalitním uhlím a odpadky. Je osvětové, jak se sluší na ekologický úřad 21. století. Jenže tady jde více o ekonomiku než o to si říkat, jak budeme šetrní, zelení a ekologičtí. Člověk chce mít doma teplo, svítit a platit přiměřeně k možnostem.
A bylo by tedy logické, přímo eko-logické, kdyby stát nastavil takové ekonomické podmínky, například daňové, aby se zkrátka vyplatilo nepálit to, co je zrovna po ruce. Stejně jako v severských zemích a v západní Evropě. Zároveň by tím podpořil rozvoj takových dynamických malých a středních firem, jako je podnik pana Černého.
Všichni vědí, že když strčí do ohně staré boty či kusy plastu, že otravují především sami sebe, sousedy a celou zemi, jenže ne všichni mají na to, aby dali třicet tisíc za zimu, a tak sáhnou po tom, co je nejlevnější, a topí jak v 19. století. To ale asi v centrálně vytápěných pražských úřadech netuší.

Zdroj: Právo
Datum: 15.01.2007
Autor: Jindřich Ginter

Tweet