Zprávy z tisku
Farmáři na Vysočině si přivydělávají výrobou energií i paliv
Někteří zemědělci na Vysočině si přivydělávají výrobou paliv z rostlinných zbytků. Díky evropským dotacím na podporu rozvoje venkova se na farmách pomalu zlepšuje zpracování vlastní produkce a zkvalitňují se podmínky pro agroturistiku. Podle ankety ČTK jednoznačně největší zájem je ale mezi zemědělskými podniky o bioplynové stanice, které vyrábějí z plodin a živočišných zbytků elektřinu a teplo.
Někteří zemědělci na Vysočině si přivydělávají výrobou paliv z rostlinných zbytků. Díky evropským dotacím na podporu rozvoje venkova se na farmách pomalu zlepšuje zpracování vlastní produkce a zkvalitňují se podmínky pro agroturistiku. Podle ankety ČTK jednoznačně největší zájem je ale mezi zemědělskými podniky o bioplynové stanice, které vyrábějí z plodin a živočišných zbytků elektřinu a teplo.
Výrobou energie z obnovitelných zdrojů se loni podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) zabývaly jen dva podniky v kraji. Podle odborníků nyní už byly na Vysočině dokončeny čtyři bioplynové stanice a desítky dalších se připravují. Zařízení sice stojí desítky milionů korun, ale elektřina se do sítě prodává za vyšší cenu stanovenou pro obnovitelné zdroje. Navíc si podniky zajistí stálý odbyt na část své rostlinné produkce a zpracují problematickou odpadní kejdu.
Některé podniky vsadily na výrobu pelet. Linku nedávno zprovoznilo Zemědělské obchodní družstvo Habry, z EU na ni dostane 300.000 Kč. "Je to docela dobrá věc, každá koruna se hodí. Zvlášť když jsou teď v zemědělství takové ceny, jaké jsou," uvedla ekonomka Dana Černá. Pelety se vyrábí z plev, makoviny i ze zbytků kmínu, tedy z hmoty, která dřív nebyla k užitku. V Habrech se tohoto paliva měsíčně vyrábí i přes 100 tun, odebírá ho hlavně jeden velký zákazník.
Asi tři roky se výrobou pelet pro teplárny zabývá Zemědělské družstvo Telč. "Není problém udat to na trhu jako spíš shánět materiál pro výrobu," podotkl předseda Miroslav Nosek. Palivo se vyrábí například ze zbytků po čištění obilí. Dříve se z těchto odpadů dělal kompost. Obsahovaly ale hodně semen plevele, který se na poli musel likvidovat chemicky.
Turistikou si podle ČSÚ v minulém roce v kraji přivydělávalo 54 převážně malých farem. V Programu rozvoje venkova nedávno uspělo sedm projektů z Vysočiny zaměřených na cestovní ruch, rozdělí si přes 17 milionů Kč. Týkají se hlavně modernizace ubytovacích zařízení na venkově. Jeden žadatel přestaví hostinec a farma na Telčsku připraví poznávací stezku okolo Lhotky.
Zpracováním zemědělských produktů se před rokem zabývalo 21 podniků. Díky dotacím přibude například provoz na výrobu biopotravin z kozího mléka. Skoro šest milionů Kč si rozdělí dvě firmy zabývající se zpracováním brambor. Poměrně rozšířené je i zpracování dřeva - loni si tak v kraji přivydělávalo 63 podniků.
Datum: 04.11.2008 10:20
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 4.11.08
Poslední změna: 4.11.2008
Počet shlédnutí: 542
Farmáři na Vysočině si přivydělávají výrobou energií i paliv
Někteří zemědělci na Vysočině si přivydělávají výrobou paliv z rostlinných zbytků. Díky evropským dotacím na podporu rozvoje venkova se na farmách pomalu zlepšuje zpracování vlastní produkce a zkvalitňují se podmínky pro agroturistiku. Podle ankety ČTK jednoznačně největší zájem je ale mezi zemědělskými podniky o bioplynové stanice, které vyrábějí z plodin a živočišných zbytků elektřinu a teplo.
Někteří zemědělci na Vysočině si přivydělávají výrobou paliv z rostlinných zbytků. Díky evropským dotacím na podporu rozvoje venkova se na farmách pomalu zlepšuje zpracování vlastní produkce a zkvalitňují se podmínky pro agroturistiku. Podle ankety ČTK jednoznačně největší zájem je ale mezi zemědělskými podniky o bioplynové stanice, které vyrábějí z plodin a živočišných zbytků elektřinu a teplo.
Výrobou energie z obnovitelných zdrojů se loni podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) zabývaly jen dva podniky v kraji. Podle odborníků nyní už byly na Vysočině dokončeny čtyři bioplynové stanice a desítky dalších se připravují. Zařízení sice stojí desítky milionů korun, ale elektřina se do sítě prodává za vyšší cenu stanovenou pro obnovitelné zdroje. Navíc si podniky zajistí stálý odbyt na část své rostlinné produkce a zpracují problematickou odpadní kejdu.
Některé podniky vsadily na výrobu pelet. Linku nedávno zprovoznilo Zemědělské obchodní družstvo Habry, z EU na ni dostane 300.000 Kč. "Je to docela dobrá věc, každá koruna se hodí. Zvlášť když jsou teď v zemědělství takové ceny, jaké jsou," uvedla ekonomka Dana Černá. Pelety se vyrábí z plev, makoviny i ze zbytků kmínu, tedy z hmoty, která dřív nebyla k užitku. V Habrech se tohoto paliva měsíčně vyrábí i přes 100 tun, odebírá ho hlavně jeden velký zákazník.
Asi tři roky se výrobou pelet pro teplárny zabývá Zemědělské družstvo Telč. "Není problém udat to na trhu jako spíš shánět materiál pro výrobu," podotkl předseda Miroslav Nosek. Palivo se vyrábí například ze zbytků po čištění obilí. Dříve se z těchto odpadů dělal kompost. Obsahovaly ale hodně semen plevele, který se na poli musel likvidovat chemicky.
Turistikou si podle ČSÚ v minulém roce v kraji přivydělávalo 54 převážně malých farem. V Programu rozvoje venkova nedávno uspělo sedm projektů z Vysočiny zaměřených na cestovní ruch, rozdělí si přes 17 milionů Kč. Týkají se hlavně modernizace ubytovacích zařízení na venkově. Jeden žadatel přestaví hostinec a farma na Telčsku připraví poznávací stezku okolo Lhotky.
Zpracováním zemědělských produktů se před rokem zabývalo 21 podniků. Díky dotacím přibude například provoz na výrobu biopotravin z kozího mléka. Skoro šest milionů Kč si rozdělí dvě firmy zabývající se zpracováním brambor. Poměrně rozšířené je i zpracování dřeva - loni si tak v kraji přivydělávalo 63 podniků.
Datum: 04.11.2008 10:20
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 4.11.08
Poslední změna: 4.11.2008
Počet shlédnutí: 542