Zprávy z tisku
Experti: Energetika v ČR potřebuje rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů i jádro
Brno 22. března (ČTK) - Aby česká energetika dokázala plnit závazky plynoucí z takzvané evropské Zelené dohody (Green Deal) a zároveň snížila svou závislost na dodávkách plynu z Ruska, je zapotřebí investovat do rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů, jaderné energetiky a zvýšit také využívání takzvaných kogeneračních jednotek. Ty dokážou kombinovat výrobu tepla a elektřiny. Uvedli to odborníci na energetiku na dnešní konferenci v Brně.
Foto: ZD Dlouhá Lhota
Svatopluk Vnouček ze společnosti ČEPS, která provozuje přenosovou soustavu, představil možné scénáře energetického vývoje v Česku v souvislosti se snižováním emisí. Upozornil na to, že ČEPS tyto scénáře sestavil ke konci loňského roku, není v nich tak zohledněn možný vliv války na Ukrajině na ceny energií nebo zásobování plynem. Podle takzvaného progresivního scénáře, který počítá s koncem uhlí v ČR v roce 2033 a novým jaderným zdrojem v roce 2036, začne potřeba dovozu elektřiny do Česka sílit už v roce 2025. "V roce 2030 bude Česko podle našich simulací v případě progresivního scénáře z energetického hlediska importní zemí, stejně jako Německo nebo Polsko. Dlouhodobý a pravidelný přebytek podle tohoto scénáře bude vykazovat pouze Francie," uvedl Vnouček.
Zásadní je podle něj zavedení takzvaných kapacitních mechanismů do české legislativy. Kapacitní mechanismy jsou zjednodušeně řečeno speciální platby provozovatelům zdrojů, kteří mají záložní výkon k dispozici a jsou připraveni ho v případě nedostatku okamžitě poskytnout.
Ředitel úseku analýzy trhů a prognózy firmy ČEZ Pavel Řežábek upozornil, že v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu posílila Evropská unie některé aspekty takzvané Zelené dohody. Chce v některých aspektech vývoj urychlit a Evropská komise prosazuje plán REPowerEU, který má pomoci dosáhnout dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energie. Počítá mimo jiného se snížením závislosti na plynu z Ruska, které nyní dodává asi 40 procent plynu do zemí EU. Německo plánuje v roce 2035 výrobu veškeré elektřiny z obnovitelných zdrojů. Všechny tyto faktory budou mít podle Řežábka vliv i na českou energetiku. "Obnovitelné zdroje u nás rostou pomalu, je potřeba jejich budování zrychlit a rozšířit a také postavit nový jaderný zdroj," uvedl. Zásadní je podle něj také elektrifikace teplárenství a získání podílu Česka na terminálech pro zkapalněný zemní plyn v sousedních zemích.
Odborníci opakovaně zmiňovali také problém s nedostatečnou výrobou elektřiny fotovoltaickými elektrárnami v zimním období, podle zakladatele firmy Tedom Josefa Jelečka by s překlenutím těchto období měly pomoci kogenerační jednotky. "Jsme schopni postavit dostatečný výkon pro pokrytí i budoucí spotřeby elektřiny jak ČR, tak i budoucí elektrické mobility, avšak pouze za předpokladu, že bude současně budován zaručený flexibilní výkon, kterým je právě kogenerace," uvedl Jeleček.
Zdroj: Tisková zpráva ČTK 22. 3. 2022
Datum uveřejnění: 22.3.22
Poslední změna: 6.4.2022
Počet shlédnutí: 254
Experti: Energetika v ČR potřebuje rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů i jádro
Brno 22. března (ČTK) - Aby česká energetika dokázala plnit závazky plynoucí z takzvané evropské Zelené dohody (Green Deal) a zároveň snížila svou závislost na dodávkách plynu z Ruska, je zapotřebí investovat do rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů, jaderné energetiky a zvýšit také využívání takzvaných kogeneračních jednotek. Ty dokážou kombinovat výrobu tepla a elektřiny. Uvedli to odborníci na energetiku na dnešní konferenci v Brně.
Svatopluk Vnouček ze společnosti ČEPS, která provozuje přenosovou soustavu, představil možné scénáře energetického vývoje v Česku v souvislosti se snižováním emisí. Upozornil na to, že ČEPS tyto scénáře sestavil ke konci loňského roku, není v nich tak zohledněn možný vliv války na Ukrajině na ceny energií nebo zásobování plynem. Podle takzvaného progresivního scénáře, který počítá s koncem uhlí v ČR v roce 2033 a novým jaderným zdrojem v roce 2036, začne potřeba dovozu elektřiny do Česka sílit už v roce 2025. "V roce 2030 bude Česko podle našich simulací v případě progresivního scénáře z energetického hlediska importní zemí, stejně jako Německo nebo Polsko. Dlouhodobý a pravidelný přebytek podle tohoto scénáře bude vykazovat pouze Francie," uvedl Vnouček.
Zásadní je podle něj zavedení takzvaných kapacitních mechanismů do české legislativy. Kapacitní mechanismy jsou zjednodušeně řečeno speciální platby provozovatelům zdrojů, kteří mají záložní výkon k dispozici a jsou připraveni ho v případě nedostatku okamžitě poskytnout.
Ředitel úseku analýzy trhů a prognózy firmy ČEZ Pavel Řežábek upozornil, že v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu posílila Evropská unie některé aspekty takzvané Zelené dohody. Chce v některých aspektech vývoj urychlit a Evropská komise prosazuje plán REPowerEU, který má pomoci dosáhnout dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energie. Počítá mimo jiného se snížením závislosti na plynu z Ruska, které nyní dodává asi 40 procent plynu do zemí EU. Německo plánuje v roce 2035 výrobu veškeré elektřiny z obnovitelných zdrojů. Všechny tyto faktory budou mít podle Řežábka vliv i na českou energetiku. "Obnovitelné zdroje u nás rostou pomalu, je potřeba jejich budování zrychlit a rozšířit a také postavit nový jaderný zdroj," uvedl. Zásadní je podle něj také elektrifikace teplárenství a získání podílu Česka na terminálech pro zkapalněný zemní plyn v sousedních zemích.
Odborníci opakovaně zmiňovali také problém s nedostatečnou výrobou elektřiny fotovoltaickými elektrárnami v zimním období, podle zakladatele firmy Tedom Josefa Jelečka by s překlenutím těchto období měly pomoci kogenerační jednotky. "Jsme schopni postavit dostatečný výkon pro pokrytí i budoucí spotřeby elektřiny jak ČR, tak i budoucí elektrické mobility, avšak pouze za předpokladu, že bude současně budován zaručený flexibilní výkon, kterým je právě kogenerace," uvedl Jeleček.
Zdroj: Tisková zpráva ČTK 22. 3. 2022
Datum uveřejnění: 22.3.22
Poslední změna: 6.4.2022
Počet shlédnutí: 254