Zprávy z tisku
Energetické soběstačnosti může pomoci biomasa
Energetická soběstačnost regionu (obce) je založena na myšlence využít veškerou biomasu v daném katastru pro výrobu energie, a to energie tepelné.
Způsoby výroby energie jsou v podstatě dva: přímé spalování nebo zplyňování. V současné době je provozně ověřené přímé spalování - a pro tento účel jsou vyráběny kotle až do výkonu 10 000 kW (10 MW) včetně linek na zpracování biomasy. Základní myšlenkou je budovat systém pěstování biomasy pro energetické účely. Ostatní biomasa, ať již dřevo, seno, nebo další, je pouhým doplňkem.
Zdrojů biomasy je vícero. Ze zkušeností lze současné zdroje biomasy z hlediska dostupnosti, množství hmoty a existující technologie pro pěstování a zpracování seřadit v následujícím pořadí. Na prvním místě stojí obilí. Existují propracované osevní postupy a veškerá technika pro pěstování i sklizeň. Rovněž existuje nezanedbatelné množství nekvalitního zrna, které vzniká přirozeně při pěstování potravinářského i krmného obilí (energetické obilí - palivo). Výhodou tohoto paliva je možnost plné automatizace spalování.
Na druhém místě je dřevo. Těžba dřeva je tradiční, existuje technika, je zaveden trh s tímto palivem. Existuje však prostor pro vyšší využití zelené štěpky. Její současné využití je mizivé a zatím není ustálena cena, jako u dřevěných briket či pelet.
Třetí v pořadí je sláma. Jedná se o vedlejší produkt při pěstování obilí, jehož potřeba pro živočišnou výrobu je malá, některé druhy slámy (například řepková) jiné využití ani nemají. Vytvoření trhu se slámou jako palivem by zajisté přispělo ke zlepšení ekonomiky pěstování obilí. Dále by se omezilo zaorávání slámy, které dlouhodobě vede ke zhoršování zdravotního stavu půdy.
Na čtvrtém místě figuruje odpad při zpracování rostlin (plevy z čističek osiva, pazdero ze lnu, konopí apod.). Tato oblast je založena na základě místní poptávky po palivu vlivem instalace kotlů na biomasu. Je možné je využít v granulované podobě (alternativní pelety).
Dalším zdrojem jsou energetické rostliny a dřeviny. Tato zatím začínající oblast je v současné době ve vývoji, ale rozhodně se jedná o velice perspektivní obor.
A konečně seno jako zdroj biomasy je možno využívat pouze v granulované podobě. Jeho využití je v podstatě možné pouze ve spojení s dotacemi na sklízení trvalých travních porostů. V horských oblastech však může podstatným způsobem zasáhnout do palivové základny (granulované - alternativní pelety).
Pokud vyhodnotíme výše uvedené skutečnosti, je možno říci, že základním zdrojem biomasy budou rostliny pěstované na polích.
Ekonomika výroby energie z biomasy Současné ceny energie z biomasy jsou dle zkušeností následující:
1. Z nezpracované biomasy, jako je štěpka, piliny a balíky slámy, je cena tepla zhruba 100 Kč za GJ, ale existují zde poměrně vysoké náklady na investice do kotelen.
2. Z obilí (při nákupní ceně asi 1700 Kč/t) je cena tepla zhruba 210 Kč za GJ, investiční náklady do kotelen jsou přijatelné, a lze zde nejlépe využít systém dotací.
3. Ze zpracované biomasy, jako brikety a pelety, je cena tepla asi 250 Kč za 1 GJ.
Souhrnem: Cena topné sezony pro rodinný dům při využití obilí je asi 15 000 Kč, při využití alternativních pelet - asi 17 000 Kč a při využití dřevěných pelet - asi 25 000 Kč.
Pokud budeme hodnotit stabilitu cen paliv ze zemědělské produkce, dá se předpokládat poměrně velká stálost. Tento předpoklad se opírá o vývoj cen jiných zemědělských produktů jak u nás, tak i v Evropě, kde obilí, maso a další produkty vykazují vyrovnané ceny již delší dobu.
Možnosti a předpoklady V naší republice je možno vybudovat trh s biopalivem v každoročním objemu 30 miliard korun. Toto tvrzení se opírá o skutečnost, že v sousedním Rakousku je podíl biomasy na celkové spotřebě cca 17 %, v Dánsku okolo 30 %, ve Švédsku přes 30 %. Při dosažení 20 % energie z biomasy na celkové spotřebě v České republice by se roční obrat za toto palivo pohyboval v miliardách. Pro podporu reálnosti tohoto tvrzení se může brát skutečnost, že dnes jsou v republice zhruba 2 miliony tun přebytečného obilí. Při prodeji tohoto obilí jako paliva by tržby činily několik miliard. Druhým aspektem je, že vybudováním tohoto trhu by se zajistilo několik tisíc nových pracovních míst.
A do třetice: Zajištění sklízení trvalých travních porostů, na které se vyplácí dotace, je bezproblémové. Kombinace dotací s prodejem paliva z těchto porostů činí zajímavý ekonomický prostor pro podnikání. Závěrem lze shrnout, že nahrazování fosilních paliv obnovitelnými zdroji je podporováno celým světem. Myšlenka začít budovat energeticky soběstačné regiony (obce) je možná trochu předčasná, ale rozhodně reálná, a jednou bude běžná. Dnes už máme vyvinutu technologii, ověřenou v provozních podmínkách. Existují velké možnosti v oblasti výroby a dodávek paliva, tento obor nabízí zajímavé ceny a ekonomiku pro podnikání.
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 14.01.2006
Autor: Karel Hrbáč, Vladimír Verner
Datum uveřejnění: 17.1.06
Poslední změna: 17.1.2006
Počet shlédnutí: 375
Energetické soběstačnosti může pomoci biomasa
Energetická soběstačnost regionu (obce) je založena na myšlence využít veškerou biomasu v daném katastru pro výrobu energie, a to energie tepelné.
Způsoby výroby energie jsou v podstatě dva: přímé spalování nebo zplyňování. V současné době je provozně ověřené přímé spalování - a pro tento účel jsou vyráběny kotle až do výkonu 10 000 kW (10 MW) včetně linek na zpracování biomasy. Základní myšlenkou je budovat systém pěstování biomasy pro energetické účely. Ostatní biomasa, ať již dřevo, seno, nebo další, je pouhým doplňkem.
Zdrojů biomasy je vícero. Ze zkušeností lze současné zdroje biomasy z hlediska dostupnosti, množství hmoty a existující technologie pro pěstování a zpracování seřadit v následujícím pořadí. Na prvním místě stojí obilí. Existují propracované osevní postupy a veškerá technika pro pěstování i sklizeň. Rovněž existuje nezanedbatelné množství nekvalitního zrna, které vzniká přirozeně při pěstování potravinářského i krmného obilí (energetické obilí - palivo). Výhodou tohoto paliva je možnost plné automatizace spalování.
Na druhém místě je dřevo. Těžba dřeva je tradiční, existuje technika, je zaveden trh s tímto palivem. Existuje však prostor pro vyšší využití zelené štěpky. Její současné využití je mizivé a zatím není ustálena cena, jako u dřevěných briket či pelet.
Třetí v pořadí je sláma. Jedná se o vedlejší produkt při pěstování obilí, jehož potřeba pro živočišnou výrobu je malá, některé druhy slámy (například řepková) jiné využití ani nemají. Vytvoření trhu se slámou jako palivem by zajisté přispělo ke zlepšení ekonomiky pěstování obilí. Dále by se omezilo zaorávání slámy, které dlouhodobě vede ke zhoršování zdravotního stavu půdy.
Na čtvrtém místě figuruje odpad při zpracování rostlin (plevy z čističek osiva, pazdero ze lnu, konopí apod.). Tato oblast je založena na základě místní poptávky po palivu vlivem instalace kotlů na biomasu. Je možné je využít v granulované podobě (alternativní pelety).
Dalším zdrojem jsou energetické rostliny a dřeviny. Tato zatím začínající oblast je v současné době ve vývoji, ale rozhodně se jedná o velice perspektivní obor.
A konečně seno jako zdroj biomasy je možno využívat pouze v granulované podobě. Jeho využití je v podstatě možné pouze ve spojení s dotacemi na sklízení trvalých travních porostů. V horských oblastech však může podstatným způsobem zasáhnout do palivové základny (granulované - alternativní pelety).
Pokud vyhodnotíme výše uvedené skutečnosti, je možno říci, že základním zdrojem biomasy budou rostliny pěstované na polích.
Ekonomika výroby energie z biomasy Současné ceny energie z biomasy jsou dle zkušeností následující:
1. Z nezpracované biomasy, jako je štěpka, piliny a balíky slámy, je cena tepla zhruba 100 Kč za GJ, ale existují zde poměrně vysoké náklady na investice do kotelen.
2. Z obilí (při nákupní ceně asi 1700 Kč/t) je cena tepla zhruba 210 Kč za GJ, investiční náklady do kotelen jsou přijatelné, a lze zde nejlépe využít systém dotací.
3. Ze zpracované biomasy, jako brikety a pelety, je cena tepla asi 250 Kč za 1 GJ.
Souhrnem: Cena topné sezony pro rodinný dům při využití obilí je asi 15 000 Kč, při využití alternativních pelet - asi 17 000 Kč a při využití dřevěných pelet - asi 25 000 Kč.
Pokud budeme hodnotit stabilitu cen paliv ze zemědělské produkce, dá se předpokládat poměrně velká stálost. Tento předpoklad se opírá o vývoj cen jiných zemědělských produktů jak u nás, tak i v Evropě, kde obilí, maso a další produkty vykazují vyrovnané ceny již delší dobu.
Možnosti a předpoklady V naší republice je možno vybudovat trh s biopalivem v každoročním objemu 30 miliard korun. Toto tvrzení se opírá o skutečnost, že v sousedním Rakousku je podíl biomasy na celkové spotřebě cca 17 %, v Dánsku okolo 30 %, ve Švédsku přes 30 %. Při dosažení 20 % energie z biomasy na celkové spotřebě v České republice by se roční obrat za toto palivo pohyboval v miliardách. Pro podporu reálnosti tohoto tvrzení se může brát skutečnost, že dnes jsou v republice zhruba 2 miliony tun přebytečného obilí. Při prodeji tohoto obilí jako paliva by tržby činily několik miliard. Druhým aspektem je, že vybudováním tohoto trhu by se zajistilo několik tisíc nových pracovních míst.
A do třetice: Zajištění sklízení trvalých travních porostů, na které se vyplácí dotace, je bezproblémové. Kombinace dotací s prodejem paliva z těchto porostů činí zajímavý ekonomický prostor pro podnikání. Závěrem lze shrnout, že nahrazování fosilních paliv obnovitelnými zdroji je podporováno celým světem. Myšlenka začít budovat energeticky soběstačné regiony (obce) je možná trochu předčasná, ale rozhodně reálná, a jednou bude běžná. Dnes už máme vyvinutu technologii, ověřenou v provozních podmínkách. Existují velké možnosti v oblasti výroby a dodávek paliva, tento obor nabízí zajímavé ceny a ekonomiku pro podnikání.
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 14.01.2006
Autor: Karel Hrbáč, Vladimír Verner
Datum uveřejnění: 17.1.06
Poslední změna: 17.1.2006
Počet shlédnutí: 375