Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko chce spolupracovat na zlepšení kvality ovzduší

Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko chtějí spolupracovat na zlepšení kvality ovzduší, zejména při snižování objemu jemného prachu ve vzduchu. Během dvoudenního jednání ve slovenském Šamoríně se na tom dohodli ministři životního prostředí zemí takzvané visegrádské čtyřky (V4). Středoevropské země loni v září Evropská komise upozornila na porušování směrnice, která určuje maximální koncentrace jemného polétavého prachu ve vzduchu.

"Konstatovali jsme, že tak jako skoro ve všech ostatních evropských zemích se jeví nastavené cíle jako příliš ambiciózní a velmi těžce splnitelné. Dohodli jsme se na tom, že budeme vést společnou politiku ohledně této problematiky," uvedl slovenský ministr životního prostředí József Nagy. Země V4 by měly například společně posuzovat přeshraniční znečisťování vzduchu anebo spolupracovat při zjišťování původu nečistot.

Evropská pravidla určují maximální koncentraci jemného polétavého prachu ve vzduchu. Ty jsou pevně stanoveny pro případ denních i ročních koncentrací a jednotlivé země je smějí překročit jen 35krát do roka.

V Česku má s kvalitou ovzduší problémy zejména Moravskoslezský kraj, Ostravsko, severní Čechy, ale také velká města včetně Prahy. Připravuje se proto nový zákon o ovzduší, který obsahuje konkrétní nástroje, jak množství prachu snižovat. "My se snažíme, jak to jde, s těmi přísnými podmínkami bojovat," řekl ČTK český ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

Jemný prach vzniká při spalování, jeho hlavními zdroji jsou tak průmysl, doprava a vytápění domácností tuhými palivy. Účinek jemného prachu na zdraví závisí například na velikosti částic a chemickém složení. Částice velké deset mikrometrů, které se označují PM10, se dostávají do horních cest dýchacích, jemnější, označené jako PM2,5, pronikají do dolních cest dýchacích. Významně tak ovlivňují úmrtnost, protože některé z nich mají rakovinotvorný účinek. V Evropě podle odhadů znečištěný vzduch způsobuje každoročně více než 350 000 předčasných úmrtí.

Ministři životního prostředí V4 upozornili také na staré ekologické zátěže, které trápí všechny čtyři země. Jde například o skládky odpadů, odkaliště nebo průmyslové areály. "Máme společný problém neidentifikovatelných původců těchto zátěží, a proto se zde těžce uplatňuje zásada znečišťovatel platí. Navrhujeme, aby se vytvořil finanční mechanismus v rámci Evropské unie na neidentifikovatelné zátěže," poznamenal slovenský ministr. Neupřesnil však, kolik by měla unie v budoucnu na řešení problému vyčlenit.

V Česku pomáhají s řešením starých ekologických zátěží peníze z evropských fondů. V roce 2009 se vyčerpalo 394 milionů korun, loni to už bylo 674 milionů Kč.

Zdroj: Ekolist

Tweet