Zprávy z tisku
Brikety a pelety kvalitní zdroj tepelné energie
Brikety a pelety jsou díky své šetrnosti k životnímu prostředí jedním z perspektivních alternativních zdrojů tepelné energie. Jejich využívání příznivě snižuje závislost ČR na dovozu jiných paliv, využívaných k výrobě tepla.
Výroba biopaliv
Pokud hovoříme o lisovaných biopalivech máme na mysli především zpracování dřevařských odpadů do podoby briket nebo pelet. Bez větších problémů je stejným způsobem možné zpracovat i další materiály jako je papír nebo sláma. Hlavním cílem lisování biopaliv je produkce energeticky hodnotného paliva o vysoké hustotě. Původní objem je při procesu lisování redukován až 10krát, čímž dochází k žádoucímu zmenšení prostoru nutného pro skladování. Právě hustota výstupního produktu je hlavním sledovaným parametrem při posuzování jeho kvality. Lisováním jsou dosahovány hodnoty 1 000 - 1 200 kg/ m3, které přesahují hustotu vyschlého rostlého dřeva. Hranice mezi peletami a briketami je dána mezním průměrem produktu 12 mm, kdy při lisování menších výlisků hovoříme o peletách a výlisky většího průměru jsou označovány jako brikety. Kruhový průřez produktu je sice nejčastější, ale na trhu jsou také brikety obdélníkového a šestihranného průřezu. Vlastní proces lisování probíhá za společného působení tlaku a teploty, kdy dojde k plastickému přetvoření ligninu obsaženého v lisovaném materiálu a vzájemnému mechanickému spojení jednotlivých elementů tvořících vstupní materiál.
Proces lisování
Proces lisování se může zdát velmi jednoduchý, však velikost a složitost technologických linek určených k výrobě lisovaných biopaliv vypovídá o značných nárocích, kterým jsou tato zařízení vystavena. Pro zajištění správné velikostní frakce prochází vstupní materiál v první fázi drtičem a třídičem. Za třídičem je ve většině případů řazena sušárna pro snížení vlhkosti materiálu. Vlhkost je parametrem přímo ovlivňujícím kvalitu a výhřevnost briket. Mezní hranici lisovatelnosti představuje vlhkost materiálu 20 %. Pokud by došlo k lisování materiálu s vyšší vlhkostí, získáme tvarově nestálý produkt, který se začne rychle rozpadat. Výrobci briketovacích lisů uvádí ve většině případů požadavek maximální vlhkosti suroviny pro lisování na úrovni 15%. Normy udávající požadované parametry výstupního produktu jsou však ještě přísnější, a předepisují maximální vlhkost pro ČR 12 %, pro Rakousko a Německo dokonce jen 10 %.
Rozdílné výrobní mechanismy
Materiál o vhodné velikostní frakci a odpovídající vlhkosti vstupuje do závěrečné fáze tvarového přetvoření. Pro výrobu pelet jsou používány matrice s kruhovými otvory, kterými je materiál protlačován působením vysokého tlaku. Po průchodu matricí získáváme kompaktní peletu válcového tvaru, která je ulomena po dosažení žádané délky. Při lisování briket je možné volit z pestřejší nabídky briketovacích lisů co do tvaru výsledného produktu, tak i využívaného lisovacího mechanismu. Výkonová třída lisů 15 - 500 kg/ h využívá pro dosažení lisovací síly přímočarý hydromotor. Také ostatní pohyblivé části lisu, jako je plnící ústrojí a přidržování lisovaných briket, využívají pro svůj pohyb tlakového oleje z hydraulického agregátu. Tlak oleje v hydraulickém obvodu nepřesahuje úroveň 25 MPa a špičkové hodnoty lisovacího tlaku jsou dosahovány krátkodobým přetěžováním hnacího elektromotoru. Vzhledem k velkému počtu pracovních cyklů vykonaných za dobu života stroje, je hlavní důraz kladen na spolehlivost použité konstrukce. Mimo hydraulických lisů je pro menší výkony možné využít lisy, kde je materiál zhutňován pomocí šneku vtlačujícího materiál do lisovací komory. Tyto lisy produkují brikety s nejmenším množstvím povrchových vad. Však vzhledem k velké energetické náročnosti provozu jsou vytlačeny na okraj současného trhu. Pro zamezení otáčení celé brikety je u šnekových lisů využíván šestihranný tvar lisovací komory. Briketovací lisy pro nejvyšší hodinové výkony produkce používají lisovací píst poháněný klikovým mechanismem spojeným s hnacím elektromotorem a setrvačníkem. Plnění lisovací komory je realizováno prostřednictvím podávacího šneku. Využití rychlých rázů pro lisování umožňuje dosahovat vyššího zhutnění briket, přesahující hodnotu 1200 kg/ m3.
Vývojové trendy
Kompletní technologické linky včetně hydraulických briketovacích lisů i lisů s klikovým mechanismem jsou vyráběny domácími firmami s dlouholetými zkušenostmi v tomto oboru, podloženými desítkami úspěšných instalací. Trendem ve vývoji nových zařízení je snižování energetické náročnosti provozu, která přímo ovlivňuje výslednou cenu produktu. Většina domácí produkce lisovaných biopaliv je v současné době vyvážena k zákazníkům v Německu a Rakousku. Biopaliva však našla pevné postavení i na domácím trhu a svojí šetrností k životnímu prostředí představují přijatelnou alternativu zásobování tepelnou energií, což předurčuje další dynamický rozvoj tohoto oboru.
Zdroj: Technika a trh
Datum: 01.02.2006
Autor: Ing. Jiří Pospíšil, Ph. D.
Datum uveřejnění: 8.3.06
Poslední změna: 8.3.2006
Počet shlédnutí: 658
Brikety a pelety kvalitní zdroj tepelné energie
Brikety a pelety jsou díky své šetrnosti k životnímu prostředí jedním z perspektivních alternativních zdrojů tepelné energie. Jejich využívání příznivě snižuje závislost ČR na dovozu jiných paliv, využívaných k výrobě tepla.
Výroba biopaliv
Pokud hovoříme o lisovaných biopalivech máme na mysli především zpracování dřevařských odpadů do podoby briket nebo pelet. Bez větších problémů je stejným způsobem možné zpracovat i další materiály jako je papír nebo sláma. Hlavním cílem lisování biopaliv je produkce energeticky hodnotného paliva o vysoké hustotě. Původní objem je při procesu lisování redukován až 10krát, čímž dochází k žádoucímu zmenšení prostoru nutného pro skladování. Právě hustota výstupního produktu je hlavním sledovaným parametrem při posuzování jeho kvality. Lisováním jsou dosahovány hodnoty 1 000 - 1 200 kg/ m3, které přesahují hustotu vyschlého rostlého dřeva. Hranice mezi peletami a briketami je dána mezním průměrem produktu 12 mm, kdy při lisování menších výlisků hovoříme o peletách a výlisky většího průměru jsou označovány jako brikety. Kruhový průřez produktu je sice nejčastější, ale na trhu jsou také brikety obdélníkového a šestihranného průřezu. Vlastní proces lisování probíhá za společného působení tlaku a teploty, kdy dojde k plastickému přetvoření ligninu obsaženého v lisovaném materiálu a vzájemnému mechanickému spojení jednotlivých elementů tvořících vstupní materiál.
Proces lisování
Proces lisování se může zdát velmi jednoduchý, však velikost a složitost technologických linek určených k výrobě lisovaných biopaliv vypovídá o značných nárocích, kterým jsou tato zařízení vystavena. Pro zajištění správné velikostní frakce prochází vstupní materiál v první fázi drtičem a třídičem. Za třídičem je ve většině případů řazena sušárna pro snížení vlhkosti materiálu. Vlhkost je parametrem přímo ovlivňujícím kvalitu a výhřevnost briket. Mezní hranici lisovatelnosti představuje vlhkost materiálu 20 %. Pokud by došlo k lisování materiálu s vyšší vlhkostí, získáme tvarově nestálý produkt, který se začne rychle rozpadat. Výrobci briketovacích lisů uvádí ve většině případů požadavek maximální vlhkosti suroviny pro lisování na úrovni 15%. Normy udávající požadované parametry výstupního produktu jsou však ještě přísnější, a předepisují maximální vlhkost pro ČR 12 %, pro Rakousko a Německo dokonce jen 10 %.
Rozdílné výrobní mechanismy
Materiál o vhodné velikostní frakci a odpovídající vlhkosti vstupuje do závěrečné fáze tvarového přetvoření. Pro výrobu pelet jsou používány matrice s kruhovými otvory, kterými je materiál protlačován působením vysokého tlaku. Po průchodu matricí získáváme kompaktní peletu válcového tvaru, která je ulomena po dosažení žádané délky. Při lisování briket je možné volit z pestřejší nabídky briketovacích lisů co do tvaru výsledného produktu, tak i využívaného lisovacího mechanismu. Výkonová třída lisů 15 - 500 kg/ h využívá pro dosažení lisovací síly přímočarý hydromotor. Také ostatní pohyblivé části lisu, jako je plnící ústrojí a přidržování lisovaných briket, využívají pro svůj pohyb tlakového oleje z hydraulického agregátu. Tlak oleje v hydraulickém obvodu nepřesahuje úroveň 25 MPa a špičkové hodnoty lisovacího tlaku jsou dosahovány krátkodobým přetěžováním hnacího elektromotoru. Vzhledem k velkému počtu pracovních cyklů vykonaných za dobu života stroje, je hlavní důraz kladen na spolehlivost použité konstrukce. Mimo hydraulických lisů je pro menší výkony možné využít lisy, kde je materiál zhutňován pomocí šneku vtlačujícího materiál do lisovací komory. Tyto lisy produkují brikety s nejmenším množstvím povrchových vad. Však vzhledem k velké energetické náročnosti provozu jsou vytlačeny na okraj současného trhu. Pro zamezení otáčení celé brikety je u šnekových lisů využíván šestihranný tvar lisovací komory. Briketovací lisy pro nejvyšší hodinové výkony produkce používají lisovací píst poháněný klikovým mechanismem spojeným s hnacím elektromotorem a setrvačníkem. Plnění lisovací komory je realizováno prostřednictvím podávacího šneku. Využití rychlých rázů pro lisování umožňuje dosahovat vyššího zhutnění briket, přesahující hodnotu 1200 kg/ m3.
Vývojové trendy
Kompletní technologické linky včetně hydraulických briketovacích lisů i lisů s klikovým mechanismem jsou vyráběny domácími firmami s dlouholetými zkušenostmi v tomto oboru, podloženými desítkami úspěšných instalací. Trendem ve vývoji nových zařízení je snižování energetické náročnosti provozu, která přímo ovlivňuje výslednou cenu produktu. Většina domácí produkce lisovaných biopaliv je v současné době vyvážena k zákazníkům v Německu a Rakousku. Biopaliva však našla pevné postavení i na domácím trhu a svojí šetrností k životnímu prostředí představují přijatelnou alternativu zásobování tepelnou energií, což předurčuje další dynamický rozvoj tohoto oboru.
Zdroj: Technika a trh
Datum: 01.02.2006
Autor: Ing. Jiří Pospíšil, Ph. D.
Datum uveřejnění: 8.3.06
Poslední změna: 8.3.2006
Počet shlédnutí: 658