Zprávy z tisku
AFP: V Madridu topí na pecky z oliv
Pecky z oliv, odpad, který se ve Španělsku produkuje ve velkém množství, nyní v Madridu používají k topení jako levný a obnovitelný zdroj energie. Ekologové však z toho příliš nadšeni nejsou, napsala agentura AFP.
Za vraty vedoucími do sklepa v budově na Paseo de la Habana v Madridu prosycuje lehce štiplavý zápach již tak těžký vzduch. Kotel z lesknoucího se hliníku požírá bez ustání tuny olivových pecek uskladněných v jakémsi silu. Ty se tu mění ve žhavé uhlí vydávající dost energie k tomu, aby se vytopilo 16 bytů a kanceláří.
"Kvalita takového topení je vyšší a trvalejší než u zemního plynu nebo uhlí. Nenadělá to tolik špíny, nevypadá to tak šeredně jako uhlí a náklady jsou nižší. Je to náš národní produkt, takže nejsme závislí na výkyvech v cenách ropy," ujišťuje zástupce majitelů domu Jorge Tudel.
Ti se k tomuto kroku odhodlali, když bylo třeba zrekonstruovat starou kotelnu na uhlí. Kontaktovali firmu Calardom, která začínala recyklovat olivové pecky, slupky z mandlí a jadérka z hroznů, podle toho, co právě sezona nabízela. Podnik nabídl své nové služby a vlastníci domu se rychle nechali přesvědčit.
Na jejich rozhodnutí nepochybně mělo vliv i to, že madridské úřady v posledních dvou letech na zavádění obnovitelných zdrojů energie finančně přispívají. Celkové investice dosáhly 100.000 eur, na což jim 20 procent poskytlo město.
Za loňský rok, kdy nový systém vytápění už fungoval, činily náklady na celou budovu 17.000 eur, zatímco v době, kdy se topilo uhlím, dosahovaly 23.000 eur.
Tato budova je jednou ze tří stovek, které začaly vytápění na olivové pecky využívat. Šéf firmy Calordom Juan Cabello měl ve svých začátcích v roce 2001 jednoho zaměstnance, nyní jich má patnáct.
"Je to energie stoprocentně čistá, z kilogramu spalovaných olivových pecek, což je vlastně přírodně komprimované dřevo, vznikne stejné množství oxidu uhličitého, jako kdybychom je nechali shnít," ujišťuje Cabello.
"Uměle komprimované dřevo se ostatně používá v Rakousku už 15 let. A v Německu a ve Francii se používá také. Ve Španělsku je ekologické uvažování ještě málo rozvinuto," prohlašuje.
Cabello připomíná, že se olivy ve Španělsku, které je největším výrobcem olivového oleje na světě, pěstují od Pyrenejí po Cádizský záliv. Energie získávaná z oliv ovšem tvoří jen nepatrný podíl ve srovnání se zemním plynem, ropou nebo uhlím.
A podle ekologů je třeba, aby to tak zůstalo. Kdyby se totiž spalování olivových pecek mělo rozšířit, zintenzívnilo by se i pěstování kultur určených pro energetiku, což by vedlo ke zvýšené spotřebě hnojiv vyrobených z ropy a k mnohem většímu využívání strojů s vysokou spotřebou ropy. "V takovém případě by už nebyl energetický přínos pozitivní," vysvětluje Sara Pizzinatová z mezinárodní organizace Greenpeace.
Podle ní je nutné, aby oxidu uhličitého, který vznikne při výrobě energie z olivových pecek, nebylo více než toho, který vznikne z této energie potom, a aby energie, kterou olivové pecky vydají, bylo více než energie použité pro výrobu tohoto paliva.
Přehnané využívání spalované biomasy, pokud jde o její množství, by podle ekologů mohlo mít opačný účinek na životní prostředí, než je ten, o nějž jde: vedlo by to k vyčerpávání půdy, ke vzniku pouští a ke klimatickým změnám.
ČTK/AFP
Datum uveřejnění: 2.3.06
Poslední změna: 2.3.2006
Počet shlédnutí: 572
AFP: V Madridu topí na pecky z oliv
Pecky z oliv, odpad, který se ve Španělsku produkuje ve velkém množství, nyní v Madridu používají k topení jako levný a obnovitelný zdroj energie. Ekologové však z toho příliš nadšeni nejsou, napsala agentura AFP.
Za vraty vedoucími do sklepa v budově na Paseo de la Habana v Madridu prosycuje lehce štiplavý zápach již tak těžký vzduch. Kotel z lesknoucího se hliníku požírá bez ustání tuny olivových pecek uskladněných v jakémsi silu. Ty se tu mění ve žhavé uhlí vydávající dost energie k tomu, aby se vytopilo 16 bytů a kanceláří.
"Kvalita takového topení je vyšší a trvalejší než u zemního plynu nebo uhlí. Nenadělá to tolik špíny, nevypadá to tak šeredně jako uhlí a náklady jsou nižší. Je to náš národní produkt, takže nejsme závislí na výkyvech v cenách ropy," ujišťuje zástupce majitelů domu Jorge Tudel.
Ti se k tomuto kroku odhodlali, když bylo třeba zrekonstruovat starou kotelnu na uhlí. Kontaktovali firmu Calardom, která začínala recyklovat olivové pecky, slupky z mandlí a jadérka z hroznů, podle toho, co právě sezona nabízela. Podnik nabídl své nové služby a vlastníci domu se rychle nechali přesvědčit.
Na jejich rozhodnutí nepochybně mělo vliv i to, že madridské úřady v posledních dvou letech na zavádění obnovitelných zdrojů energie finančně přispívají. Celkové investice dosáhly 100.000 eur, na což jim 20 procent poskytlo město.
Za loňský rok, kdy nový systém vytápění už fungoval, činily náklady na celou budovu 17.000 eur, zatímco v době, kdy se topilo uhlím, dosahovaly 23.000 eur.
Tato budova je jednou ze tří stovek, které začaly vytápění na olivové pecky využívat. Šéf firmy Calordom Juan Cabello měl ve svých začátcích v roce 2001 jednoho zaměstnance, nyní jich má patnáct.
"Je to energie stoprocentně čistá, z kilogramu spalovaných olivových pecek, což je vlastně přírodně komprimované dřevo, vznikne stejné množství oxidu uhličitého, jako kdybychom je nechali shnít," ujišťuje Cabello.
"Uměle komprimované dřevo se ostatně používá v Rakousku už 15 let. A v Německu a ve Francii se používá také. Ve Španělsku je ekologické uvažování ještě málo rozvinuto," prohlašuje.
Cabello připomíná, že se olivy ve Španělsku, které je největším výrobcem olivového oleje na světě, pěstují od Pyrenejí po Cádizský záliv. Energie získávaná z oliv ovšem tvoří jen nepatrný podíl ve srovnání se zemním plynem, ropou nebo uhlím.
A podle ekologů je třeba, aby to tak zůstalo. Kdyby se totiž spalování olivových pecek mělo rozšířit, zintenzívnilo by se i pěstování kultur určených pro energetiku, což by vedlo ke zvýšené spotřebě hnojiv vyrobených z ropy a k mnohem většímu využívání strojů s vysokou spotřebou ropy. "V takovém případě by už nebyl energetický přínos pozitivní," vysvětluje Sara Pizzinatová z mezinárodní organizace Greenpeace.
Podle ní je nutné, aby oxidu uhličitého, který vznikne při výrobě energie z olivových pecek, nebylo více než toho, který vznikne z této energie potom, a aby energie, kterou olivové pecky vydají, bylo více než energie použité pro výrobu tohoto paliva.
Přehnané využívání spalované biomasy, pokud jde o její množství, by podle ekologů mohlo mít opačný účinek na životní prostředí, než je ten, o nějž jde: vedlo by to k vyčerpávání půdy, ke vzniku pouští a ke klimatickým změnám.
ČTK/AFP
Datum uveřejnění: 2.3.06
Poslední změna: 2.3.2006
Počet shlédnutí: 572