Bioplyn a biometan v Evropě

Koncem loňského roku vydala Evropská bioplynová asociace (EBA) tradiční roční statistickou zprávu, která poskytuje podrobný přehled o současném stavu odvětví bioplynu v Evropě. Zpráva se zabývá různými aspekty, jako je výroba a využití bioplynu, jeho vliv na životní prostředí a ekonomické přínosy, které poskytuje evropskému hospodářství. Vychází z rozsáhlého výzkumu a analýz nejnovějších údajů a trendů v odvětví. Zpráva je důležitým zdrojem informací pro tvůrce politik, investory a další zúčastněné strany, neboť poskytuje cenné informace o současném stavu a budoucích vyhlídkách sektoru bioplynu a biometanu v Evropě.

Situace v EU

Podle zprávy zaznamenal sektor bioplynu v posledních letech výrazný růst. Kombinovaná výroba bioplynu a biometanu v roce 2021 dosáhla 196 TWh resp. 18,4 mld. m³ energie, což představuje 4,5 % spotřeby plynu v Evropské unii v témže roce (graf 1). Zatímco výroba bioplynu v posledním desetiletí stagnovala, výroba biometanu stále roste. V roce 2021 došlo k dosud největšímu ročnímu nárůstu (20 %) produkce, a to o dalších 6,1 TWh resp. 0,6 mld. m³ biometanu ve srovnání s rokem 2020. Celková výroba biometanu v Evropě v roce 2021 dosáhla 37 TWh, tj. 3,5 mld. m³. Na konci roku 2021 bylo v Evropě celkem 1 067 biometanových stanic, což je o 184 zařízení víc oproti roku 2020.

Co se týče technologie zušlechťování bioplynu. Více než tři čtvrtiny v současnosti aktivních biometanových stanic v EU používají buď membránovou separaci (47 %), vodní vypírku (17 %), chemickou aminovou vypírku (12 %), fyzikální adsorpci (10 %), fyzikální vypírku organickými rozpouštědly (2 %) nebo kryogenní separaci (1 %) (graf 2). U zbývajících 11 % biometanových stanic nejsou v databázi EBA k dispozici žádné údaje.

Graf 3 ukazuje počet instalovaných zařízení v EU od roku 2008 a podíl použitých technologií zušlechťování plynu. Zatímco dříve (2008–2012) byla nejčastěji využívána, u nově instalovaných zařízení, technologie chemické aminové vypírky, od roku 2013 dochází k posunu směrem k membránové separaci. Z grafu lze vyčíst, že 82 % z celkového počtu nově instalovaných zařízení v roce 2021 používá technologii čištění bioplynu membránovou separací.

 

 

Podle databáze Evropské bioplynové asociace, je z celkového počtu aktivních biometanových stanic v Evropě 58 % připojeno k distribuční síti, 19 % je připojeno k dopravní síti, 9 % stanic není připojeno k síti a o zbývajících 14 % stanic nejsou v databázi EBA k dispozici žádné informace (graf 4).

Využití biometanu v dopravě

Biometan může nahradit konvenční CNG a LNG pocházející ze zemního plynu jako palivo v dopravních prostředcích, a to buď ve stlačené formě BioCNG, nebo ve zkapalněné formě jako BioLNG. Nedávné studie ukazují, že BioCNG a BioLNG mohou významně přispět k dekarbonizaci dopravy. Obě paliva lze v současné době vyrábět buď přímo v zařízení na výrobu biometanu (tzv. “on-site” výroba), nebo získáváním biometanu ze sítě s využitím záruk původu. Při výrobě on-site může být BioCNG nebo BioLNG dodáván do čerpacích stanic jako dopravní palivo, nebo může být přepravován ke koncovým spotřebitelům.

Na konci roku 2021 bylo v Evropě 15 aktivních stanic na výrobu BioLNG a očekává se, že do roku 2024 přibude dalších 83 stanic. Kombinovaná výrobní kapacita BioLNG do roku 2025, pokud vezmeme v úvahu pouze potvrzené závody, dosáhne až 12,4 TWh ročně (graf 5).

Výroba BioCNG se v Evropě nadále zvyšuje. Z celkového počtu 1 222 aktivních biometanových stanic v Evropě ke konci srpna 2022, je známo 133 stanic, které stlačují biometan na BioCNG přímo na místě. V grafu 6 je znázorněn vývoj počtu biometanových stanic v Evropě vyrábějících BioCNG „on-site“ v období od roku 2007 do roku 2022.

Potenciál výroby bioplynu a biometanu do roku 2050

Míra závislosti EU na dovozu zemního plynu v roce 2021 činila 82 % (338 mld. m³), přičemž u 15 členských států byla závislost na zemním plynu vyšší než 90 %. Hlavním zdrojem zemního plynu pro EU bylo Rusko, z něhož pocházelo 33 % (137 mld. m³) spotřeby zemního plynu v EU v roce 2021.

Předpokládá se, že se výroba bioplynu a biometanu z 18,4 mld. m³ za rok 2021 do roku 2050 může zvýšit nejméně pětinásobně, a to až na 165 mld. m³. To ve srovnání s aktuální spotřebou plynu 412 mld. m³ v EU představuje až 40 % spotřeby plynu. Za předpokladu snížení celkové poptávky po plynu v roce 2050 na 271 mld. m³ se odhaduje, že biometan bude schopen do roku 2050 pokrýt až 61 % poptávky po plynu. Vzhledem k výše uvedeným údajům je zřejmé, že zvýšení produkce biometanu v Evropě bude mít velký vliv na snížení závislosti Evropy na dovozu plynu (graf 7).

Situace v ČR

Data pro statistickou zprávu EBA za Českou republiku byla vyhotovena ve spolupráci s CZ Biom. V roce 2021 bylo v České republice v provozu 573 bioplynových stanic s celkovou vykázanou produkcí bioplynu 6 832 GWh. Výroba biometanu v České republice byla zahájena v roce 2019, kdy byla uvedena do provozu první dvě zařízení. Z nich pouze jedna instalace byla připojena k plynárenské síti. V roce 2021 bylo v ČR vyrobeno 8 GWh biometanu (graf 8).

Ačkoli se biometan zatím vyrábí v nevýznamném množství, Česká republika plánuje jeho výrobu a využití zvýšit. V listopadu 2019 již Národní energetický a klimatický plán České republiky vyzdvihl výhody biometanu při jeho využití v teplárenství a dopravě a nový zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie (od ledna 2022) se ukazuje jako podpůrný program pro výrobu bioplynu i biometanu. Tato iniciativa je spolu s rozvojem českého trhu s biometanem vnímána jako důležitý nástroj pro splnění cílů EU pro rok 2030 v oblasti kvót na pokročilá biopaliva. Předpokládá se, že většina biometanu v ČR bude využita v sektoru dopravy.

Článek byl publikován v časopisu Biom 1/2023 Možnosti využití bioplynu a biometanu u nás i v Evropě.

 

 

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu