Zprávy z tisku

V ČR musí vzniknout lesy s bohatou strukturou, míní odborníci

Křtiny (Blanensko) 24. října (ČTK) - Budoucí lesy, které v Česku vyrostou na holinách či zbytcích uschlých a kůrovcem zničených lesů, musí mít bohatou strukturu. Dnes takových lesů není ani jedno procento, na přelomu tisíciletí to přitom byla procenta čtyři, řekl dnes na konferenci ve Křtinách na Blanensku Jan Kadavý z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity. Jde podle něj o les, který bude mít bohatou druhovou skladbu, stromy budou různě staré, budou mít různou výšku a porost se bude obnovovat především přirozeně. Těžit se v něm bude výběrným způsobem, a nebudou tak vznikat holoseče.

Konferenci pro své členy uspořádalo Sdružení místních samospráv ČR, protože obce jsou dohromady jedním z velkých vlastníků lesů v Česku a velmi silně se potýkají s rozpadem svých porostů.

Podle lesnického odborníka Aleše Erbera, který také vystoupil, je potřeba si vytknout na začátku cíl, jak by měl les vypadat. A podle něj to musí být právě trvalý a bohatě strukturovaný les odpovídající podmínkám dané lokality. Za příklad dlouhodobě považuje hospodaření v bavorských lesích.

V současnosti, kdy je obnova lesa či založení nového nesmírně obtížné kvůli několika suchým letům, je podle vedoucího Ústavu zakládání a pěstění lesů na Mendelově univerzitě Radka Pokorného důležité, aby začal les růst de facto jakkoli. Ať už pomocí bříz jako pionýrských dřevin či obrůstáním pařezů. Až později lze vnášet do lesa cílové dřeviny, protože už budou mít dostatečné zastínění. "Na velké odkryté ploše v létě teplota bez problémů stoupá na 50 stupňů a ještě více se půda vysušuje," řekl Kadavý.

Vyjmenoval také různá adaptační opatření, která pomohou les přeměnit na bohatě strukturovaný, a tedy stabilní. Kromě nové skladby dřevin jde například o snížení objemu těžby, prodloužení doby obnovy, která umožní přirozenější, tedy i levnější obnovu místo vysazování sazenic s nejistým výsledkem. Mluvil také o těžbě stromů i v mladším věku, než se stanou náchylnější k chorobám a napadení škůdci, ponechávání většího množství biomasy v lese a některých dalších opatřeních. Všechna předpokládají, že se vlastníci nebudou na les dívat jako na továrnu na dříví a upozadí jeho ekonomickou funkci a naopak budou více akcentovat to, že les slouží k zadržování vody a funguje jako přirozený ochlazovač okolí a zároveň má funkci rekreační.

"Musíme si však říct a silně zdůraznit, že veškeré naše snažení je závislé na snížení množství zvěře. Protože i když budeme všechno dodržovat, ale zvěře bude pořád stejně, tak nám lesy sežere," řekl Kadavý. Na dlouhodobé stesky lesníků už se snaží letos reagovat i vláda a chystá novelu zákona, která má myslivcům nařídit snížit stavy zvěře.

Zdroj: Tisková zpráva ČTK 24.10.2019

 

Datum uveřejnění: 24. října 2019
Poslední změna: 4. listopadu 2019
Počet shlédnutí: 92