Zprávy z tisku
Dotace na spoluspalování kůrovcového dřeva poškodí obecní výtopny a lesy. Před novou dotací pro velké elektrárny a teplárny varují provozovatelé a vědci
Roznos kůrovce do dosud nezasažených lokalit a nedostatek štěpky pro menší a střední výtopny a teplárny v blízké budoucnosti. Taková jsou rizika, pokud ministr Havlíček přiklepne velkým elektrárnám a teplárnám dotaci na spoluspalování kůrovcového dřeva s uhlím, uvedli zástupci sdružení CZ Biom a České zemědělské univerzity v Praze. Nová vyhláška by měla vstoupit v platnost už za dva týdny, 1. července.
Až o 1,2 miliardy korun ročně by narostly náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie, pokud Ministerstvo průmyslu a obchodu umožní spoluspalovat kůrovcové dřevo spolu s uhlím. Nová dotace je určena pro velké teplárny a elektrárny, ale pomůže vyřešit odbyt jen s 2 % kůrovcem napadeného dřeva. Informaci přinesly páteční Hospodářské noviny, které citují náměstka ministra průmyslu a obchodu René Nedělu.
Lesníci očekávají, že letos bude napadeno asi 50 milionů kubíků dřeva. Zástupci energetických společností navrhují, aby část tohoto dřeva směřovala do tepláren a elektráren. Ty jsou schopny ho spálit asi 560 tisíc tun společně s uhlím, uvedly Hospodářské noviny. V přepočtu jde o necelý milion kubíků, což jsou pouhá 2 % objemu dřeva, které letos podle předpovědí lesníků kvůli kůrovci uschne. “To trhu s nadbytkem dřeva nikterak nepomůže. Jsou to vyhozené peníze, které zaplatí spotřebitelé energie a státní rozpočet” uvedl Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom. To v Česku zastupuje provozovatele biomasových tepláren a výtopen. Úpravu vyhlášky, která by spoluspalování umožnila, připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Platit by měla od začátku července.
Dotace pro spoluspalování bude znamenat, že napadené dřevo bude potřeba vozit na velké vzdálenosti: z lesů po celé ČR do velkých elektráren a tepláren. To může navíc přispět k roznosu kůrovce do dalších lokalit, které dosud nebyly zasaženy a zhoršit tak kůrovcovou kalamitu. “Pokud se přepravuje dřevo, ve kterém se kůrovec ještě nevylíhl, je to zvýšené riziko pro okolí, kudy dřevo pojede a kde bude uskladněno,” uvedl Lukáš Pacek z České zemědělské univerzity v Praze.
Podle zástupců menších a středních tepláren by měl stát umožnit pálit kůrovcové dřevo jen v čistém spalování (nikoliv spoluspalovat s uhlím) a motivovat k vytváření rezerv dřeva na dobu, až kůrovcová kalamita poleví. Po odeznění kůrovcové kalamity totiž odborníci očekávají výrazný pokles těžby dřeva a tudíž nedostatek dřevní štěpky. Zástupci menších a středních tepláren a výtopen se proto obávají, že nová dotace na spoluspalování destabilizuje trh s biomasou v příštích letech.
Na riziko spoluspalování biomasy upozorňují i vědci. Lukáš Pacek z České zemědělské univerzity v Praze uvedl, že “zavedení podpory společného spalování uhlí a takzvaného hroubí (dřevo nad 7 cm průměru, pozn. redakce) z trhu vytlačí využívání dřevní štěpky, která tak zůstane bez využití v lese. Po skončení kůrovcové kalamity navíc čekáme výrazný pokles těžby, který bude doprovázet nedostatek štěpky pro energetické využití. Štěpka nejde skladovat, zatímco kulatina poškozená kůrovcem ano a to i několik let”.
CZ Biom spočítal, že nová dotace je pro velké energetické společnosti zbytečná, že povede k “předotování” velkých elektráren a tepláren. Ty si totiž při spoluspalování kůrovcového dřeva ekonomicky polepší i díky emisním povolenkám, které jsou nyní drahé a které nebudou muset nakoupit pro tu část vyrobeného tepla a elektřiny, jež vyrobí z biomasy místo z uhlí. Ve výsledku budou schopni za biomasu zaplatit víc, než malé a střední teplárny a výtopny. “Spočítali jsme, že pokud budou elektrárny nebo teplárny spalovat s uhlím i biomasu, uspoří na palivových nákladech bez jakékoli další podpory 28 korun za každý gigajoul tepla”, uvedl Habart.
Pevné biomasy pro energetické účely jako je štěpka, celulózové výluhy nebo pelety se za rok spálí zhruba čtyři a půl milionů tun. Štěpka z lesů a dřevozpracujícího průmyslu představuje asi 57 % tohoto množství. Do trhu jsou zapojeny stovky menších a středních výtopen a tepláren, které spalují čistou biomasu. Elektrárny, které spalují biomasu společně s uhlím, spotřebují zhruba 16 % z celkového množství energetické biomasy. Zdroje spalující energetickou biomasu představují asi čtvrtinu veškeré energie vyrobené z obnovitelných zdrojů.
Zdroj: Tisková zpráva Komory OZE a CZ Biom 18.6.2019
Datum uveřejnění: 19.6.19
Poslední změna: 19.6.2019
Počet shlédnutí: 491
Dotace na spoluspalování kůrovcového dřeva poškodí obecní výtopny a lesy. Před novou dotací pro velké elektrárny a teplárny varují provozovatelé a vědci
Roznos kůrovce do dosud nezasažených lokalit a nedostatek štěpky pro menší a střední výtopny a teplárny v blízké budoucnosti. Taková jsou rizika, pokud ministr Havlíček přiklepne velkým elektrárnám a teplárnám dotaci na spoluspalování kůrovcového dřeva s uhlím, uvedli zástupci sdružení CZ Biom a České zemědělské univerzity v Praze. Nová vyhláška by měla vstoupit v platnost už za dva týdny, 1. července.
Až o 1,2 miliardy korun ročně by narostly náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie, pokud Ministerstvo průmyslu a obchodu umožní spoluspalovat kůrovcové dřevo spolu s uhlím. Nová dotace je určena pro velké teplárny a elektrárny, ale pomůže vyřešit odbyt jen s 2 % kůrovcem napadeného dřeva. Informaci přinesly páteční Hospodářské noviny, které citují náměstka ministra průmyslu a obchodu René Nedělu.
Lesníci očekávají, že letos bude napadeno asi 50 milionů kubíků dřeva. Zástupci energetických společností navrhují, aby část tohoto dřeva směřovala do tepláren a elektráren. Ty jsou schopny ho spálit asi 560 tisíc tun společně s uhlím, uvedly Hospodářské noviny. V přepočtu jde o necelý milion kubíků, což jsou pouhá 2 % objemu dřeva, které letos podle předpovědí lesníků kvůli kůrovci uschne. “To trhu s nadbytkem dřeva nikterak nepomůže. Jsou to vyhozené peníze, které zaplatí spotřebitelé energie a státní rozpočet” uvedl Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom. To v Česku zastupuje provozovatele biomasových tepláren a výtopen. Úpravu vyhlášky, která by spoluspalování umožnila, připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Platit by měla od začátku července.
Dotace pro spoluspalování bude znamenat, že napadené dřevo bude potřeba vozit na velké vzdálenosti: z lesů po celé ČR do velkých elektráren a tepláren. To může navíc přispět k roznosu kůrovce do dalších lokalit, které dosud nebyly zasaženy a zhoršit tak kůrovcovou kalamitu. “Pokud se přepravuje dřevo, ve kterém se kůrovec ještě nevylíhl, je to zvýšené riziko pro okolí, kudy dřevo pojede a kde bude uskladněno,” uvedl Lukáš Pacek z České zemědělské univerzity v Praze.
Podle zástupců menších a středních tepláren by měl stát umožnit pálit kůrovcové dřevo jen v čistém spalování (nikoliv spoluspalovat s uhlím) a motivovat k vytváření rezerv dřeva na dobu, až kůrovcová kalamita poleví. Po odeznění kůrovcové kalamity totiž odborníci očekávají výrazný pokles těžby dřeva a tudíž nedostatek dřevní štěpky. Zástupci menších a středních tepláren a výtopen se proto obávají, že nová dotace na spoluspalování destabilizuje trh s biomasou v příštích letech.
Na riziko spoluspalování biomasy upozorňují i vědci. Lukáš Pacek z České zemědělské univerzity v Praze uvedl, že “zavedení podpory společného spalování uhlí a takzvaného hroubí (dřevo nad 7 cm průměru, pozn. redakce) z trhu vytlačí využívání dřevní štěpky, která tak zůstane bez využití v lese. Po skončení kůrovcové kalamity navíc čekáme výrazný pokles těžby, který bude doprovázet nedostatek štěpky pro energetické využití. Štěpka nejde skladovat, zatímco kulatina poškozená kůrovcem ano a to i několik let”.
CZ Biom spočítal, že nová dotace je pro velké energetické společnosti zbytečná, že povede k “předotování” velkých elektráren a tepláren. Ty si totiž při spoluspalování kůrovcového dřeva ekonomicky polepší i díky emisním povolenkám, které jsou nyní drahé a které nebudou muset nakoupit pro tu část vyrobeného tepla a elektřiny, jež vyrobí z biomasy místo z uhlí. Ve výsledku budou schopni za biomasu zaplatit víc, než malé a střední teplárny a výtopny. “Spočítali jsme, že pokud budou elektrárny nebo teplárny spalovat s uhlím i biomasu, uspoří na palivových nákladech bez jakékoli další podpory 28 korun za každý gigajoul tepla”, uvedl Habart.
Pevné biomasy pro energetické účely jako je štěpka, celulózové výluhy nebo pelety se za rok spálí zhruba čtyři a půl milionů tun. Štěpka z lesů a dřevozpracujícího průmyslu představuje asi 57 % tohoto množství. Do trhu jsou zapojeny stovky menších a středních výtopen a tepláren, které spalují čistou biomasu. Elektrárny, které spalují biomasu společně s uhlím, spotřebují zhruba 16 % z celkového množství energetické biomasy. Zdroje spalující energetickou biomasu představují asi čtvrtinu veškeré energie vyrobené z obnovitelných zdrojů.
Zdroj: Tisková zpráva Komory OZE a CZ Biom 18.6.2019
Datum uveřejnění: 19.6.19
Poslední změna: 19.6.2019
Počet shlédnutí: 491