Zprávy z tisku
REACH: EU se chystá otevřít Pandořinu skříňku
Evropská komise se po pěti letech od chvíle, kdy EU schválila jeden z nejkontroverznějších legislativních návrhů ve své historii, chystá na jeho revizi...
Chemický průmysl musí podle nařízení známého pod názvem REACH prokazovat, že jeho produkty neohrožují zdraví ani životní prostředí. Snaha o novelizaci se podle některých pozorovatelů rovná otevření Pandořiny skříňky.
Schválení nařízení, ke kterému došlo po čtyřech letech v prosinci
2006, předcházela dlouhá a vyčerpávající bitva lobbistů, v níž proti
sobě na jedné straně stanula ekologická sdružení spolu s ochránci spotřebitelů a na straně druhé zástupci chemického průmyslu.
Nařízení REACH, jehož cílem je chránit spotřebitele a životní
prostředí před nebezpečnými chemickými látkami, se nyní po pěti letech
chystá Evropská komise přezkoumat.
"Myslím, že je to začátek, velmi významný začátek," uvedl Jamie Page z
Cancer Prevention and Education Society, neziskové organizace, která se
zabývá prevencí rakoviny a jež cíle nařízení REACH podporuje.
Více než 100 tisíc chemických látek, které jsou dnes na trhu, by mělo
podle nařízení REACH projít testy, jež mají prokázat jejich nezávadnost
z hlediska zdraví a dopadů na životní prostředí.
Pomalý rozjezd
Navzdory velikým ambicím bylo dosud prověřeno ale pouze malé množství
potenciálně nebezpečných látek. Evropská agentura pro chemické látky
(ECHA) se nejprve zaměřila na 47 "látek, které vzbuzují velké obavy"
(SVHC). Jde o látky, které mohou být potenciálně karcinogenní nebo mohou
mít negativní vliv na reprodukční soustavu.
Podle Page je potenciálně nebezpečných látek ale daleko víc, a
prověřování je proto třeba urychlit. "Na trhu je pochopitelně obrovské
množství chemikálií - čísla se pohybují mezi 80 a 100 tisíci, takže
zatím nám jich několik ubylo, ale hodně ještě zůstává," dodal.
Ekologičtí lobbisté ze skupiny ChemSec Evropskou unii na jaře
obvinili, že v případě látek, které mohou narušit činnost vnitřních žláz
(tzv. endokrinní disruptory), nejedná dostatečně rychle. ChemSec
požaduje, aby k seznamu látek vzbuzujících velké obavy co nejrychleji
přibylo dalších 378 látek.
"Kontroverzních produktů je celá řada," souhlasil Page a jako příklad
uvedl bisfenol A, jehož používání v kojeneckých lahvích EU nedávno
zakázala (EurActiv 26. 11. 2011). Page dodal, že podle některých vědců
může být bisfenol A nebezpečný i při jiných využitích, například jako
součást povrchu potravinových konzerv.
Některé látky se podle Page z trhu již podařilo stáhnout, "ale je
otázka, nakolik je možné tyto látky správně vyhodnotit". O případném
úplném zákazu bisfenolu A se v EU stále ještě jedná.
"A pokud jde o metodologie, jimiž se zdůvodňuje, proč tyto látky
nestáhnout z trhu - myslím, že trocha více transparentnosti by
neškodila," dodal.
Obchodní tajemství
Chemický průmysl se v současné době snaží vyhovět komplexním
požadavkům nařízení REACH, ale zároveň bojuje za své oprávněné obchodní
zájmy. Společnosti, které své chemické látky chtějí prodávat, si je
nejprve musí nechat zaregistrovat u evropské agentury ECHA v Helsinkách.
U každé z látek musí uveřejnit detaily o jejich toxicitě a agentura
tyto údaje uveřejní na svých webových stránkách.
Jednou ze sporných otázek ale je, zda by údaje o toxicitě měly být
skutečně veřejné a zda by z důvodů ochrany práv k patentům nebylo lepší
část informací ponechat v utajení.
Sdružení Cefic, které reprezentuje zájmy chemického průmyslu, si
nedávno postěžovalo, že pokud budou vedle údajů o toxicitě figurovat
také jména firem, které danou látku vyrábějí, budou si z nich konkurenti
moci dovodit informace o inovačních strategiích uvedených firem.
Podle nevládních organizací, které bojují za eliminaci toxických
látek, by ale veřejnost měla být informována o tom, jaké látky která
společnost vyrábí. Firmy by pak bylo možné pohánět k odpovědnosti.
Z revize, kterou Komise chystá na příští rok (2012), by mělo
vyplynout, zda se některé součásti nařízení REACH budou měnit nebo zda
vše zůstane tak jako dosud.
Vedlejší účinky
Někteří kritici si stěžují, že evropské orgány se nesoustředí na
látky, které jsou skutečně nebezpečné. Původním záměrem nařízení REACH
je chránit spotřebitele před nebezpečnými látkami, ale kvůli byrokracii
se prý nakonec řeší například toxicita kovů, jako je kobalt, s nimiž
běžný spotřebitel prakticky do styku nepřijde.
David Weight z Cobalt Development Institute, organizace, která
zastupuje zájmy producentů tohoto kovu, uvedl, že REACH "měl chvályhodné
ambice", ale má řadu nezamýšlených dopadů.
"Kde máme pochybnosti, to je implementace," vysvětluje Weight.
Spotřebitel podle něj do kontaktu s kobaltem prakticky nepřijde, a tudíž
se nejedná o látku, na niž by se měla (legislativa) zaměřovat.
Weight věří, že by se tuto otázku mohlo při nadcházející revizi
nařízení podařit znovu otevřít. V případě, že by došlo k omezení
produkce kobaltu, "bude vliv na zdraví a životní prostředí
zanedbatelný," dodal. Byrokratická zátěž podle něj navíc zřejmě
poškozuje ekonomiku, neboť nařízení s sebou přineslo nové obchodní
překážky. Stejný názor na věc má i britský labourista a člen výboru pro
vědu a technologie v britském parlamentu Andrew Miller. Tvůrci politiky
by podle něj měli rozlišovat mezi látkami, které nejsou nebezpečné, a
těmi, o nichž je známo, že jsou zdraví škodlivé.
Výbor v červnu 2011 zveřejnil zprávu, podle níž legislativa REACH
zavedla u některých surovin de facto dovozní cla. Firmy si totiž musí
některé strategické suroviny a chemické látky nechat při dovozu ze zemí
mimo EU zaregistrovat a to stojí nemalé peníze.
Anthony Lipmann spolumajitel malé firmy Lipmann Walton & Co Ltd.,
dovážející ze zemí mimo EU řadu strategických materiálů, výboru sdělil,
že za registraci u ECHA zaplatil už hodně peněz. Podle Lipmanna musela
jeho společnost v jednom případě zaplatit za tzv. Letter of Access (LOA)
na dovoz 1000 tun titanu 40 000 eur. Přestože Lipmann dovážel pouze 100
tun, musel zaplatit jako by dovážel desetkrát tolik. "Uvědomte si, že
obchoduji s dvaceti látkami. To je neudržitelné," postěžoval si
obchodník před parlamentním výborem.
Pozor na to, co vlastně chcete
Zástupce Evropské komise dal během workshopu, který EurActiv v červnu
2011 uspořádal v Londýně, najevo souhlas s některými kritiky. Také
podle něj by se v rámci nařízení REACH měly posuzovat pouze nebezpečné
látky, a ne ty, které zdraví nebo životní prostředí neohrožují.
Představitel unijní exekutivy se ale snažil přehnaná očekávání
tlumit. Revize bude mít podle něj pouze omezený rozsah. Pod podmínkou
anonymity úředník komise řekl, že komplexnější revize by se rovnala
otevření Pandořiny skříňky. "Pozor na to, co vlastně chcete," uvedl.
"Revize bude založená na zprávě vycházející ze zkušeností s dosavadní
implementací nařízení REACH," řekl a dodal, že "zvláštní důraz bude
kladen na náklady a administrativní zátěž a jiné dopady na inovace."
Změní se nakládání s inkousty?
Pokud Evropská komise přistoupí ke změnám předpisu REACH, je možné,
že se změní i předpisy pro registraci a nakládání s inkousty. My
samo-zřejmě tuto problematiku budeme nadále pečlivě sledovat a včas vás o
chystaných změnách, týkajících se našeho oboru, budeme informovat.
SIGN
Zdroj: EnviWeb
Datum uveřejnění: 27.12.11
Poslední změna: 27.12.2011
Počet shlédnutí: 279
REACH: EU se chystá otevřít Pandořinu skříňku
Evropská komise se po pěti letech od chvíle, kdy EU schválila jeden z nejkontroverznějších legislativních návrhů ve své historii, chystá na jeho revizi...
Chemický průmysl musí podle nařízení známého pod názvem REACH prokazovat, že jeho produkty neohrožují zdraví ani životní prostředí. Snaha o novelizaci se podle některých pozorovatelů rovná otevření Pandořiny skříňky. Schválení nařízení, ke kterému došlo po čtyřech letech v prosinci
2006, předcházela dlouhá a vyčerpávající bitva lobbistů, v níž proti
sobě na jedné straně stanula ekologická sdružení spolu s ochránci spotřebitelů a na straně druhé zástupci chemického průmyslu. Nařízení REACH, jehož cílem je chránit spotřebitele a životní
prostředí před nebezpečnými chemickými látkami, se nyní po pěti letech
chystá Evropská komise přezkoumat. "Myslím, že je to začátek, velmi významný začátek," uvedl Jamie Page z
Cancer Prevention and Education Society, neziskové organizace, která se
zabývá prevencí rakoviny a jež cíle nařízení REACH podporuje. Více než 100 tisíc chemických látek, které jsou dnes na trhu, by mělo
podle nařízení REACH projít testy, jež mají prokázat jejich nezávadnost
z hlediska zdraví a dopadů na životní prostředí. Navzdory velikým ambicím bylo dosud prověřeno ale pouze malé množství
potenciálně nebezpečných látek. Evropská agentura pro chemické látky
(ECHA) se nejprve zaměřila na 47 "látek, které vzbuzují velké obavy"
(SVHC). Jde o látky, které mohou být potenciálně karcinogenní nebo mohou
mít negativní vliv na reprodukční soustavu. Podle Page je potenciálně nebezpečných látek ale daleko víc, a
prověřování je proto třeba urychlit. "Na trhu je pochopitelně obrovské
množství chemikálií - čísla se pohybují mezi 80 a 100 tisíci, takže
zatím nám jich několik ubylo, ale hodně ještě zůstává," dodal. Ekologičtí lobbisté ze skupiny ChemSec Evropskou unii na jaře
obvinili, že v případě látek, které mohou narušit činnost vnitřních žláz
(tzv. endokrinní disruptory), nejedná dostatečně rychle. ChemSec
požaduje, aby k seznamu látek vzbuzujících velké obavy co nejrychleji
přibylo dalších 378 látek. "Kontroverzních produktů je celá řada," souhlasil Page a jako příklad
uvedl bisfenol A, jehož používání v kojeneckých lahvích EU nedávno
zakázala (EurActiv 26. 11. 2011). Page dodal, že podle některých vědců
může být bisfenol A nebezpečný i při jiných využitích, například jako
součást povrchu potravinových konzerv. Některé látky se podle Page z trhu již podařilo stáhnout, "ale je
otázka, nakolik je možné tyto látky správně vyhodnotit". O případném
úplném zákazu bisfenolu A se v EU stále ještě jedná. "A pokud jde o metodologie, jimiž se zdůvodňuje, proč tyto látky
nestáhnout z trhu - myslím, že trocha více transparentnosti by
neškodila," dodal. Chemický průmysl se v současné době snaží vyhovět komplexním
požadavkům nařízení REACH, ale zároveň bojuje za své oprávněné obchodní
zájmy. Společnosti, které své chemické látky chtějí prodávat, si je
nejprve musí nechat zaregistrovat u evropské agentury ECHA v Helsinkách.
U každé z látek musí uveřejnit detaily o jejich toxicitě a agentura
tyto údaje uveřejní na svých webových stránkách. Jednou ze sporných otázek ale je, zda by údaje o toxicitě měly být
skutečně veřejné a zda by z důvodů ochrany práv k patentům nebylo lepší
část informací ponechat v utajení. Sdružení Cefic, které reprezentuje zájmy chemického průmyslu, si
nedávno postěžovalo, že pokud budou vedle údajů o toxicitě figurovat
také jména firem, které danou látku vyrábějí, budou si z nich konkurenti
moci dovodit informace o inovačních strategiích uvedených firem. Podle nevládních organizací, které bojují za eliminaci toxických
látek, by ale veřejnost měla být informována o tom, jaké látky která
společnost vyrábí. Firmy by pak bylo možné pohánět k odpovědnosti. Z revize, kterou Komise chystá na příští rok (2012), by mělo
vyplynout, zda se některé součásti nařízení REACH budou měnit nebo zda
vše zůstane tak jako dosud. Někteří kritici si stěžují, že evropské orgány se nesoustředí na
látky, které jsou skutečně nebezpečné. Původním záměrem nařízení REACH
je chránit spotřebitele před nebezpečnými látkami, ale kvůli byrokracii
se prý nakonec řeší například toxicita kovů, jako je kobalt, s nimiž
běžný spotřebitel prakticky do styku nepřijde. David Weight z Cobalt Development Institute, organizace, která
zastupuje zájmy producentů tohoto kovu, uvedl, že REACH "měl chvályhodné
ambice", ale má řadu nezamýšlených dopadů. "Kde máme pochybnosti, to je implementace," vysvětluje Weight.
Spotřebitel podle něj do kontaktu s kobaltem prakticky nepřijde, a tudíž
se nejedná o látku, na niž by se měla (legislativa) zaměřovat. Weight věří, že by se tuto otázku mohlo při nadcházející revizi
nařízení podařit znovu otevřít. V případě, že by došlo k omezení
produkce kobaltu, "bude vliv na zdraví a životní prostředí
zanedbatelný," dodal. Byrokratická zátěž podle něj navíc zřejmě
poškozuje ekonomiku, neboť nařízení s sebou přineslo nové obchodní
překážky. Stejný názor na věc má i britský labourista a člen výboru pro
vědu a technologie v britském parlamentu Andrew Miller. Tvůrci politiky
by podle něj měli rozlišovat mezi látkami, které nejsou nebezpečné, a
těmi, o nichž je známo, že jsou zdraví škodlivé. Výbor v červnu 2011 zveřejnil zprávu, podle níž legislativa REACH
zavedla u některých surovin de facto dovozní cla. Firmy si totiž musí
některé strategické suroviny a chemické látky nechat při dovozu ze zemí
mimo EU zaregistrovat a to stojí nemalé peníze. Anthony Lipmann spolumajitel malé firmy Lipmann Walton & Co Ltd.,
dovážející ze zemí mimo EU řadu strategických materiálů, výboru sdělil,
že za registraci u ECHA zaplatil už hodně peněz. Podle Lipmanna musela
jeho společnost v jednom případě zaplatit za tzv. Letter of Access (LOA)
na dovoz 1000 tun titanu 40 000 eur. Přestože Lipmann dovážel pouze 100
tun, musel zaplatit jako by dovážel desetkrát tolik. "Uvědomte si, že
obchoduji s dvaceti látkami. To je neudržitelné," postěžoval si
obchodník před parlamentním výborem. Zástupce Evropské komise dal během workshopu, který EurActiv v červnu
2011 uspořádal v Londýně, najevo souhlas s některými kritiky. Také
podle něj by se v rámci nařízení REACH měly posuzovat pouze nebezpečné
látky, a ne ty, které zdraví nebo životní prostředí neohrožují. Představitel unijní exekutivy se ale snažil přehnaná očekávání
tlumit. Revize bude mít podle něj pouze omezený rozsah. Pod podmínkou
anonymity úředník komise řekl, že komplexnější revize by se rovnala
otevření Pandořiny skříňky. "Pozor na to, co vlastně chcete," uvedl. "Revize bude založená na zprávě vycházející ze zkušeností s dosavadní
implementací nařízení REACH," řekl a dodal, že "zvláštní důraz bude
kladen na náklady a administrativní zátěž a jiné dopady na inovace." Pokud Evropská komise přistoupí ke změnám předpisu REACH, je možné,
že se změní i předpisy pro registraci a nakládání s inkousty. My
samo-zřejmě tuto problematiku budeme nadále pečlivě sledovat a včas vás o
chystaných změnách, týkajících se našeho oboru, budeme informovat. SIGN Zdroj: EnviWeb Pomalý rozjezd
Obchodní tajemství
Vedlejší účinky
Pozor na to, co vlastně chcete
Změní se nakládání s inkousty?
Datum uveřejnění: 27.12.11
Poslední změna: 27.12.2011
Počet shlédnutí: 279