Odborné články
Pohled do historie pěstování energetických rostlin k vytápění budov
Pěstování polních energetických plodin (PEP) navazovalo na výzkum nepotravinářských plodin VÚRV na Chomutovsku, testované v důsledku tamější kontaminace toxickými látkami. Pro CZ Biom k tomu přispěla i návštěva švédských porostů při účasti výstavy AEBIOM v Kodani. První rostlinou byl doporučovaný Miscanthus, dovezený z Bavorska, který ale v 1. zimě z devadesáti procent vymrzl. Pak jsme se soustředili na druhy vhodné pro naše podnebí a v devadesátých letech jsme jich odzkoušeli přes padesát. Z nich bylo MZe (odborem výroby) vybráno dvacet dva a zařazeno do dotačního programu „Uvádění půdy do klidu“ podle Nařízení vlády č. 86/2001 Sb. s podporou 5 500 Kč/ha/rok.
Po vstupu do EU byl příspěvek zrušen a od roku 2004 bylo pěstování PEP díky úsilí MZe (hlavně Ing. Jiřího Trnky) podporováno částkou 2000 Kč/ha/rok, v roce 2007 zvýšenou na 3000 Kč/ha/rok. Podpory ovlivnily zájem zemědělců o produkci biomasy, a tak nastal rychlý rozvoj pěstování PEP. Je to zřejmé z osevních ploch, které už v r. 2007 dosáhly celkem 1 858 ha, z toho největší podíl patřil krmnému šťovíku – Rumexu OK 2 (1 363 ha). Na ostatních 495 hektarech se podílelo nejvíce konopí a saflor, dále kostřava rákosovitá, hořčice sareptská a některé trávy. V r. 2008 byly ale tyto podpory zrušeny, a tak se nadějně rozvíjející program naráz utlumil.
Přesto jsme se nechtěli vzdát a chtěli jsme pěstovat i další polní energetické plodiny. Většina rostlin byla vybrána podle výsledků z pokusů, proto bylo nutné je ověřit v provoze. Pěstování PEP bylo pak podporováno v rámci MZe a probíhalo od r. 2005 do r. 2009. První plodinou (pěstovanou privátně, tedy bez podpory) byl Rumex OK 2, zasetý v r. 2000 a na ploše 20 hektarů vydržel 14 let. Jinak se nejlépe osvědčily vzrůstné trávy: sveřep bezbranný, lesknice rákosovitá, psineček velký, apod. Z jednoletých byla úspěšná hořčice sareptská i saflor, jehož pěstování je ekonomičtější, když se jako biomasa využije jen sláma (bez semen). Naopak, nevhodný k přímému spalování byl příliš vlhký Amaranthus.
Nejdůkladněji byl ověřen krmný šťovík, jehož dlouhodobé sledování umožnilo vypracovat spolehlivou agrotechniku. Výhodou jsou i jeho vlastnosti jako paliva, blížící se dřevní biomase. Jmenované PEP dosahují obvykle výnos suché hmoty 7-10 t/ha/rok, jednoleté jen 5-6 t/ha/rok, v závislosti na úrodnosti půdy a péči při ošetřování porostů. V posledním roce (2009) bylo zahájeno ověřování nadějného vytrvalého slézu, čili vlákeň oboupohlavná, a mělo pokračovat více roků.
Bohužel po zrušení programu to nebylo možné, a proto jej zatím nelze doporučit k plošnému pěstování. V roce 2009 byl také ověřen vliv krmného šťovíku na vývin bioplynu přímo v provoze BPS, s dobrými výsledky. Rumex OK 2 nijak nenarušil fermentaci a plně nahradil 1/3 luční senáže, což lze výhodně uplatnit místo pěstování kukuřice, zvláště na svažitých pozemcích, a současně tak omezit půdní erozi.
V průběhu času byla postupně redukována i tato podpora na ověřování PEP a v r. 2010 byla zrušena. Tím nastal další úpadek pěstování PEP, který trvá až dosud. Svědčí o tom zmenšení jejich osevních ploch a to i těch, které byly v provoze odzkoušeny. Z výše uvedených druhů se nepěstují téměř žádné, vydržel jen Rumex OK 2, který byl ale v r. 2013 už jen na 481 ha a z toho pro suchou biomasu k vytápění budov pouze na 197 ha. Začíná se naopak úspěšně pěstovat pro krmení, takže byl loni také na 197 ha. Rovněž zájem o jeho využívání pro BPS se začíná pomalu zvyšovat, v r. 2013 byl pěstován už na 87 ha.
Ověřování PEP v provoze je důležité přímo pro zemědělce, kteří je pěstují i bez dotací. Jde např. o teplomilný Miscanthus, kterému se sice někde daří, ale tyto „pokusy ve velkém“ nejsou vždy úspěšné (rizikový se jevil už v r. 1990). Svědčí o tom porost na cca 170 ha, který během první zimy zcela vymrzl a jen na sazenicích škoda přesáhla přes 10 milionů korun. Obdobné je to s pěstováním slézu vytrvalého (vlákeň), který je nyní na některých polích v dost neutěšeném stavu. Doporučovat nevyzkoušené plodiny je tedy nezodpovědné. Biomasa z polních kultur je důležitá hlavně pro domácí využití, a je proto potřeba obnovit ověřování vytypovaných plodin, jak jsme to nastartovali před lety.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Využití obnovitelných druhů energie vyžaduje důkladnou analýzu a seriózní diskusi
Topení slámou a senem sníží náklady
Využití krmného šťovíku
Při rekultivaci krajiny se uplatní i energetický šťovík
Proti erozi i na energetické využití
Krmný šťovík
Odstraňte chyby při pěstování krmného šťovíku
Rumex OK 2 – kvalitní píce zlepšuje kvalitu mléka
Význam cíleně pěstovaných energetických plodin
Možnosti energetického využití netradičních plodin
Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy, Rychle rostoucí dřeviny
Datum uveřejnění: 26.5.2014
Poslední změna: 14.5.2014
Počet shlédnutí: 10476
Citace tohoto článku:
PETŘÍKOVÁ, Vlasta: Pohled do historie pěstování energetických rostlin k vytápění budov. Biom.cz [online]. 2014-05-26 [cit. 2024-11-23]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-pelety-a-brikety-obnovitelne-zdroje-energie-spalovani-biomasy-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/pohled-do-historie-pestovani-energetickych-rostlin-k-vytapeni-budov>. ISSN: 1801-2655.
Komentáře:
|
|
|
|
|