Zprávy z tisku

Zemědělci chtějí vyšší spolufinancování evropské zemědělské politiky

Praha 8. listopadu (ČTK) - Zemědělský svaz ČR a Agrární komora vyzvaly vznikající vládu koalic Pirátů a Starostů a Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) ke zvýšení spolufinancování evropské zemědělské politiky za státního rozpočtu. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala by se mělo zvýšit spolufinancování na 65 procent ze současných 35 procent. Stejná suma je optimální také podle Potravinářské komory ČR. Vyšší kofinancování přispěje k posílení konkurenceschopnosti českých zemědělců a potravinářů. Současně může pomoci při naplňování cílů vyplývajících ze Zelené dohody pro Evropu, sdělil ČTK Doležal. Svaz navrhuje spolufinancování ze 70 procent.

 
Foto: BorgMattisson@Pixabay.com
 

Nová vláda si dala do programového prohlášení, že zajistí kofinancování evropského rozvojového programu minimálně ve stejné výši jako doposud. "Tyto prostředky musí skutečně mířit na náš venkov," dodává dokument. To je ale nedostatečné i podle agrárního analytika Petra Havla. "Mělo by se zvýšit - ne však jako 'bianco šek' navýšení peněz v programu rozvoje venkova, ale navýšení by se mělo týkat předem vyjmenovaných oblastí, které skutečně rozvoj venkova zajistí - například vyšší podpora ekologického zemědělství, nebo znevýhodněných oblastí," dodal.

Zemědělský svaz rovněž nevidí důvod ke zmenšování půdních bloků, jak ve svém programovém prohlášení uvádí vznikající vláda. Podle Havla se dá očekávat, že v následujících letech bude vládní politika více podporovat evropský model zemědělství, který je založen na podpoře rodinných, menších a mikro zemědělských podniků.

Dalším citlivým bodem jsou dotační limity na jeden podnik. Doležal s tzv. zastropováním nesouhlasí, lepší by podle něj byla platba na první hektary. "V ČR i soukromí zemědělci hospodaří na několikanásobně větších výměrách ve srovnání s jinými státy Evropské unie. Existují pro to historické důvody. Vznik zemědělských družstev v padesátých letech minulého století znamenal zpravidla zpřetrhání vazeb k půdě a po navrácení polí vlastníkům už tady takový zájem o samostatné hospodaření nebyl," uvedl.

Podle ředitele pro programování a strategii Potravinářské komory ČR Miroslava Koberny potravináři vítají zjednodušení dotačních programů nebo podporu lokálních a biopotravin ve veřejném stravování. "Dokument je z velké většiny zaměřen pouze na oblast zemědělství, je třeba si uvědomit, že i přidaná hodnota při zpracování surovin a samotná výroba potravin jsou nedílnou součástí procesu zásobování obyvatelstva potravinami," dodal Koberna.

Podle ekologů z Hnutí Duha řeší program konkrétně ozdravení českých lesů, horší je to u závazků k půdě, které se objevovaly v předvolebních programech. "Utrpěl zejména program PirSTAN, z kterého vypadlo mnoho důležitých prvků, jako je rozvoj ekologického zemědělství na orné půdě. V tuto chvíli máme většinu ekologického zemědělství na loukách a pastvinách, efekt snižování environmentální zátěže je tak omezený," uvádí hnutí.

Mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha poukázal na to, že v minulosti byli zemědělci vyzýváni k různorodosti činností. V programovém prohlášení je napsáno, že investiční dotace budou pro zemědělce, jejichž příjmy ze zemědělské činnosti dosáhnou minimálně 30 procent jejich celkových příjmů. "Mnozí investovali prostředky do nezemědělských aktivit. Jde o široké spektrum činností od rekreačních zařízení, bioplynové stanice, potravinářské provozy a další. V případě překročení stanovené hranice by tak při nezměněné péči o pozemky a zvířata byly vyřazeni z veřejné podpory," dodal Pícha.

Zdroj: Tisková zpráva ČTK 8. 11. 2021

 


Datum uveřejnění: 8. listopadu 2021
Poslední změna: 22. listopadu 2021
Počet shlédnutí: 116