Zprávy z tisku

Z českého dřeva se loni vyrobilo 377 tisíc tun pelet

Dobřichovice (u Prahy) 18. února - Domácí poptávka po dřevních peletách stabilně roste, v roce 2018 už počet peletových kotlů a kamen v českých domácnostech překročil hranici 30.000 kusů. Dvaatřicet českých peletáren vyrobilo celkem 377 tisíc tun dřevních pelet, 96 % s mezinárodní certifikací ENplus. Růst domácí poptávky komplikují dlouhé pauzy v přijímání žádostí o kotlíkové dotace, domácnosti musí s výměnou nového kotle čekat na nové výzvy. Oboru by prospělo i snížení DPH z 15 na 10 %, které pro dřevní paliva navrhuje ministerstvo zemědělství v důsledku kůrovcové kalamity.

V ČÍSLECH: Peletové vytápění v roce 2018

  • v České republice se vyrobilo celkem 377 tisíc tun pelet
  • z toho 362 tisíc tun jsou certifikované pelety nejvyšší jakosti ENplus A1
  • 64 % pelet vyrobili tři největší výrobci: Mayr-Melnhof, Stora Enso a Pfeifer Holz
  • celkem v České republice funguje 32 peletáren, většina v blízkosti velkých pil
  • aktuální spotřeba pelet v České republice je 100 tisíc tun ročně
  • 30.000 kotlů a kamen na pelety je v provozu v českých domácnostech
  • zbytek českých pelet je určen na vývoz do Rakouska, Německa a Itálie

Čeští peletáři zažívají dlouhé období stabilního růstu - postupně roste domácí poptávka i výrobní kapacity. Počet kotlů a kamen v českých domácnostech překročil hranici 30.000, spotřeba se pohybuje kolem 100.000 tun ročně. Rozvoj peletového odvětví mají částečně na svědomí kotlíkové dotace, které umožňují financovat až 85 % nákladů na výměnu starého kotle za nový, peletový.

Problém představují jen dlouhé pauzy mezi jednotlivými výzvami. "Kraje by měly zajistit kontinuální příjem žádostí. Lidem by to významně ulehčilo přechod k novějším, ekologickým zdrojům vytápění, jako jsou peletové kotle a kamna. V aktuální situaci nákup nového kotle buď odkládají nebo žijí v nejistotě, kdy a zda jim stát náklady na nový zdroj vytápění proplatí," upozorňuje Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta.

Další růst poptávky může letos přinést i plánované snížení DPH na dřevní paliva z 15 % na 10 %. Návrh bývalého ministra Mariana Jurečky podpořilo Ministerstvo zemědělství jako součást balíčku opatření, která mají pomoci řešit kůrovcovou kalamitu, která zasáhla české lesy. Ačkoli dřeva je nyní v lesech přebytek, chybí zpracovatelská kapacita. "Postavit nové pily, potažmo nové peletárny, které by zpracovávaly dřevní zbytky z pil, to není otázka několika měsíců, trvá to roky. Kůrovcová kalamita se proto nijak zásadně nepromítla do počtu pelet vyrobených u nás v loňském roce," vysvětluje Stupavský.

V příštím roce je ovšem bez ohledu na kůrovce v plánu otevření dvou nových peletáren, několik dalších, které byly otevřeny v roce 2018, teprve letos dosáhne plné výrobní kapacity.

"Očekávám proto v roce 2019 růst domácí výroby o dalších 10 %," předpovídá Stupavský. Znamenalo by to překročení hranice 400.000 tun vyrobených pelet.

Mezi dvaatřiceti českými peletárnami jsou největšími výrobci Mayr-Melnhof Holz v Paskově (92 tisíc tun ročně), druhé místo má pila Stora Enso ve Ždírci nad Doubravou (77 tisíc tun). Třetí v pořadí je Pfeifer Holz s peletárnami v Chanovicích a Trhanově (65 tisíc tun). Tito tři výrobci jsou v součtu zodpovědní za 64 % celkové výroby pelet v České republice.

"Naše pila v Paskově se neustále rozrůstá. Zlepšujeme zde dřevozpracující technologie a zvyšujeme objem výroby řeziva a pelet. Pilina náš závod prakticky neopouští, všechny dřevní zbytky zpracováváme do podoby pelet. V posledním roce jsme investovali do nové sušárny, stavíme další velkokapacitní peletové silo a s tím přijde i navýšení výroby pelet. Během krátké doby zde plánujeme zvýšit produkci nad 100 tisíc tun certifikovaných pelet ENplus A1 ročně," prozrazuje plány Franz Schwarzauger, jednatel Mayr-Melnhof Pellets Paskov.

Kulatým razítkem ENplus s označením nejvyšší jakosti A1 se v roce 2018 pyšnilo 362 tisíc tun pelet. Jsou to pelety vyrobené pouze z chemicky neošetřených zbytků dřeva bez příměsí kůry a obsahující méně než 0,7 % popela. V kvalitě ENplus A2, tedy s kůrou, bylo vyrobeno 1200 tun. Certifikaci uděluje Klastr Česká peleta od roku 2012.

U pelet bez certifikace hrozí, že budou obsahovat více popela a nepovolených přísad, a tedy nižší výhřevnost, což si uvědomují i odběratelé. „Češi jsou o certifikaci dobře informovaní a většinou trvají na kulatém razítku ENplus. Řada z nich si v první sezoně vyzkoušela levnější, necertifikované pelety a na vlastním kotli si ověřili, že se nevyplatí šetřit. Nekvalitních pelet spálíte víc, poškodíte si hořák a v součtu vás to celé vyjde mnohem dráž," přibližuje zkušenosti majitelů peletových kotlů Vladimír Stupavský.

Razítko ENplus je zároveň nutnou podmínkou pro cestu na západoevropské trhy, kde stále končí většina českých pelet. I v roce 2018 putovaly české pelety hlavně do Rakouska, Německa a Itálie.

Klastr Česká peleta

Klastr Česká peleta dlouhodobě spolupracuje s výrobci i distributory s dřevními palivy a kotli na biomasu na českém trhu a disponuje jedinečným přístupem ke statistikám. Zasazuje se o zvyšování kvality české výroby pelet, spravuje a přiděluje mezinárodní certifikaci ENplus. Předseda Klastru Ing. Vladimír Stupavský je ve vedení Evropské rady pro pelety (European Pellet Council), která certifikaci ENplus vyvinula a prosadila na mezinárodní úrovni.

Zdroj: Tisková zpráva Klastru Česká peleta 22.2.2019

 

Datum uveřejnění: 22. února 2019
Poslední změna: 22. února 2019
Počet shlédnutí: 3085