Zprávy z tisku

Vláda dnes projedná návrh plánu na rozvoj čisté energetiky s nesprávně stanoveným cílem pro obnovitelné zdroje

Statisícům domácností, firem a obcí by stát neměl umožnit pořídit si vlastní fotovoltaické panely, tepelné čerpadlo nebo větrnou turbínu. Naopak velké teplárny by měly z lesů a polí vysávat nezdravě velké množství biomasy. Tak by vypadal rozvoj obnovitelných zdrojů v příští dekádě, pakliže Vláda dnes schválí návrh Národního energeticko klimatického plánu ministryně Novákové (ANO). Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž použilo pro výpočet zastaralou metodiku. Komora obnovitelných zdrojů energie přináší detailní analýzu ministerského návrhu.

Přibližně 600 až 800 tisícům domácností a firem stát plánuje neumožnit nainstalovat si na střechu fotovoltaické panely. Dalších asi 25 tisíc domácností si bude muset vybrat jiný zdroj vytápění než tepelné čerpadlo a stovky obcí a energetických společenství zůstanou bez možnosti postavit si a provozovat další z nejlevnějších zdrojů elektřiny - větrnou elektrárnu. Tak by zhruba vypadala situace mezi léty 2021 a 2030, pakliže by se rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) řídil předkládaným návrhem ministerstva a nikoliv platnou metodikou a opatrným scénářem potenciálu rozvoje OZE v ČR, spočítala Komora OZE. [1]

Zhruba 12 tisíc tepelných čerpadel se každoročně instaluje v posledních letech do nových i rekonstruovaných budov. [2] MPO ale navrhuje, aby to v příští dekádě bylo o asi čtvrtinu méně. [3] Podobně malé fotovoltaiky určené pro vlastní spotřebu by se podle představ ministerstva měly rozvíjet asi desetkrát [3] pomaleji, než jak ve svých opatrných předpovědích predikují instalační firmy [4]. A další nejlevnější zdroj elektřiny v současnosti - větrné elektrárny - by měly přibývat tempem jen asi dvojnásobným [3] oproti dnešku, kdy se dokončují jen připravené projekty z minula (tzv. reziduální projekty) [2].

Velmi lichá je zároveň představa o tom, kolik energie lze v Česku vyrábět z biomasy v teplárnách a elektrárnách. Navržená čísla nezohledňují velmi omezený potenciál slámy a jiné zemědělské biomasy a také nejistotu v dostupnosti štěpky, které je závislá na těžbě v lesích. Nyní je sice z důvodů kůrovcové kalamity těžba násobně nad dlouhodobým průměrem, ale po jejím odeznění lze předpokládat, že se těžba výrazně omezí a tím také výrazně klesne dostupnost štěpky.

Plán by měl počítat rovněž s maximálním využitím zbylého potenciálu tradičních malých vodních elektráren. Předpokládáme, že předložená čísla obsahující snižování objemu energie z vodních elektráren je způsobena tzv. normalizačním přepočtem zohledňujícím i dlouhodobý vliv počasí. Je však potřeba analyzovat, jestli tento přístup (předepsaný pro statistické vyhodnocování skutečné výroby) není třeba korigovat.

Návrh, který ministryně Nováková předkládá dnes na jednání vlády, je totiž spočítaný podle metodiky, která se používala před deseti lety. Ta aktuální je ale jiná. [5] Ministerský návrh plánu proto chybně počítá s cílem pokrýt v roce 2030 jen 20,8 % tuzemské spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Přitom Evropská Komise od nás očekává návrh na nejméně 24 %. Podle Komory OZE je proto dost pravděpodobné, že nám Komise návrh Plánu vrátí k přepracování. Pokud rozdíl nenápadných tří procentních bodů rozložíme výpočtem na jednotlivé druhy OZE, je vidět, že statisícům domácností a firem by tak stát neumožnil pořídit si vlastní čistý zdroj levnější energie.

Návrh Národního energeticko klimatického plánu budou po dnešním projednání na Vládě odesílat nejpozději ve čtvrtek úředníci Ministerstva průmyslu a obchodu na Evropskou komisi. Česko patří k šestici členských zemí EU, které dosud plán nepředložily a nestihly tak původní termín konec loňského roku.

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

“Z jedné strany vydrancované lesy a pole od biomasy, z druhé statisíce domácností a firem, kterým stát neumožní pořídit si vlastní zdroj levnější energie. S takto špatně stanoveným plánem promarníme šanci na demokratizaci energetiky, na využití domácích čistých zdrojů provozovaných širokou občanskou i podnikatelskou společností.”

Prameny:

[1] Viz porovnání hodnot v podrobných tabulkách níže. Kritická čísla komentovaná výše jsou značena červeně.

[2] Statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu

[3] Návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu České republiky (dostupný zde)

[4] Výpočty potenciálu jednotlivých druhů OZE: střední scénář. Komora obnovitelných zdrojů energie 2018. Podrobněji viz níže v tabulkách.

[5] Aktuální metodika pro výpočet cíle podílu OZE v roce 2030 je založená na čtyřfaktorovém benchmarkingu. Návrh vytvořila akademická pracoviště, se kterými je Komora OZE v kontaktu

Tabulka 1: Vývoj podílu OZE na hrubé konečné spotřebě dle odvětví - porovnání výpočtů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Komory OZE

 

Podíl OZE na konečné spotřebě energie

2016

2020

2030

Energie (TJ)

Podíl (%)

Energie (TJ)

Podíl (%)

Terajouly (TJ)

Podíl (%)

Elektřina - MPO

33 248

13,60

36 906

14,00

38 268

14,20

Elektřina - Komora OZE

 

 

 

 

76 081

28,23

Doprava - MPO

14 197

6,40

18 558

8,80

29 421

14,00

Doprava - Komora OZE

 

 

 

 

29 421

14,00

Vytápění a chlazení - MPO

117 221

19,90

127 351

22,00

164 483

30,00

Vytápění a chlazení - Komora OZE

 

 

 

 

166 669

30,40

Celkem - MPO

164 666 

14,90

182 815

16,30

232 172

20,80

Celkem - Komora OZE

 

 

 

 

272 171

24,38

Tabulka 2: Očekávaný rozvoj OZE v sektoru výroby elektřiny - v terajoulech (TJ). Porovnání výpočtů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Komory OZE

Spotřeba OZE – elektřina

2016 (TJ)

2020 (TJ)

2030 (TJ)

Biomasa mimo domácnosti - MPO

7 443,9

8 431,2

8 988,4

Komora OZE

 

 

8 988,4

Vodní elektrárny - MPO

8 205,5

7 944,5

7 106,7

Komora OZE

 

 

9 126,0

Biologicky rozlož. část TKO - MPO

354,8

432,8

1 479,1

Komora OZE

 

 

1 479,1

Bioplynové stanice - MPO

9 320,5

9 469,5

5 683,0

Komora OZE

 

 

7 800,0

Geotermální energie - MPO

0,0

152,1

404,1

Komora OZE

 

 

1 260,0

Větrné elektrárny - MPO

1 867,1

2 424,8

5 115,7

Komora OZE

 

 

21 621,6

Fotovoltaické elektrárny - MPO

7 673,2

8 050,8

9 490,8

Komora OZE

 

 

25 805,7

Celkem - MPO

34 865,0

36 905,7

38 267,8

Celkem - Komora OZE

 

 

76 080,8

Tabulka 3: Očekávaný rozvoj OZE v sektoru vytápění a chlazení - v terajoulech (TJ). Porovnání výpočtů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Komory OZE

Spotřeba OZE – vytápění a chlazení

2016 (TJ)

2020 (TJ)

2030 (TJ)

Biomasa v domácnostech - MPO

75 545,0

79 669,9

92 434,1

Komora OZE

 

 

92 434,1

Biomasa mimo domácnosti - MPO

26 631,0

29 415,5

36 723,2

Komora OZE

 

 

31 000,0

Biologicky roz. část TKO - MPO

2 418,0

2 690,9

6 457,7

Komora OZE

 

 

6 457,7

Bioplynové stanice - MPO

7 489,0

7 595,0

13 582,8

Komora OZE

 

 

13 582,8

Tepelná čerpadla - MPO

4 441,8

6 621,2

12 069,5

Komora OZE

 

 

14 055,6

Geotermální energie - MPO

0,0

310,0

1 610,0

Komora OZE

 

 

6 500,0

Solární termální kolektory - MPO

787,0

1 048,6

1 606,1

Komora OZE

 

 

2 639,0

Celkem - MPO

117 221,0

127 351,1

164 483,4

Celkem - Komora OZE

 

 

166 669,2

Tabulka 4: Průměrné roční přírůstky v letech 2021 až 2030 (vyrobená energie, instalované MW, počty instalovaných kusů). Porovnání výpočtů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Komory OZE

Větrné elektrárny

Jednotek / rok

Vyrobená energie (GWh / rok) - MPO

74,7

Komora OZE

533,2

Instalovaná kapacita - MPO (MW / rok)

32,8

Komora OZE

234,1

Fotovoltaické elektrárny

 

Vyrobená energie (GWh) - MPO

40,0

Komora OZE

493,2

Instalovaná kapacita - MPO (MW / rok)

38,0

Komora OZE

468,5

Tepelná čerpadla

 

Vyrobená energie (TJ) - MPO

544,8

Komora OZE

743,4

Počet kusů / rok - MPO (ks)

9 574,4

Počet kusů / rok - Komora OZE (ks)

13 064,6

 

Zdroj: Tisková zpráva Komory Obnovitelných Zdrojů Energie 28.1.2019

 

Datum uveřejnění: 28. ledna 2019
Poslední změna: 28. ledna 2019
Počet shlédnutí: 801