Zprávy z tisku

Větrné elektrárny v ČR: 10x méně a patnáctkrát pomaleji než v podobném Rakousku

Větrné elektrárny loni pokryly téměř 14 % spotřeby elektřiny v Evropě, zhruba o šestinu víc než v předchozím roce. Jiné, než obnovitelné zdroje elektřiny se prakticky nestaví: 93 % z celkového nově instalovaného výkonu v EU bylo obnovitelných. Především větrné a fotovoltaické elektrárny. [1] Česko však v rozvoji větrných a fotovoltaických zdrojů, dvou vůbec nejlevnějších zdrojů elektřiny, zaostává a do budoucna počítá jen velmi omezeně.

Čerstvé statistiky a analýzy trhu za rok 2018 dnes ráno zveřejnil Wind Europe, evropská asociace větrné energetiky. Celkem bylo loni v Evropě postaveno 11 676 megawattů (MW) nových větrných elektráren. [1]

V Česku se loni postavilo jen 12 MW. V sousedním Rakousku, kde je podobný potenciál i hustota zalidnění, to bylo 230 MW. Každoročně tam větrné elektrárny přibývají asi patnáctkrát rychleji než u nás, takže jejich celkový instalovaný výkon činí 3 045 MW. Zhruba takový je i potenciál, který by v Česku mohl vzniknout do roku 2030. Ale v ČR stojí dnes větrných elektráren asi desetkrát méně, 320 MW. [1] [2] [3] Hlavním důvodem je, že v Česku větrné elektrárny nemají žádnou podporu – ani finanční, ani politickou – ani přesto, že jsou spolu s fotovoltaikami nejlevnějším zdrojem elektřiny vůbec. Politici místo toho svou pozornost upínají k novému jadernému bloku, který by vyráběl elektřinu za několikanásobně vyšší cenu.

Tempo, jakým se budou obnovitelné zdroje energie v Česku rozvíjet v příštích letech, určuje Národní klimaticko-energetický plán (tzv. Vnitrostátní plán). Jeho návrh představila ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (ANO) v prosinci. V lednu ho ministerstvo odeslalo na konzultace na Evropskou komisi. [4] Větrné elektrárny by podle tohoto návrhu měly přibývat jen asi dvojnásobným tempem oproti dnešku, kdy se dokončují jen připravené projekty z minula (tzv. reziduální projekty). Podobně malé fotovoltaiky určené pro vlastní spotřebu by se podle představ ministerstva měly rozvíjet asi desetkrát pomaleji, než jak ve svých opatrných předpovědích predikují instalační firmy.

Hlavní evropská čísla a trendy ve větrné energetice za rok 2018 [1] jsou:

  • Větrné turbíny vyrobily celkem 362 terawatthodin (TWh) elektřiny. To odpovídá výrobě asi 23 temelínských elektráren. Pokryly tak 13,7 % spotřeby elektřiny v EU, o 2 procentní body více než v předchozím roce (11,6 %). Zeměmi s nejvyšším podílem větrné elektřiny v síti zůstává Dánsko (41 %), Irsko (28 %) a Portugalsko (24 %).
  • V Česku je podíl větrné elektřiny v síti kolem 1 %, v sousedním Rakousku, kde je podobný větrný potenciál i hustota zalidnění, je to 10 %. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren činí v Česku 320 MW, v Rakousku 3 045 MW. V Rakousku přibývají větrníky tempem 218 MW ročně, v Česku je to 13 MW ročně (průměr za poslední 3 roky).
  • V Evropě bylo loni postaveno celkem 11 676 megawattů (MW) nových větrných elektráren. Vyřazeno bylo 421 MW. Oproti předchozímu roku jde o 32% pokles (se 17 100 MW nových větrných turbín v roce 2017 byl rok 2017 s odstupem nejúspěšnější). Pokles odráží změny regulace v členských státech EU vyplývající ze změn v evropských pravidlech státní pomoci, především zavádění aukcí a vytváření nových podmínek pro povolovací procesy a pro výstavbu.
  • V roce 2018 byly v EU postaveny zdroje elektřiny (všeho druhu) s celkovým výkonem 20 700 MW, což je 27% pokles oproti předchozímu roku. Větrné elektrárny tvořily
    49 % těchto nových instalací, fotovoltaické elektrárny 39 % (přibližně 8 000 MW), následovány biomasou (5 % čili 1 100 MW). Zbylých 7 % tvoří víc než z poloviny nové plynové zdroje (800 MW), následovány uhlím (200 MW). Celková kapacita fosilních zdrojů i loni dál poklesla (víc elektráren na fosilní paliva je každoročně zavíráno než uváděno do provozu).
  • Celkový výkon větrných elektráren v Evropě činí 189 229 MW. Z toho přibližně 90 % elektráren je na souši (170,8 GW). Na moři stojí jen desetina celkového výkonu v Evropě (18,5 GW). Největším větrným parkem na moři je se svými 87 turbíny s celkovým výkonem 657 MW britský park Walney 3 (dokončený v říjnu 2018, na východním pobřeží Velké Británie).

Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl:

„Česko je v rozvoji větrné energetiky stále na chvostu celé EU. A propastný rozdíl se stále zvětšuje. Vybudovat 230 MW větrných elektráren, to, co v Rakousku zvládají každý rok, u nás v nejlepších letech trvalo 9 roků. Optimální tempo pro Česko je nejméně 230 MW nových turbín za rok, a ne 30 MW, jak navrhuje MPO.”

Martin Mikeska z Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

„Důvodem, proč v Česku nové větrné elektrárny prakticky nevznikají, je, že tu nemají žádnou podporu – ani finanční, ani politickou. A to ani přesto, že jsou spolu s fotovoltaikami nejlevnějším zdrojem elektřiny vůbec. Nejvyšší státní úředníci se místo toho utápí v nekonečných diskuzích, jak zaplatit stamiliardy za násobně dražší elektřinu z nové jaderné elektrárny.”

„V podobně zalidněném Rakousku, kde je podobný potenciál jako v Česku, mají desetkrát víc větrníků a staví je asi patnáctkrát rychleji než v Česku. U nás nové projekty nevznikají a staví se pouze tzv. reziduální projekty, odsouhlasené v minulosti. Hlavním důvodem je, že v Česku větrné elektrárny nemají žádnou podporu – ani finanční, ani politickou.“

Prameny:

[1] Wind energy in Europe in 2018; Trends and statistics; Published in February 2019 (zde)

[2] Čerstvá data od České společnosti pro větrnou energii

[3] Statistiky ČSVE (zde)

[4] První analýzy návrhu Plánu a komentář Komory OZE je dostupný zde

Zdroj: Tisková zpráva Komory OZE 22.2.2019

 

Datum uveřejnění: 22. února 2019
Poslední změna: 22. února 2019
Počet shlédnutí: 3223