Zprávy z tisku

Solární pololetí: Česká fotovoltaika se zvedá ze dna, ale dál stojí stranou globálního růstu

Solární asociace má k dispozici výsledky přírůstků nových fotovoltaických elektráren za první pololetí letošního roku. Od ledna do června připojily distribuční společnosti do sítě 1241 nových solárních instalací o celkovém výkonu 7,51 megawattů. Pokud se podaří udržet vzrůstající tendenci, navýší se množství nových fotovoltaických projektů meziročně na dvojnásobek. Vedle programu Nová zelená úsporám pomáhají k rozvoji také větší instalace na střechách firem. Data získala Solární asociace od distribučních společností a Státního fondu životního prostředí.

„Těší nás rostoucí zájem českých domácností a podniků o výrobu čisté energie ze slunce pro vlastní spotřebu. Solární energetika je nejsnazší cestou k dosažení energetické nezávislosti a cílů v oblasti energetických úspor budov. Letošní výsledky budou nejlepší za posledních pět let, nicméně potenciál sluneční energie zůstává stále nevyužit,” hodnotí rozvoj solární energetiky během prvního pololetí Veronika Hamáčková, výkonná ředitelka Solární asociace.

V oblasti rodinných domů kralují takzvané hybridní solární elektrárny, tedy propojení fotovoltaických panelů na střeše s možností ukládat nespotřebovanou elektřinu do baterií. Největší zájem byl o systémy s roční výrobou nad 4 tisíce kilowatthodin za rok. Celkem se těchto projektů postavilo 461 s celkovým výkonem 2,6 megawattu - tedy téměř jako za celý loňský rok. Domácnosti na realizaci hybridní solární elektrárny mohou získat příspěvek až 150 tisíc korun.

V mezinárodním srovnání je však počet nově instalovaných projektů zanedbatelný. Podle údajů zastřešující evropské asociace Solar Power Europe se třeba v Rakousku letos postaví 174-368 megawattů střešních instalací. Hlavními příčinami pomalého českého růstu nových solárních projektů jsou podle Veroniky Hamáčkové velká administrativní zátěž a nevhodně nastavené podmínky pro čerpání dotací. “Dlouhodobě kritizujeme vysoké požadavky na vlastní spotřebu energie, které jsou pro domácnosti s nestálým odběrem nebo veřejné budovy jako školy a školky důvodem, proč na dotace nedosáhnou,” vysvětluje Hamáčková. “Zbytečný je podle nás také požadavek, že firmy mohou solární elektrárny instalovat pouze na budovách, nikoliv jinde v areálu formou pozemní instalace, která by mohla sloužit třeba jako střecha pro parkoviště. To by umožnilo instalaci vlastních zdrojů také u firem, jejichž střechy nejsou vhodné a pro které by rekonstrukce střechy byla příliš velkým zásahem do provozu,” dodává.

Globální růst pohání aukce. Česká vláda se brání tržní podpoře formou aukcí, přitom dotační programy nejsou nejlevnějším řešením.

Experti z Wood Mackenzie předpokládají, že celosvětový nárůst fotovoltaiky se letos bude pohybovat okolo 114 gigawattů a příští rok dosáhne až 125 gigawattů. Mezi hlavními motivačními nástroji začínají dominovat aukce, díky kterým státy mohou zajistit co nejnižší náklady na výstavbu nových zdrojů.

V Česku již téměř 10 let nevznikl větší projekt fotovoltaické elektrárny. Přitom lze pro další rozvoj solární energetiky využít například průmyslově znečištěné lokality nebo plochy po bývalých skládkách. Experti ze společnosti EGÚ Brno pro Solární asociaci spočítali, že na takzvané brownfieldy, které mají celkovou rozlohu 13 tisíc hektarů, by šlo umístit až 15,3 gigawattů solárních parků.

„Česká republika dlouhodobě nevyužívá plochy bývalých průmyslových areálů. Nezbytnou podmínkou pro výstavbu pozemních solárních elektráren na takovýchto nevyužitých a chátrajících místech je zavedení aukcí pro nové fotovoltaické elektrárny,“ říká Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace.

„Ministerstvo průmyslu dnes sází pouze na investiční podporu a brání se nové - levné - provozní podpoře. Tím ale svým způsobem celou záležitost pro stát zdražuje,” dodává Krčmář. V prvním pololetí bylo například v programu Nová zelená úsporám vyplaceno 118,6 milionů korun, za které se postavilo celkem 4,8 megawatt solárních elektráren. “Nová zelená úsporám je důležitým nástrojem pro rozvoj rodinných solárních elektráren, který pomáhá lidem se zabezpečit proti rostoucím cenám energie. Přesto by měly být hlavním nástrojem pro plnění klimaticko-energetických cílů nákladově efektivnější větší instalace, například na průmyslově znehodnocené půdě,” říká Krčmář. “Proto jsme ministerstvo požádali, aby v rámci novely zákona o podporovaných zdrojích energie zařadilo také možnost aukcí pro nové fotovoltaické elektrárny, díky nimž je možné v budoucnu docílit nejnižší dostupné ceny na trhu a minimalizovat tak státní podporu,“ dodává Jan Krčmář.

C.3.1 Solární termický systém na přípravu teplé vody

C.3.4 FV systém bez akumulace elektrické energie s tepelným využitím přebytků a celkovým využitelným ziskem ≥ 1 700 kWh∙rok-1
C.3.5 FV systém s akumulací elektrické energie a celkovým využitelným ziskem ≥ 1 700 kWh∙rok-1

C.3.6 FV systém s akumulací elektrické energie a celkovým využitelným ziskem ≥ 3 000 kWh∙rok-1
C.3.7 FV systém s akumulací elektrické energie a celkovým využitelným ziskem ≥ 4 000 kWh∙rok-1

Zdroj: Tisková zpráva Solární asociace 9.8.2019

 

Datum uveřejnění: 9. srpna 2019
Poslední změna: 9. srpna 2019
Počet shlédnutí: 225