Zprávy z tisku
Reuters: Argentinští včelaři zápasí s nedostatkem lučního kvítí
Pro argentinské včelaře to bylo jednoduché, když se dobytek volně toulal po rozkvetlých loukách na argentinských pampách. Všechno se však změnilo s prudkým rozvojem sojového hospodářství.
Pro argentinské včelaře to bylo jednoduché, když se dobytek volně toulal po rozkvetlých loukách na argentinských pampách. Všechno se však změnilo s prudkým rozvojem sojového hospodářství.
Legendární pláně se rychle přeměnily v nejefektivnější lány s úrodou. Pro lučiny s divokou květenou tak zůstávají jen malé prostory, což nutí včelaře v zemi exportující největší množství medu na světě, aby své úly přestěhovali, nebo dokonce pěstovali vlastní květiny.
"Říkají, že kam jdou krávy, tam jdou za nimi včely... Žijí v harmonii a oba druhy mají užitek z květin. Ale věci se změnily," říká Patricio Crespo, veterinář a včelař z typického pampového města Chivilcoy, jež leží asi 160 kilometrů od argentinské metropole Buenos Aires. "Je to ostudné a smutné, a to nejen pro včelaře," zdůrazňuje.
Pole se sójou, kukuřicí a pšenicí vznikají v posledních letech na úrodných pláních v důsledku rostoucí poptávky po potravinách a biopalivech.
Někteří chovatelé dobytka, ať už na maso nebo na mléko, přesunuli svoje stáda do jiných provincií, kde se sóje tolik nedaří, a stále více dobytka se chová ve výkrmných ohradách. Uvolňuje se tím cenná orná půda pro obiloviny.
I v Chivilcoy se prudce snížily plochy pastvisek, což vyvolalo poplach mezi třemi stovkami včelařů, kteří se potýkají se sníženou produkcí medu - s úbytkem divoké květeny je možné takový obraz spatřit po celé oblasti.
Květiny poskytují včelám nektar a pyl, které potřebují ke své výživě i výrobě medu, a rozmanitost jejich druhů je dokáže zásobovat po dlouhé měsíce.
"V dnešní době zisky nejsou, co bývaly, a fakticky už neexistují pole, která by nebyla využívána pro farmaření," upozorňuje Crespo. Dodává, že jen v této sezoně bude na sojové plantáže změněno dalších 13 procent půdy v okolí Chivilcoy.
Nástup geneticky upravené sóji a rostoucí poptávka z Číny způsobily, že produkce této olejniny se v Argentině za posledních deset let více než zdvojnásobila. A zemědělství se začalo po dlouhých dekádách zase zvedat.
Argentina je nyní třetím největším vývozcem sóji po Spojených státech a Brazílii a sója představuje téměř čtvrtinu jejích příjmů z dovozu.
Do ospalých městeček na pampách přinesla sója novou prosperitu a sehrála významnou úlohu při potírání hospodářské krize, jež Argentinu postihla na počátku tisíciletí. Avšak pro včelaře to znamená, že se proti nim zemědělská výroba spikla.
"Pro Argentinu je typické, že jste nemuseli moc investovat, abyste dostali dobrou produkci, zejména na pampách díky loukám, prériím a klidnému zemědělství, ovšem předtím, než se objevila na scéně sója," připomíná předseda společnosti argentinských včelařů Lucas Martínez.
Podle něho průměrný úl produkoval až 60 kilogramů medu ročně, ale tyto výnosy klesly na mnoha místech na třetinu, takže včelaři teď potřebují více včelstev, aby produkci udrželi na původní výši.
Argentinští včelaři se nemuseli potýkat se záhadným hromadným úhynem včel jako Spojené státy - podle vědců příčinou byla jistá choroba.
Za úbytkem včelstev v Evropě a Severní Americe jsou také moderní zemědělské metody. Tato tendence by mohla vyústit v nižší úrodu obilovin, které jsou závislé na včelím opylování.
Včelaři v Argentině jsou přesvědčeni, že snížená produkce medu je spojena s boomem obilovin, ačkoliv v posledních dvou letech jim ránu zasadilo také extrémně suché nebo naopak mokré počasí.
"Sója je největší problém, avšak v současnosti jakákoliv obilovina, která je sázena uniformně na velkých plochách za použití herbicidů, připravuje včely o květiny, jež jsou pro ně tak potřebné," vysvětluje Alicia Basiliová ze zemědělské fakulty buenosaireské univerzity.
"Biodiverzita, která je pro včely tak důležitá, je kvůli prosazování monokultur na ústupu," dodala.
Nicméně znalci medu v Argentině tvrdí, že posun úlů do vzdálených končin za následek produkci neobvyklých medů z místních rostlin a organických produktů.
"Změny v argentinském včelařství jsou obrovské a dochází k nim velmi rychle," říká Beatriz Achavalová, která pomáhala realizovat desetiletý státní plán podporující produkci různorodých medů v zemi.
V roce 2007 vývoz medu přinesl Argentině asi 134 miliony dolarů, což je ovšem ve srovnání s mnohamiliardovými zisky za obiloviny nepatrná suma.
V posledních letech ceny medu všeobecně rostly - částečně se na tom podepsalo jeho menší množství. Argentinský vývoz klesl loni co do objemu dokonce o 20 procent.
Crespo v Chivilcoy sází tradiční luční květiny jako například bílý i růžový jetel či nachovou vojtěšku, které kdysi byly hojné. Budoucnost medového průmyslu vidí optimisticky navzdory potížím.
"Med bude ve světě nadále velmi ceněný a včelaři jsou značně schopni se adaptovat, jsou velmi kreativní," zdůrazňuje.
Datum: 23.10.2008 14:14
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 23.10.08
Poslední změna: 23.10.2008
Počet shlédnutí: 158
Reuters: Argentinští včelaři zápasí s nedostatkem lučního kvítí
Pro argentinské včelaře to bylo jednoduché, když se dobytek volně toulal po rozkvetlých loukách na argentinských pampách. Všechno se však změnilo s prudkým rozvojem sojového hospodářství.
Pro argentinské včelaře to bylo jednoduché, když se dobytek volně toulal po rozkvetlých loukách na argentinských pampách. Všechno se však změnilo s prudkým rozvojem sojového hospodářství.
Legendární pláně se rychle přeměnily v nejefektivnější lány s úrodou. Pro lučiny s divokou květenou tak zůstávají jen malé prostory, což nutí včelaře v zemi exportující největší množství medu na světě, aby své úly přestěhovali, nebo dokonce pěstovali vlastní květiny.
"Říkají, že kam jdou krávy, tam jdou za nimi včely... Žijí v harmonii a oba druhy mají užitek z květin. Ale věci se změnily," říká Patricio Crespo, veterinář a včelař z typického pampového města Chivilcoy, jež leží asi 160 kilometrů od argentinské metropole Buenos Aires. "Je to ostudné a smutné, a to nejen pro včelaře," zdůrazňuje.
Pole se sójou, kukuřicí a pšenicí vznikají v posledních letech na úrodných pláních v důsledku rostoucí poptávky po potravinách a biopalivech.
Někteří chovatelé dobytka, ať už na maso nebo na mléko, přesunuli svoje stáda do jiných provincií, kde se sóje tolik nedaří, a stále více dobytka se chová ve výkrmných ohradách. Uvolňuje se tím cenná orná půda pro obiloviny.
I v Chivilcoy se prudce snížily plochy pastvisek, což vyvolalo poplach mezi třemi stovkami včelařů, kteří se potýkají se sníženou produkcí medu - s úbytkem divoké květeny je možné takový obraz spatřit po celé oblasti.
Květiny poskytují včelám nektar a pyl, které potřebují ke své výživě i výrobě medu, a rozmanitost jejich druhů je dokáže zásobovat po dlouhé měsíce.
"V dnešní době zisky nejsou, co bývaly, a fakticky už neexistují pole, která by nebyla využívána pro farmaření," upozorňuje Crespo. Dodává, že jen v této sezoně bude na sojové plantáže změněno dalších 13 procent půdy v okolí Chivilcoy.
Nástup geneticky upravené sóji a rostoucí poptávka z Číny způsobily, že produkce této olejniny se v Argentině za posledních deset let více než zdvojnásobila. A zemědělství se začalo po dlouhých dekádách zase zvedat.
Argentina je nyní třetím největším vývozcem sóji po Spojených státech a Brazílii a sója představuje téměř čtvrtinu jejích příjmů z dovozu.
Do ospalých městeček na pampách přinesla sója novou prosperitu a sehrála významnou úlohu při potírání hospodářské krize, jež Argentinu postihla na počátku tisíciletí. Avšak pro včelaře to znamená, že se proti nim zemědělská výroba spikla.
"Pro Argentinu je typické, že jste nemuseli moc investovat, abyste dostali dobrou produkci, zejména na pampách díky loukám, prériím a klidnému zemědělství, ovšem předtím, než se objevila na scéně sója," připomíná předseda společnosti argentinských včelařů Lucas Martínez.
Podle něho průměrný úl produkoval až 60 kilogramů medu ročně, ale tyto výnosy klesly na mnoha místech na třetinu, takže včelaři teď potřebují více včelstev, aby produkci udrželi na původní výši.
Argentinští včelaři se nemuseli potýkat se záhadným hromadným úhynem včel jako Spojené státy - podle vědců příčinou byla jistá choroba.
Za úbytkem včelstev v Evropě a Severní Americe jsou také moderní zemědělské metody. Tato tendence by mohla vyústit v nižší úrodu obilovin, které jsou závislé na včelím opylování.
Včelaři v Argentině jsou přesvědčeni, že snížená produkce medu je spojena s boomem obilovin, ačkoliv v posledních dvou letech jim ránu zasadilo také extrémně suché nebo naopak mokré počasí.
"Sója je největší problém, avšak v současnosti jakákoliv obilovina, která je sázena uniformně na velkých plochách za použití herbicidů, připravuje včely o květiny, jež jsou pro ně tak potřebné," vysvětluje Alicia Basiliová ze zemědělské fakulty buenosaireské univerzity.
"Biodiverzita, která je pro včely tak důležitá, je kvůli prosazování monokultur na ústupu," dodala.
Nicméně znalci medu v Argentině tvrdí, že posun úlů do vzdálených končin za následek produkci neobvyklých medů z místních rostlin a organických produktů.
"Změny v argentinském včelařství jsou obrovské a dochází k nim velmi rychle," říká Beatriz Achavalová, která pomáhala realizovat desetiletý státní plán podporující produkci různorodých medů v zemi.
V roce 2007 vývoz medu přinesl Argentině asi 134 miliony dolarů, což je ovšem ve srovnání s mnohamiliardovými zisky za obiloviny nepatrná suma.
V posledních letech ceny medu všeobecně rostly - částečně se na tom podepsalo jeho menší množství. Argentinský vývoz klesl loni co do objemu dokonce o 20 procent.
Crespo v Chivilcoy sází tradiční luční květiny jako například bílý i růžový jetel či nachovou vojtěšku, které kdysi byly hojné. Budoucnost medového průmyslu vidí optimisticky navzdory potížím.
"Med bude ve světě nadále velmi ceněný a včelaři jsou značně schopni se adaptovat, jsou velmi kreativní," zdůrazňuje.
Datum: 23.10.2008 14:14
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 23.10.08
Poslední změna: 23.10.2008
Počet shlédnutí: 158