Zprávy z tisku

Pokuty za přestupky firem u vykazování emisí se asi zvýší

Praha 2. října (ČTK) - Horní hranice pokut firmám za přestupky týkající se vykazování emisí a nákupu emisních povolenek se patrně až zdesetinásobí. Nynější limit činí dva miliony korun. Zvýšení pokut předpokládá vládní novela o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, jejíž schválení dnes doporučil Sněmovně s některými úpravami poslanecký hospodářský výbor. Poslanci budou o podobě předlohy hlasovat na schůzi, která začne v polovině října.

 
 

Při nákupu velkého množství povolenek se podle ministerstva životního prostředí v současnosti firmám vyplatí spíše zaplatit pokutu, než emise správně vykázat. Sankce dostávají provozovatelé zařízení, která významně snížila, nebo částečně ukončila provoz, ale nepředala údaje ministerstvu. Pokuty se ukládají také za nezjišťování, nebo nevykazování emisí. Současná maximální pokuta není podle ministerstva dostatečnou motivací pro firmy, které musí koupit více než 25.000 emisních povolenek za rok.

Ministerstvo navrhuje poskytnout firmám s menšími emisemi možnost zažádat o pětiletou výjimku ze systému povolenek. Výjimky by se mohly týkat zařízení, jehož roční emise v předchozích třech letech nepřesáhly 2500 tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Představují 0,07 procenta všech emisí v rámci systému. U těchto firem by nebylo třeba zavést žádné náhradní opatření. Sněmovna by podle doporučení výboru měla schválit pozměňovací návrh Vojtěcha Munzara (ODS), který výjimku pro malá zařízení zpřesňuje.

Novela reaguje na změnu evropské směrnice a zavádí i další novinky, například takzvaný modernizační fond. Z prodeje povolenek by mohl v příštích deseti letech dostat zhruba 100 miliard korun, například na snižování emisí či podporu obnovitelných zdrojů energie.

Sněmovna by měla podle doporučení hospodářského výboru podpořit i pozměňovací návrh poslance ANO Jana Schillera, podle kterého by se při rozdělování peněz z fondu zvýhodňovaly projekty v regionech postižených útlumem těžby uhlí. Jsou to Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj.

Sněmovna by ale měla z novely vyškrtnout zřízení rady modernizačního fondu jako poradního orgánu ministra životního prostředí včetně jejího složení. Navrhli to samostatně Schiller a poslanec Pirátů Petr Třešňák. Výbor úpravy podpořil. Předkladatelé návrhu poukazují na to, že ministr by mohl ustanovit radu sám bez zákonné úpravy a rozhodovat o využití peněz z fondu.

Hospodářský výbor doporučil plénu schválit i další Třešňákův pozměňovací návrh, který by umožnil hradit z výnosu z prodeje emisních povolenek také provozní ztrátu elektrické veřejné hromadné dopravy ve výši platby odvedené na podporu obnovitelných zdrojů. Úprava získala podporu většiny členů výboru navzdory zápornému stanovisku ministerstva životního prostředí.

Obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem Evropské unie pro snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu a energetice. Cílem revize směrnice i českého zákona je podle ministerstva životního prostředí ekonomicky efektivní snižování emisí v letech 2021 až 2030.

Zdroj: Tisková zpráva ČTK 2.10.2019

 


Datum uveřejnění: 2.10.19
Poslední změna: 7.10.2019
Počet shlédnutí: 254